ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

1.12 BIOCENÓZA (SPOLEČENSTVO)
Biocenóza je soubor populací všech druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů obývajících
určité stanoviště (biotop) vymezené abiotickými faktory. Věda studující společenstva
se nazývá biocenologie a dělí se na fytocenologii a zoocenologii. Dlouhodobé, průběžné,
sledování biocenóz se označuje jako biomonitoring.
Biocenózy mohou být suchozemské (terestrické) např. biocenóza smrkové monokultury,
lužního lesa, horské louky; sladkovodní (limnické) např. biocenóza potoka, jezera, rybníka,
přehrady a mořské (marinní) např. biocenóza korálových útesů, pobřeží.
Další způsob dělení z hlediska původu a ovlivnění člověkem je na biocenózy přírodní
(původní), kdy se jedná o společenstva vzniklá a existující bez antropogenních vlivů a zásahů
člověka např. společenstva vyšších nadmořských výšek nebo rašeliniště; přirozené, které
se druhovým složením blíží přírodnímu stavu v dané oblasti, ale jsou do jisté míry ovlivněné
lidskou činností např. lesy jehličnaté, listnaté a smíšené v Evropě, a umělé, záměrně
vytvořené člověkem nebo lidskou činností silně ovlivněné např. monokultury a parky.
Společenstva obývající výhradně lidská sídliště se nazývají synantropní.
Málokteré biocenózy jsou ostře ohraničeny, většinou přecházejí pozvolna jedna v druhou.
Místa, kde je vyšší počet druhů z důvodu překrývání dvou různých společenstev se nazývají
ekotony neboli přechodná společenstva např. křovinatý lem na kraji lesa, kde se mísí lesní
a luční společenstvo.
Základními charakteristickými znaky každé biocenózy je její stabilita (stálost), nezávislost
a autoregulace. Stabilita je dána homeostatickými mechanismy, které vyrovnávají rušivé vlivy
z prostředí. Obecně (dle biocenotických principů) platí, že čím je prostředí rozmanitější
a stálejší, tím je druhově bohatší a naopak, čím je prostředí jednodušší a podmínky
nepředvídatelné, tím je druhově chudší, ale jednotlivé druhy jsou početněji zastoupeny.
Složení biocenóz
Biocenóza je složena z tzv. taxocenóz, mezi které patří společenstvo populací rostlin –
fytocenóza, společenstvo populací živočichů – zoocenóza a soubor populací mikroorganismů
– mikrocenóza. Tato společenstva se dále člení dle systematické příslušnosti na dílčí jednotky
např. na parazitocenózu (soubor parazitů určitého hostitele), ichtyocenózu (společenstvo ryb),
ornitocenózu (společenstvo ptáků), entomocenózu (společenstvo hmyzu), společenstvo
mechů, vyšších rostlin atd.
70