ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

jako v Asii. Vážné riziko hrozí supu kapskému (Gyps coprotheres), supu krahujovému (Gyps
rueppellii) a supu africkému (Gyps africanus).
3.8 EKOLOGICKÝ VÝZNAM PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍCH TOXICKÝCH LÁTEK
Do životního prostředí se dostává celá řada toxických sloučenin, které jsou produkovány
lidskou činností. Nicméně existují i toxické látky jejichž původ je přímo v životním prostředí.
Mezi hlavní toxické látky, které mají původ v přírodě a mají velký význam, patří například
cyanotoxiny nebo botulotoxin. Cyanotoxiny představují různorodou skupinu sloučenin,
sekundárních metabolitů sinic. Sinice jsou prokaryotní autotrofní organismy, které jsou
v dnešní době sledovány právě z důvodu produkce cyanotoxinů. Cyanotoxinů je celá řada
a jejich účinky jsou různé. Toxické působení zasahuje zejména játra, nervový systém
nebo dráždí kůži a mohou se vyskytovat i účinky mutagenní, karcinogenní a další.
Nejvýznamnější cyanotoxiny jsou mikrocystiny a nodulariny s toxickým účinkem na játra,
a dále anatoxiny s účinkem na nervový systém. Za výrazný rozvoj sinic ve vodním prostředí
(tzv. vodní květ) nese zodpovědnost eutrofizace vod. Zvýšený přísun živin, zejména fosforu,
je tedy hlavní příčinou přemnožení sinic, které mohou, ale nemusí produkovat cyanotoxiny.
Je známa celá řada případů, kdy tyto cyanotoxiny způsobily masivní úhyny u různých
živočišných druhů. Jedná se například o úhyny ovcí nebo psů, kteří pili vodu z jezer
s výskytem vodního květu na různých místech v Anglii a ve Skotsku nebo masivní hynutí
mláďat plameňáků v Keni na termálním jezeře Bogoria. Tyto masivní úhyny se vyskytují
nepravidelně a nepředvídatelně a předpokládá se, že zde kromě cyanotoxinů spolupůsobí
i další toxické látky, zejména těžké kovy.
Dalším přirozeně se vyskytujícím toxinem, který může být zodpovědný za hromadné úhyny,
je botulotoxin. Jedná se o toxin produkovaný bakterií Clostridium botulinum. Nejčastěji
se s otravou botulotoxinem setkáme u vodních ptáků. Botulotoxin je tvořen klostridii
v anaerobních podmínkách v rozkládajícím se organickém materiálu. Většinou se jedná
o stojaté nebo pomalu tekoucí vody v období s vysokými teplotami a sníženou kvalitou vody
s vyšším obsahem rozkládajících se rostlinných zbytků a mrtvých živočichů. Za těchto
podmínek dochází k poklesu koncentrace kyslíku ve vodě a k rozvoji vegetativních stádií
klostridií. Pouze tato vegetativní stádia produkují toxin, který působí na nervový systém.
S přirozeně se vyskytujícími se toxiny se setkávají i třeba včely. Nektar nebo pyl některých
135