ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

spousta epifytů (přisedlých rostlin) např. orchideje, bromélie, kapraďorosty, pepřovníky.
V podrostu rostou pouze stínomilné rostliny např. kapradiny, nízké palmy, různé trávy.
Fauna je buď korunová, pozemní, schopná létat či šplhat. V pralese Jižní Ameriky žijí
např. chápani, lenochodi, pásovci, jaguáři, kajmani, piraně, mravenci rodu Ata, termiti,
kolibříci, mnoho druhů motýlů a papoušků. V Africkém pralese žijí např. gorily, šimpanzi,
dikobrazi, termiti, okapi, levharti, hroši.
Azonální společenstva
Mezi biomy, vymykající se zonálnímu uspořádání, patří pedobiomy a orobiomy. Pedobiomy
jsou biomy dané extrémními půdními poměry, které brání nastolení klimatického klimaxu.
Jsou jimi např. společenstva písčitých a skalnatých stanovišť, rašelinišť, mokřadů, sutí,
říčních náplavů, břehů.
Pro písčité substráty je charakteristický nízký podíl jílovitých částic, vysoká provzdušněnost,
převaha nekapilárních pórů, rychlý vsak vody, nižší hodnoty půdní reakce dané substrátem
a minimální množství živin. Společenstva přizpůsobená životu na píscích označujeme jako
psamofilní a tvoří je rostliny psamofyty a živočichové psamobionti.
Skalnatá stanoviště se vyznačují nedostatkem humusu, půdy i vody, mají nízkou tepelnou
vodivost s pravděpodobným přehříváním povrchu. Je na nich nesouvislý vegetační kryt,
tvořený petrofilními živočichy a rostlinami petrofyty.
Rašeliniště se nacházejí v humidních chladnějších oblastech. Obsahují velké množství vody,
což vede k vyluhování živin z vrchních vrstev a k zabránění přístupu kyslíku. Díky těmto
podmínkám prostředí nedochází k mineralizaci a organická hmota se mění v rašelinu.
Rostliny preferující tyto podmínky nazýváme tyrfofyty, živočichy tyrfofilní a druhy žijící
pouze zde tyrfobionti.
Orobiomy se liší od zonobiomů různou nadmořskou výškou, která se projevuje
jako stupňovitost vegetace. Jsou pojmenovány dle geomorfologického členění zemského
povrchu nebo dle rostoucí dominantní dřeviny. Vegetační stupně, které vycházejí
z geomorfologického členění, se dělí na stupeň planární (nížinný), kolinní (pahorkatinný),
suprakolinní (kopcovinný), submontánní (podhorský), montánní (horský), supramontánní
(středohorský) a subalpínský (klečový).
79