ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

1.6 ŽIVINY A KOLOBĚH ŽIVIN
Koloběh živin je přeměna chemických prvků z anorganické hmoty v prostředí na organickou
formu v organismech a rozkladem zpět na formu anorganickou. Jedná se o tok živin mezi
živou složkou, která je zastoupena primárními producenty (rostlinami, schopnými fotosyntézy
a příjmu živin z půdního prostředí a jejich přeměny z anorganické do organické formy),
konzumenty (schopnými příjmu živin z těl producentů), destruenty (schopnými rozkládat
odumřelou organickou hmotu na jednodušší organické a především anorganické látky)
a neživou složkou zahrnující půdní roztok ze kterého jsou živiny odebírány producenty
a částečně může do tohoto koloběhu zasahovat i vodní prostředí a atmosféra, odnosem
uvolněných živin nebo naopak jejich spadem na dané stanoviště.
Stanovištní faktory daného typu prostředí ovlivňují rychlost toku energie, příjem a uvolňování
živin. Klimatické faktory ovlivňují délku vegetačního a mimovegetačního období, rychlost
nárůstu biomasy během vegetačního období, rychlost rozkladu odumřelé hmoty, hromadění
nerozložené organické hmoty na stanovišti, vodní režim a případnou ztrátu živin na stanovišti.
Biotické faktory ovlivňují množství a druhové zastoupení organismů schopných na daném
stanovišti vázat energii a živiny a uvolňovat je zpět do koloběhu. Faktory půdního prostředí
charakterizují obsah živin na daném stanovišti.
1.7 BIOGEOCHEMICKÉ CYKLY
V rámci celé biosféry probíhají tzv. biogeochemické cykly, kterými je označována výměna
látek mezi organismy a biotickým prostředím. Jedná se o výměny prvků mezi atmosférou,
hydrosférou, litosférou a biosférou, zahrnující i různé typy chemických reakcí, které tyto
koloběhy doprovázejí. Jednotlivé prvky či sloučeniny jsou v prostředí v anorganické
(mobilní) podobě a pomocí autotrofních organismů (především rostlin) jsou přetvořeny
do formy organické, fixované do těl rostlin a následně živočichů. Zpět do anorganické podoby
se dostávají přes dekompoziční (rozkladný) proces, aby se následně opět zapojily do cyklu,
případně mohou být zakonzervovány v podobě sedimentů (uniknou z cyklu). Tyto koloběhy
jsou uzavřené a v rámci jednoho cyklu se prvky vyskytují v různých chemických podobách.
Pro život na Zemi jsou nejdůležitější biogeochemické cykly prvků, označované
jako makroživiny (v sušině pletiv živých organismů jsou obsaženy víc jak 1 %), mezi které
28