ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
může být <strong>na</strong>tolik složitá, že je někdy obtížné odhalit roli konkrétní populace a skutečný<br />
výz<strong>na</strong>m se <strong>pro</strong>jeví až při vymizení tohoto článku mozaiky. Tato složitě <strong>pro</strong>vázaná seskupení<br />
populací, která se vyskytují v <strong>pro</strong>středí, oz<strong>na</strong>čujeme jako konsorcia.<br />
Koevoluce <strong>pro</strong>bíhá jako reci<strong>pro</strong>ční evoluční změ<strong>na</strong> s uplatněním zpětné vazby, jako sled<br />
adaptací a <strong>pro</strong>tiadaptací. Z pohledu genetiky dochází ke změně v rámci jednoho genu<br />
u jednoho zúčastněného a to vyvolá změnu genu u druhého zúčastněného v rámci daného<br />
vztahu. Jde o sukcesi genů v čase. Tyto změny se velmi špatně demonstrují, <strong>pro</strong>tože<br />
my vidíme fenotypový <strong>pro</strong>jev, ale už nevíme, které geny jsou za něj zodpovědné.<br />
Z fylogenetického hlediska je možné porov<strong>na</strong>t vývojový strom obou zúčastněných, v případě<br />
hostitele a původce onemocnění vidíme, že se jejich vývoj podobá, když dojde ke změně<br />
u hostitele, následuje změ<strong>na</strong> u původce. Pokud je vidět křížení vývojových linií, pak došlo<br />
k přeskoku původce z jednoho hostitele <strong>na</strong> jiného.<br />
Vztahy mezi populacemi mohou mít pozitivní, negativní nebo neutrální charakter. V případě,<br />
že existují v biotopu dvě populace, které nejsou v žádném vzájemném vztahu, mluvíme<br />
o neutralismu. Jedná se o populace, které mají zcela odlišné ekologické niky, v rámci<br />
biotopu mají tedy rozdílné nároky potravní i <strong>pro</strong>storové. Jde o spíše hypotetické spojení<br />
jako je <strong>na</strong>př. srnec a krtek. Tyto dva druhy nejsou vzájemně přímo ovlivněny žádným<br />
vztahem.<br />
V rámci vztahu můžou být ovlivněny obě populace anebo jen jed<strong>na</strong> z nich. Jednostranné<br />
ovlivnění je typické <strong>pro</strong> komensalismus. Zatímco jed<strong>na</strong> ze zúčastněných populací<br />
má ze vztahu <strong>pro</strong>spěch, druhá není ovlivně<strong>na</strong> ani pozitivně ani negativně. Obdobně může<br />
vypadat i amensalismus, kdy jed<strong>na</strong> populace je ovlivně<strong>na</strong> druhou negativně, zatímco<br />
<strong>pro</strong> druhou se jedná o vztah neutrální, ale v některých případech z něj může mít i užitek.<br />
Příkladem, kdy jed<strong>na</strong> populace získává užitek <strong>na</strong> úkor druhé, může být predace,<br />
parazitizmus nebo herbivorie. Oboustranně užitečný vztah dvou populací je oz<strong>na</strong>čován<br />
jako <strong>pro</strong>tokooperace nebo mutualismus a v případě oboustranně negativního vztahu<br />
mluvíme o konkurenci. Pokud se podíváme <strong>na</strong> jeden živočišný druh, málokdy objevíme<br />
jen jediný vztah, kterého se účastní. Například medozvěstka (Indicator indicator)<br />
je predátorem ve vztahu ke včele, mutualistou ve vztahu k lidem a medojedovi a hnízdním<br />
parazitem ve vztahu k celé řadě ptačích druhů.<br />
V souvislosti s koevolucí je zmiňován tzv. efekt Červené královny (Red Queen effect). Tento<br />
termín pochází z knihy L. Carrolla Za zrcadlem a co tam Alenka <strong>na</strong>šla. V knize říká králov<strong>na</strong><br />
Alence: „Musíš běžet ze všech sil, aby ses udržela <strong>na</strong> místě.“ Podobný je princip koevoluce.<br />
44
Change language