ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
hostitele). Bakterie jsou řazeny mezi mikroparazity, tedy parazity, jejichž rozmnožování<br />
<strong>pro</strong>bíhá přímo v těle hostitele. Ty je možno dále rozdělit <strong>na</strong> mikroparazity šířící se přímo<br />
anebo <strong>pro</strong>střednictvím vektora. Hostitele je možné si představit jako ostrov kolonizovaný<br />
parazity. Přenos z jednoho hostitele <strong>na</strong> druhého je závislý <strong>na</strong> vlastnostech parazita.<br />
U původce, který je přenášen přímým kontaktem nebo mimo hostitele přežívá krátkodobě,<br />
je rychlost přenosu přímo úměrná četnosti setkání <strong>na</strong>kažených a ne<strong>na</strong>kažených vnímavých<br />
hostitelů. U déle přežívajícího původce je šíření dáno četností kontaktů mezi hostiteli<br />
a <strong>na</strong>kažlivými stádii a je závislé <strong>na</strong> hustotě populace obou. U mikroparazitů přenášených<br />
vektorem je rychlost přenosu <strong>na</strong> hostitele závislá <strong>na</strong> celkové frekvenci přisátí vektorů, počtu<br />
infikovaných vektorů a vnímavých hostitelů a z pohledu infekce vektora <strong>na</strong> počtu přisátí<br />
vektora a počtu <strong>na</strong>kažených hostitelů. Cílem parazita není co nejrychlejší pomnožení<br />
v hostiteli, ale co nejefektivnější šíření <strong>na</strong> další vnímavé hostitele. Dá se dokonce říci,<br />
že pokud některý kmen vykazuje vyšší růstovou rychlost, je evolučně znevýhodněn, <strong>pro</strong>tože<br />
v důsledku své vyšší virulence zabije hostitele a sníží svou šanci se rozšířit <strong>na</strong> další.<br />
Z ekologického hlediska je tedy parazit spíše K-stratég, který se nes<strong>na</strong>ží o maximální rychlost<br />
množení, ale o efektivnost. Populace hostitelů ani populace parazitů není uniformní,<br />
ale vyskytují se v rámci nich různé genotypy, takže se liší i virulence jednotlivých původců<br />
a vnímavost jednotlivých hostitelů. U vyšších živočichů může dojít po kontaktu s patogenem<br />
ke vzniku imunity, která ho chrání před další infekcí a tím se z vnímavého hostitele stává<br />
rezistentní. Další šíření a vůbec existence původce pak záleží <strong>na</strong> specifičnosti parazita a počtu<br />
odolných jedinců v populaci hostitele, <strong>pro</strong>tože ti zřeďují hustotu populace vnímavých jedinců<br />
a vytváří překážku v šíření. Přítomnost parazita vždy vyvolává nějakou reakci, <strong>pro</strong>tože pokud<br />
by tomu tak nebylo, jed<strong>na</strong>lo by se o komenzalizmus. Parazity můžeme rozdělit <strong>na</strong> nekrotrofní<br />
a biotrofní, přičemž nekrotrofní parazit způsobuje smrt a je schopen <strong>na</strong> mrtvém hostiteli dále<br />
žít, zatímco <strong>pro</strong> biotrofního parazita představuje smrt hostitele konec aktivní fáze života.<br />
Parazité jsou jedním z faktorů ovlivňujících fungování ekosystémů, <strong>pro</strong>tože se podílí<br />
<strong>na</strong> regulaci početnosti populace hostitele. Při zvýšení početnosti populace hostitele dochází<br />
ke zlepšení podmínek <strong>pro</strong> přenos parazita mezi hostiteli a následně <strong>pro</strong>střednictvím zvýšení<br />
průměrné mortality k opětovnému snížení velikosti populace hostitele.<br />
U mikroparazitů vyvolávajících onemocnění s krátkou inkubační dobou, jako je tularemie, je<br />
výrazná závislost <strong>na</strong> hustotě populace hostitele. U hostitele dochází v krátké době k úhynu<br />
nebo k překonání infekce, pokud je tedy hustota populace malá, snižuje se pravděpodobnost<br />
přenosu <strong>na</strong> dalšího hostitele. Jiná situace <strong>na</strong>stává, pokud je původce schopen perzistovat<br />
124
Change language