ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Rozdělení dle původu a období introdukce
Druhy původní nazýváme autochtonní, apofyty a druhy nepůvodní, zavlečené označujeme
jako alochtonní, antropofyty. Antropofyty se dále dělí na úmyslně introdukované druhy
hemerofyty (okrasné rostliny, zelenina, ovoce) a neúmyslně zavlečené a zdomácnělé druhy,
mezi které patří především různé zplanělé okrasné rostliny a plevelné druhy nazývané
xenofyty.
Podle období introdukce dělíme druhy na zavlečené v období po příchodu neolitického
zemědělce do konce 15. století (před objevením Ameriky) na tzv. archeofyty, mezi které patří
polní plevele např. koukol polní (Agrostemma githago), chrpa modrá (Centaurea cyanus),
mák vlčí (Papaver rhoeas) i setý (P. somniferum), máta rolní (Mentha arvensis), oves hluchý
(Avena fatua) a rostliny zavlečené po objevení Ameriky tzv. neofyty. Zatímco archeofyty
jsou v současné době díky změnám kulturních a přírodních podmínek na ústupu a patří mezi
kriticky ohrožené druhy, tak mezi neofyty patří druhy invazivní, vytlačující druhy původní
vegetace.
Mezi naše nejproblematičtější invazivní neofyty patří bolševník velkolepý (Heracleum
mantegazzianum), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), netýkavka žláznatá (Impatiens
glandulifera) a vodní mor kanadský (Elodea canadnesis).
Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu a je to dvou až víceletá rostlina, která dorůstá
až 5 metrů a jeho bílé květenství může dosahovat i půl metru v průměru. Šíří se podél cest
a vodních toků. Osídluje jak ruderální, tak i vlhká a na živiny bohatá stanoviště, na kterých
vytlačuje (vytvořením souvislého porostu) původní druhy. Rozmnožuje se semeny, která jsou
přenášena především větrem a vodou. Vzrostlé rostliny jsou pro většinu býložravců i parazitů
nestravitelné. Likviduje se mechanickým odstraňováním nebo postřiky. Látky, které obsahuje,
dráždí lidskou kůži, způsobují vyrážky a puchýře.
Křídlatka japonská pochází z východní Asie a je to vytrvalá, rychle rostoucí rostlina
dosahující výšky okolo 2 metrů. Rozmnožuje se pomocí odlomených oddenků, semena
na našem území většinou nedozrají. Vyskytuje se většinou na vlhkých, kyselých půdách,
nečastěji v blízkosti vodních toků, lidských sídel a podél komunikací, kde snižuje viditelnost.
Kvůli hluboko kořenícím oddenkům se špatně odstraňuje a vytváří tak neprostupné porosty,
které vytlačují původní vegetaci. Také její kořeny a rozkládající se listy produkují látky, které
61