ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Komenzalizmus
Jako komenzalizmus označujeme vztah, kdy jedna populace má výhody ze soužití s druhou
populací, aniž by jí škodila nebo ji negativně ovlivňovala. Jedná se především o vztahy
potravní nebo o sdílení prostoru. Tyto vztahy rozdělujeme do čtyř skupin:
a) synekie – drobný živočich se drží v blízkosti velkého živočicha, který mu poskytuje svou
velikostí ochranu (drobní pěvci hnízdící v blízkosti velkých dravců – orlů, kteří je sami
neloví). Například straka modrá (Cyanopica cyanus) hnízdí v Japonsku v blízkosti hnízd
krahujců menších (Accipiter gularis). Využívají agresivity těchto dravců, kteří jsou
schopni zahnat i mnohem větší predátory jako je vrána hrubozobá (Corvus
macrorhynchos), která je nejčastějším predátorem stračích hnízd. Aby straky mohly
využívat tuto ochranu, synchronizují svou dobu hnízdění s hnízděním krahujců. Krahujec
sice výjimečně straku uloví, ale výhody tohoto soužití toto riziko výrazně převyšují.
Podobně náš holub hřivnáč (Columba palumbus) vyhledává pro hnízdění místo v blízkosti
hnízdícího páru ostřížů lesních (Falco subbuteo), dokonce si vybírá ten nejagresivnější pár
a i zde se občas stává jejich obětí.
b) parekie – drobní živočichové žijící v hnízdech ptáků, savců nebo sociálně žijícího hmyzu
(drabčík žijící v mraveništi),
c) epiekie – jedinec jednoho druhu žije na povrchu těla jiného druhu (neparazitické druhy
roztočů, moli žijící v srsti lenochoda), v případě rostlin se tento vztah označuje
jako epifytizmus (v našich podmínkách zejména lišejníky, řasy a některé kapradiny,
v tropech jsou to bromelie a orchideje),
d) entekie – jedinci jednoho druhu žijí uvnitř těla jiného druhu (rybky z čeledi jehličkovitých
žijící uvnitř těla sumýše, měňavka ve střevě). V případě, že jeden druh aktivně odnímá
potravu jinému, tak jako je to třeba v případě fregatek nebo chaluh příživných, nejedná
se o komenzalismus, ale o tzv. potravní parazitizmus.
Mutualizmus
O mutualizmu mluvíme v případě, že se dvě populace navzájem ovlivňují kladně. Může
se jednat o volnější vztah, který není pro existenci zúčastněných bezpodmínečně nutný.
Tato volnější fakultativní forma bývá označována jako protokooperace. Jako příklad
je možné uvést třeba vztah kraba poustevníčka (Pagurus prideauxi) a sasanky Adamsia
palliata. Krab poustevníček si s oblibou umisťuje na ulitu, kterou obývá, jednu nebo více
sasanek mořských. Dělá to z toho důvodu, že sasanky jsou opatřeny žahavými chapadélky
53