ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
polokouli. Nedávné rozšíření bylo omezeno <strong>na</strong> jižní Čínu, kde byly stromy pěstovány kolem<br />
budhistických chrámů. Dnes má již celosvětové rozšíření. S <strong>ohledem</strong> <strong>na</strong> pěkný vzhled<br />
a odolnost k patogenům a znečištění vzduchu je vysazován v parcích velkoměst. Neméně<br />
výz<strong>na</strong>mný je i obsah léčivých látek <strong>pro</strong> terapii cévních a nervových nemocí.<br />
Již v pleistocénu vedl k vymírání biologických druhů rozvoj člověka a kolonizace kontinentů.<br />
Postupně docházelo k vymírání zástupců megafauny, <strong>na</strong>příklad mastodontů, mamutů, tygra<br />
šavlozubého. První lidé se do Severní Ameriky dostali přes pevninský most mezi Sibiří<br />
a Aljaškou v průběhu poslední velké doby ledové před 25 000 až 13 000 lety. Během relativně<br />
krátkého období zde vymřelo až 56 druhů velkých savců. V Austrálii, <strong>na</strong> Nové Guinei<br />
a Novém Zélandu se vymírání velkých vač<strong>na</strong>tců, nelétavých ptáků a želv datuje do doby<br />
příchodu prvních domorodých lovců zhruba před 50 000 lety. Typickým příkladem je 3 metry<br />
vysoký a 250 kg vážící pták moa.<br />
K atributům zvyšujícím náchylnost druhu k vymření patří velká velikost těla, omezené<br />
geografické rozšíření, výskyt jen v určitém biotopu, malá genetická variabilita populace<br />
a neschopnost využívat alter<strong>na</strong>tivní zdroje potravy. Minimální životaschopná velikost<br />
populace obratlovců činí 250-500 jedinců. V ochraně druhů je vždy <strong>na</strong> prvním místě ochra<strong>na</strong><br />
jejich biotopu, druhou prioritou nezbytnou <strong>pro</strong> dlouhodobé přežití druhu je zajištění genetické<br />
variability a zabránění inbreedingu. Problémy nízké populační hustoty i celkové početnosti<br />
lze demonstrovat <strong>na</strong> gepardu štíhlém. Zdá se, že v minulosti (cca před 10 000 lety) musel<br />
gepard <strong>pro</strong>jít obdobím inbreedingu, <strong>pro</strong>tože dnes má nízkou genetickou variabilitu a všichni<br />
žijící gepardi jsou si vzájemně velmi příbuzní. Negativními <strong>pro</strong>jevy tzv. efektu hrdla lahve<br />
je snížení re<strong>pro</strong>dukčních parametrů a <strong>na</strong>opak zvýšená vnímavost k infekcím.<br />
Ohrožené druhy rostlin a živočichů i biotopů se zařazují do kategorií stupně ohrožení,<br />
kde hraje roli řada faktorů, včetně počtu žijících jedinců, vývoje populace, identifikace<br />
hrozeb, případně možnosti chovu v zajetí a vypouštění odchovaných jedinců. Vydávány jsou<br />
červené a černé sez<strong>na</strong>my ohrožených a vyhynulých taxonů. Klasifikace rozlišuje taxony<br />
1. vyhynulé (poslední žijící jedinec uhynul nebo více než 50 let nebyl zjištěn), 2. vyhynulé<br />
v přírodě (ale v zajetí přežívají), 3. kriticky ohrožené (čelí extrémně vysokému riziku<br />
vyhynutí v blízké budoucnosti), 4. ohrožené (čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké<br />
budoucnosti), 5. zranitelné (čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období),<br />
6. téměř ohrožené, 7. málo dotčené (u nich jsou jen velmi malé obavy z vyhynutí), a u nichž<br />
8. chybí údaje nebo 9. údaje nejsou vyhodnoceny.<br />
97
Change language