ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Jednotkou studia a popisu fenologických událostí v průběhu roku, může být jednotlivý druh<br />
nebo celý ekosystém. Časovou jednotkou je jeden solární rok. Studovaná oblast může být<br />
malá (fenofáze ekosystému) nebo rozlehlá (fenofáze kontinentů), přičemž platí, že v oblastech<br />
s velkými a pravidelnými sezónními změ<strong>na</strong>mi jsou vývojové sekvence různých organismů<br />
během roku velkou měrou předvídatelné.<br />
Na základě zjištění, že fenologické události jsou ovlivněny geografickými souřadnicemi<br />
(zeměpisná šířka a délka) a <strong>na</strong>dmořskou výškou, vznikly tzv. fenologické mapy. V těchto<br />
mapách jsou oblasti se stejnými fenologickými hodnotami ohraničeny spojnicí tzv. isofenou.<br />
Bioklimatický zákon definovaný v roce 1938 Hopkinsem říká, že jarní fenofáze vývoje<br />
vegetace jsou opožděny o 4 dny <strong>na</strong> každý stupeň zeměpisné šířky (při postupu z jihu<br />
<strong>na</strong> sever), o 4 dny <strong>na</strong> každých 5 ° zeměpisné délky (při postupu z východu <strong>na</strong> západ)<br />
a o 4 dny <strong>na</strong> každých 130 m <strong>na</strong>dmořské výšky (tzv. výškový fenologický stupeň).<br />
Spojení fenologických údajů s meteorologickými pozorováními je důležité zejmé<strong>na</strong><br />
<strong>pro</strong> zemědělství, lesnictví a zahradnictví <strong>na</strong>př. při regulaci výskytu chorob a škůdců.<br />
Dlouhodobé změny biocenózy způsobené měnícími se abiotickými i biotickými faktory jsou<br />
oz<strong>na</strong>čovány jako sukcese. Jedná se o sled po sobě jdoucích dlouhodobých, neperiodických<br />
změn vedoucích k <strong>na</strong>stolení rovnovážného stavu (stability) mezi biocenózou a <strong>pro</strong>středím.<br />
Při sukcesi většinou vzrůstá stabilita, patrovitost a počet druhů. Jednotlivé rostliny jsou<br />
ve stádiích sukcese zastoupeny následovně – jednoleté rostliny, trvalky a traviny, keře,<br />
krátkověké dřeviny, dlouhověké dřeviny.<br />
Sukcese může být primární, <strong>na</strong> nově vzniklých ekotopech (<strong>na</strong>př. <strong>na</strong> skládkách, v lomech,<br />
<strong>na</strong> korálových ostrovech), která trvá řádově staletí, u vzniku vyspělých půd i tisíce let<br />
a sekundární <strong>na</strong> stanovištích s přírodně (požár, vichřice, záplava) nebo<br />
antropogenně <strong>na</strong>rušenou nebo zničenou biocenózou, ale se zachovalou půdou se zásobou<br />
diaspor. Sekundární sukcese trvá desítky, výjimečně stovky let dle míry <strong>na</strong>rušení.<br />
Vývoj biocenózy <strong>pro</strong>bíhá několika sukcesními stádii. První, pionýrské stádium se vyz<strong>na</strong>čuje<br />
nástupem nových druhů <strong>na</strong> dosud neosídleném či uvolněném stanovišti (<strong>na</strong>př. lávové pole,<br />
spáleniště, ob<strong>na</strong>žený břeh řeky). Pro toto stádium je typická malá druhová rozmanitost<br />
se zastoupením nenáročných tzv. pionýrských druhů s velkou <strong>pro</strong>dukcí biomasy<br />
a jednoduchými vzájemnými vztahy. Mezi pionýrské druhy patří zástupci nižších rostlin<br />
(<strong>na</strong>př. mechy, lišejníky, zelené řasy), vyšších rostlin (trávy, vřesy, kosodřeviny, maliny,<br />
74
Change language