ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Dle průběhu fixace CO 2 , spotřeby energie a prvního produktu karboxylace dělíme rostliny na:
C3 rostliny, u kterých je primárním produktem karboxylace sloučenina se 3 uhlíky.
Tyto rostliny mají nižší teplotní i světelné optimum, vyšší výdej vody a větší energetické
ztráty, protože dýchají i na světle. Zástupci jsou rostliny mírného klimatu např. pšenice, oves,
ječmen, hrách.
C4 rostliny, u kterých je primárním produktem karboxylace sloučenina se 4 uhlíky.
Tyto rostliny mají vysoké teplotní i světelné optimum, malý výdej vody a menší energetické
ztráty, protože dýchání na světle mají omezeno. Fotosyntéza probíhá při velmi nízkých
koncentracích CO 2 . Zástupci jsou vysokoproduktivní rostliny teplých a suchých oblastí
např. kukuřice, třtina cukrová, proso.
CAM rostliny uzavírají přes den průduchy z důvodu snížení transpirace a zastavují dýchání.
Ve svých pletivech hromadí vodu, a proto dokáží přežívat na extrémně suchých a horských
stanovištích. Vyznačují se nízkou produktivitou a patří sem např. rostliny z čeledi
tučnolistých (agáve, ananas).
Potravní řetězce
Potravní řetězec je řada organismů, které jsou na sobě přímo závislé výživou. Prvním článkem
jsou autotrofní organismy, nejčastěji zelené rostliny, případně foto- nebo chemotrofní baktérie
tzv. producenti. Ti slouží jako potrava býložravcům (fytofágům, bakteriofágům)
tzv. primárním konzumentům, na kterých jsou následně potravně závislí konzumenti vyšších
řádů tzv. sekundární konzumenti (masožravci, zoofágové).
Pokud je konzumentem predátor – pastevně kořistnický řetězec, obvykle se na dané trofické
úrovni zvětšuje velikost těla a početnost jedinců klesá. Pokud je zdrojem potravy hostitel
a konzumentem je parazit – parazitický řetězec, velikost těla bývá menší než na předešlé
úrovni, ale jedinců bývá více. Na všech úrovních řetězce jsou mrtvá těla konzumována
(humifikována a mineralizována) dekompozitory a saprofágy v tzv. dekompozičním
(detritovém) řetězci. Jejich velikost těla se (stejně jako v parazitickém řetězci) zmenšuje,
ale jejich početnost se výrazně zvětšuje.
Potravní řetězec se obvykle skládá ze 4 až 5 článků. Probíhá jednosměrně od nižších úrovní
k vyšším, může být dlouhodobý nebo jednorázového charakteru. Organismy, které získávají
potravu ve stejném potravním článku, představují potravní stupeň neboli trofickou úroveň
(rostliny, býložravci, masožravci, dravci, člověk atd.). Potravní vztahy jsou v ekosystému
často složité, navzájem propojené a vytvářejí tzv. trofické (potravní) sítě.
65