ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Rozkladu ozonu napomáhají některé chemické sloučeniny a radikály. Chlorofluorované
uhlovodíky se používaly jako hnací plyny do aerosolových rozprašovačů, vypěňovadel,
chladících činidel v ledničkách a klimatizačních systémech, rozpouštědech v elektronickém
průmyslu, suchých čistících prostředcích a odmašťovačích kovů. Tyto syntetické chemické
látky setrvávají v atmosféře stovky let. Pokud vystoupají až do stratosféry, indukují degradaci
ozonového ochranného štítu. Z původně vysoce stabilní molekuly chlorofluorovaného
uhlovodíku se účinkem UV záření uvolňuje atom chloru. Reakci lze dále psát takto:
Cl - + O 3 → ClO+ O 2 a dále ClO + O 3 → ClO 2 + O 2 . Dále ClO 2 + UV →Cl - + O 2 . Odhaduje
se, že jeden volný atom chloru způsobí rozpad až 100 000 molekul ozonu. K dalším látkám,
které poškozují ozonovou vrstvu, patří halony, tj. organické látky podobné chlorofluorovaným
uhlovodíkům používané především v civilních a vojenských systémech požární ochrany,
fumigant metylbromid a rozpouštědlo metylchloroform.
V roce 1985 byla podepsána Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy. Konkrétní závazky
vycházející z Vídeňské úmluvy upravuje prováděcí Montrealský protokol o látkách, které
poškozují ozonovou vrstvu (1987). Cílem je celosvětově dosáhnout vyloučení výroby
a spotřeby téměř 100 regulovaných látek, které ozonovou vrstvu poškozují. Upravuje
se nakládání s freony a halony a dále výroba a použití methylbromidu.
Troposférický ozon je atmosférickým polutantem, který vzniká za horkých letních dnů těsně
nad zemským povrchem na základě složitých chemických reakcí oxidů dusíku s těkavými
organickými sloučeninami. Jelikož k tomu dochází zejména v lokalitách s vysokou
koncentrací výfukových plynů v městských a průmyslových oblastech, hovoříme
o fotochemickém neboli losangeleském smogu. Ozon poškozuje v organismu biologicky
aktivní látky a je nebezpečný pro lidské zdraví, dráždí dýchací cesty, v zatížených oblastech
je vyšší riziko astmatických záchvatů, podráždění očí a bolestí hlavy. Bylo zjištěno,
že nadlimitním koncentracím ozonu je v Evropské unii vystavena více než polovina obyvatel
měst. Vzhledem k tomu, že interferuje s fotosyntézou, negativní účinky se projevují
i na vegetaci (lesy i zemědělské plodiny). Ozon považujeme také za skleníkový plyn.
2.8 DEFORESTACE
Deforestace neboli odlesnění je jedním z velkých problémů dneška. Tento proces
lze definovat jako ztrátu nebo degeneraci lesních ekosystémů. V širším slova smyslu
105