ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

je za deforestaci považováno i snížení kvality porostu, omezení ekologických funkcí a ztráta
biodiverzity. I samotná definice lesa je poněkud sporná, což má za následek problémy
s určením, zda se jedná o deforestaci nebo ne. Dle FAO byl dříve les definován jako území
s minimálním zápojem korun 10 % (zápoj korun představuje zastíněný povrch země při plném
olistění). Docházelo tedy k takovým situacím, kdy byly v hustých porostech káceny jednotlivé
stromy bez toho, že by došlo k naplnění definice deforestace a teprve když místní obyvatelé
pokáceli zbývající řídký porost, byli obviněni z odlesňování. V současné době je za lesní
porost považován porost se zápojem korun minimálně 30 %. Příčin odlesňování je celá řada
a v různých částech světa se liší. Jedná se zejména o snahu získat zemědělskou půdu, palivové
dřevo, dřevo jako stavební materiál a surovinu pro výrobu papíru. Dalšími příčinami jsou
rostoucí osídlení a nevhodné postupy hospodaření.
Proč je lesní porost tak důležitý a jaké jsou vlastně funkce lesa V první řadě má lesní porost
funkci při udržování stability krajiny a to prostřednictvím ovlivnění vodní rovnováhy
v krajině, ochrany půd a ovlivnění klimatických podmínek. Dále má les funkci hospodářskou,
sociální a vzdělávací.
Z hlediska klimatického lesní porost zodpovídá v daném místě za zastínění, ochranu před
větrem, snížení teploty a filtraci vzduchu, zejména zadržením prachových částic. Z globálního
hlediska je významná schopnost fixace CO 2 . Vegetace a půda obsahují asi trojnásobné
množství CO 2 než atmosféra, z toho lesy představují 75 %. Pokud je les nahrazen polem nebo
pastvinou dochází k výraznému poklesu obsaženého CO 2 . Deforestace představuje jeden
z významných faktorů podílejících se na skleníkovém efektu.
V celosvětovém měřítku jde zejména o problematiku kácení deštných lesů, ale deforestace
rozhodně není problémem jen v oblasti rovníku. Půda v tropech je většinou velmi chudá
na živiny, které jsou v převážné většině uloženy v porostu. Pokud je rostlinný pokryv
odstraněn ztrácí půda ochranu před sluncem a při deštích dochází k odplavení její svrchní
úrodné vrstvy. Okolní oblasti trpí záplavami vodou, kterou by les za normálních okolností
zadržel. Postupně díky odstranění lesního porostu srážky ubývají, úrodnost půdy klesá,
prohlubuje se chudoba, obyvatelé se stěhují na jiné místo, kde se situace opakuje. S tímto
problémem se potýkají země po celém světě. Velký problém představuje kácení v oblastech
s nedostatkem vody. Zde dochází v důsledku likvidace stromového a keřového porostu
(vypásáním, sběrem palivového dříví nebo za účelem získání zemědělské půdy) k půdní erozi
a degradaci půdy (viz dále Desertifikace). V důsledku absence vypařování vody z listů
dochází k celkovému ovlivnění hydrologického cyklu na daném území. Stromy a keře svými
106