ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
druhů rostlin je <strong>pro</strong> včely jedovatý. Toxický pyl má <strong>na</strong>př. pryskyřník prudký (Ranunculus<br />
acris), jedovatý nektar mají některé druhy lip, jerlín japonský (Sophora japonica)<br />
nebo jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Zatímco v případě nektaru hynou létavky,<br />
tedy včely mimo úl, což představuje většinou zanedbatelné množství v rámci celého včelstva,<br />
v případě pylu dochází k úhynu včel, které se podílí <strong>na</strong> zpracování tohoto pylu v úlu a může<br />
se jed<strong>na</strong>t o mnohem výz<strong>na</strong>mnější ztráty. Nicméně přirozené toxikanty nepředstavují<br />
<strong>pro</strong> včelstva výz<strong>na</strong>mnější ohrožení.<br />
3.9 ÚČINKY KOMBINOVANÉ EXPOZICE POLUTANTŮM V SUBLETÁLNÍCH<br />
DÁVKÁCH<br />
Pokud mluvíme o vlivu toxických látek <strong>na</strong> organismy, většinou se jedná o působení jedné<br />
konkrétní látky a je vztahováno <strong>na</strong> údaje o letální dávce, letální koncentraci této konkrétní<br />
látky. Když se ale podíváme <strong>na</strong> reálnou situaci v životním <strong>pro</strong>středí, zjistíme,<br />
že se zde málokterý toxický polutant vyskytuje osamoceně a jen minimum toxických látek<br />
dosahuje letální koncentrace. Nez<strong>na</strong>mená to ale, že bychom se v reálných podmínkách<br />
nesetkávali s toxickým působením polutantů. V současných ekotoxikologických studiích jsou<br />
často sledovány tzv. koexpozice více toxických látek. Tyto studie mnohem lépe postihují to,<br />
co se děje v reálných podmínkách v životním <strong>pro</strong>středí. Pokud se totiž v <strong>pro</strong>středí vyskytuje<br />
větší počet toxických látek, i když v subletálních koncentracích, tyto látky se mohou<br />
<strong>na</strong>vzájem ve svém účinku potencovat nebo mohou působit synergicky. Jedná se o vysvětlení,<br />
<strong>pro</strong>č v přírodě dochází k <strong>pro</strong>jevům toxicity i u látek, které jsou zde v koncentracích, u kterých<br />
bychom <strong>pro</strong>jevy toxicity neočekávali.<br />
3.10 BIOLOGICKÉ ZBRANĚ A BIOTERORIZMUS<br />
Jako biologické zbraně jsou oz<strong>na</strong>čovány živé organismy nebo replikační jednotky (viry), které<br />
se množí v obětech biologického útoku, nebo toxiny přírodního původu a sloučeniny od nich<br />
odvozené. Infekční agens a toxiny byly využívány k boji už v dobách Starověku. Asyřané<br />
<strong>na</strong>příklad trávili studny svých nepřátel pomocí toxinů hub (paličkovice <strong>na</strong>chová), Hannibal<br />
nechal vrhat hliněné hrnce s jedovatými hady <strong>na</strong> paluby nepřátelských lodí. Ve středověku<br />
136