ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Úroveň stability je charakterizována odolností (rezistencí) a pružností (resiliencí). Odolnost
znamená schopnost odolat narušení, pružnost představuje rychlost obnovy. Platí,
že ekosystémy druhově rozmanitější, vyzrálé a přirozené jsou stabilnější, než ekosystémy
jednoduché, nevyzrálé, antropogenně ovlivněné.
Charakteristika vodních ekosystémů
Prostorové (vertikální) členění ekosystému stojatých vod závisí na hloubce a velikosti,
přičemž rozlišujeme oblast volné vody tzv. pelagiál a dno tzv. bentál (tabulka 2). Pelagiál
se dále dělí na svrchní prosvětlenou (eufotickou) vrstvu epilimnion, spodní neprosvětlenou
(afotickou) vrstvu hypolimnion a přechod mezi těmito vrstvami tvoří metalimnion. Část dna
s kořenící vegetací a odpovídajícího epilimnionu se nazývá litorál, bentál odpovídající úrovni
hypolimnionu se nazývá profundál a přechod mezi nimi tvoří sublitorál.
Tabulka 2: Vertikální členění stojatých vod
BENTÁL
litorál
sublitorál
profundál
PELAGIÁL
epilimnion
metalimnion
hypolimnion
Společenstva obývající stojaté vody se dělí na plankton, nekton, neuston, pleuston a bentos.
Plankton je společenstvo málo pohyblivých mikroskopických organismů, které se pasivně
(pomocí vodního proudu) vznášejí ve vodním prostředí. Je složen z rostlinného fytoplanktonu
(řasy, sinice, někteří prvoci), z živočišného zooplanktonu (např. láčkovci, korýši, červi,
měkkýši, larvy živočichů) a z bakterioplanktonu. Plankton tvoří základ potravního řetězce
vodních živočichů.
Nekton je společenstvo větších živočichů schopných aktivního pohybu. Do této skupiny patří
ryby.
Neuston je společenstvo drobných vodních organismů osídlujících povrchovou vodní blanku
(do hloubky asi 5 cm). Do této skupiny patří prvoci a vírníci.
Pleuston je společenstvo osídlující vodní hladinu např. bruslařky a vodoměrky. Po hladině
se pohybují pomocí obrvených končetin.
68