ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

a protože je vzácný modrásek, je vzácná i vosa a přestože je zbavuje jejich parazita, mravenci
ji nejsou schopni rozlišit jako svého přítele.
Amensalismus, alelopatie
O amensalismu mluvíme v případě, že jedna populace vylučuje do prostředí látku nebo látky,
které negativně ovlivňují druhou populaci. Může se jednat o cíleně produkovanou toxickou
nebo inhibičně působící látku, ale může jít i o pouhý odpadní produkt metabolismu. Tato látka
nebo směs látek působí na druhou populaci tím, že potlačuje její růst a rozmnožování
nebo může být i příčinou jejího zániku. Zatímco druhá populace je vždy ovlivněna negativně,
první populace může, ale nemusí mít ze vztahu užitek. Záleží na tom zda by byla přítomností
druhé populace limitována anebo se jejich nároky na zdroje liší. Pojem amensalismus
je používán v případě vztahu živočichů, pro rostliny je používán termín alelopatie.
Typickým příkladem alelopatie je vztah trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia) a ostatních
rostlin. Trnovník vylučuje svými kořeny do půdy látky, které inhibují růst ostatních rostlin.
Pokud se tedy podíváme pod trnovník akát, uvidíme minimální nebo spíše žádný rostlinný
půdní kryt, půda pod tímto stromem bude více méně holá. Obdobně se chová i např. ořešák
královský (Juglans regia). Tyto látky vylučované rostlinami se obecně označují
jako alelopatika. Řadíme sem i látky vylučované některými druhy plísní spíše známější
jako antibiotika.
Predace
Mluvíme-li o predaci, máme na mysli spotřebovávání jednoho živého organismu (kořisti)
jiným organismem (kořistníkem, predátorem). Existují dvě klasifikace predace. První
je založena na taxonomii – masožravci konzumují živočichy, býložravci rostliny a všežravci
obojí. Druhá klasifikace je označována jako funkční a zde jsou predátoři rozděleni na pravé
predátory, spásače, parazitoidy a parazity. Toto rozdělení může být občas lehce matoucí,
protože ne vždy koresponduje se vžitými představami o tom kdo je predátor, kdo parazit
a kdo spásač. Praví predátoři svou kořist zabíjí a během svého života zabijí větší počet
jedinců. Svou kořist většinou konzumují celou. Do této kategorie spadá většina masožravců,
se kterými si pojem predátor spojujeme nejčastěji. Je to např. štika, gepard, ale také slunéčko
sedmitečné, masožravé rostliny a dokonce i zrnožraví hlodavci a mravenci nebo velryby
požírající plankton. Spásači většinou konzumují z každého jedince (kořisti) jen část, jejich
působení na kořist je proměnlivé, ale jen zřídka má za následek smrt kořisti. Do této kategorie
46