ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
uvnitř hostitele, v <strong>pro</strong>středí nebo ve vektoru. Přítomnost parazita vyvolává u obratlovců reakci<br />
imunitního systému, která umožňuje hostiteli eliminovat parazita a může být odpovědná<br />
za odolnost k reinfekci. U mnoha bakteriálních infekcí vyšších živočichů je osídlení<br />
<strong>pro</strong> hostitele krátkou epizodou v jeho životě. Nejlépe adaptovaní jsou ti paraziti, jejichž<br />
přítomnost hostitel toleruje, <strong>pro</strong>tože si vyvinuli takové mechanismy, které brání jejich<br />
rozpoznání. Jednou z možností jak se skrýt před imunitním systémem hostitele je<br />
intracelulární lokalizace. Výhodou je ochra<strong>na</strong> před působením <strong>pro</strong>tilátek hostitele. Nicméně<br />
intracelulární <strong>pro</strong>středí je rovněž nepřátelské a bakterie zde musí čelit působení lytických<br />
enzymů z lyzosomů. Generační doba je <strong>pro</strong>to u intracelulárních parazitů kratší než<br />
u extracelulárních. Prostředí uvnitř buňky se dá z hlediska podmínek <strong>pro</strong> život přirov<strong>na</strong>t<br />
k terestrickým oblastem s extrémními podmínkami, jako jsou <strong>na</strong>př. pouště, solná jezera, sirné<br />
prameny atd. Jedná se o oblasti s nízkou druhovou diverzitou a druhy zde žijící jsou vysoce<br />
specializované <strong>na</strong> dané podmínky. Francisela je adaptovaná <strong>na</strong> intracelulární <strong>pro</strong>středí, kde je<br />
chráně<strong>na</strong> před působením <strong>pro</strong>tilátek, je rovněž schop<strong>na</strong> bránit expresi antigenů <strong>na</strong> povrchu<br />
infikované buňky a tedy jejímu rozpoznání a likvidaci cytotoxickými T lymfocyty.<br />
Po vyčerpání hostitelské buňky indukuje její apoptózu a tím brání vzniku imunitní odpovědi,<br />
ke které by došlo při nekróze poškozené buňky.<br />
Ovlivnění populační dy<strong>na</strong>miky hostitele se liší podle patogenity původce. Vysoká patogenita<br />
má za následek to, že hostitel hyne dřív, než je schopen původce přenést. Původce vyhyne<br />
a hostitel se dostává <strong>na</strong> maximální početnost, kterou je <strong>pro</strong>středí schopno unést. Naopak nízká<br />
nebo mírná patogenita má za následek snižování početnosti populace hostitele. Po určité době<br />
se může ustavit přechodně rovnováha, kdy v populaci patoge<strong>na</strong> převládnou ty kmeny, které<br />
se množí dostatečně rychle, ale současně umožňují hostiteli přežívat dostatečně dlouho,<br />
aby byl schopen infekci předat dále. Rozhodně se však nejedná o statický <strong>pro</strong>ces, spíše<br />
o dy<strong>na</strong>mickou rovnováhu, která se může každým okamžikem přesunout <strong>na</strong> stranu parazita<br />
nebo hostitele. Není pravda, že s postupnou adaptací parazita a hostitele dochází k poklesu<br />
virulence, <strong>na</strong>opak často dochází k mírnému vzestupu virulence v důsledku větší prevalence<br />
v populaci a tedy vyšší pravděpodobnosti superinfekce různými kmeny. Ovšem virulence<br />
stoupá jen do úrovně korespondující s maximální hodnotou základní re<strong>pro</strong>dukční konstanty<br />
parazita i hostitele. Virulence parazita rovněž závisí <strong>na</strong> biodemografických parametrech<br />
hostitele. Pokud se jedná o krátkověký druh <strong>na</strong>př. drobné hlodavce, je <strong>pro</strong> parazita výhodnější<br />
množit se rychleji a tedy ho i více poškozovat. Pokud hostitel vykazuje nízkou schopnost<br />
migrace a malou mobilitu, dochází k přenosu zejmé<strong>na</strong> mezi sousedy. Z hlediska šíření je tedy<br />
125
Change language