ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

příčinou vysoké mortality, mají potenciálně velký vliv na veřejné zdraví, mohou způsobit
paniku a vyžadují speciální opatření. Sem patří tularemie, antrax, pravé neštovice,
botulotoxin, mor a virové hemoragické horečky jako je Ebola nebo Marburg.
V kategorii B jsou původci, kteří se šíří průměrně a způsobují nízkou mortalitu. Sem patří
Q horečka, brucelóza, vozhřivka, psitakóza, skvrnitý tyfus a koňské encefalitidy a další,
z toxinů pak např. ricin.
V kategorii C jsou agens, která by měla být sledována z důvodu dostupnosti, jednoduché
produkce a šíření, vysoké mortality nebo schopnosti významně ovlivnit zdraví. Sem patří
např. Nipahvirus, Hantavirus, SARS, H1N1 aviární influenza nebo virus HIV.
Útok biologickými zbraněmi může být veden i proti rostlinnému krytu nebo úrodě nepřítele.
Do této kategorie jsou často řazeny i chemické látky herbicidní povahy tzv. defolianty.
Ty byly masově používány třeba při válce ve Vietnamu (Agent Orange) k odstranění hustého
porostu, v němž se skrývali nepřátelští vojáci. Během studené války vyvíjely Spojené státy
celou řadu takovýchto zbraní s úmyslem ochromit Sovětský svaz v případě jeho útoku
na USA. Choroby jako je rez travní (onemocnění postihující pšenici a další obilniny,
původcem je Puccinia graminis) a rice blast (onemocnění postihující rýži, původce je houba
Magnaporthe grisea) měly být použity ve formě leteckých postřiků a kuličkových bomb
a takto dopraveny do vodních rezervoárů v zemědělských oblastech, aby vyvolaly epifytocie
u těchto plodin.
Stejným způsobem byly v bývalém Sovětském svazu vyvíjeny speciální varianty viru
slintavky a kulhavky, moru skotu, afrického moru prasat a původce psitakózy, které měly být
rovněž na místo útoku dopraveny v nádržích pomocí letadel.
Jednou z možností jak infikovat oběti útoku je použití vektorů. Většinou se jedná o hmyz
nebo jiné bezobratlé, kteří jsou infikováni původcem onemocnění (např. moru nebo cholery)
a po vypuštění infikují tímto původcem oběti útoku. Tento typ biologické války je označován
jako válka entomologická. Sem se řadí i použití rostlinných škůdců, zvířecích a lidských
parazitů (např. moucha bzučivka lidožravá Cochliomya hominivorax) nebo druhů, které jsou
schopny člověka a zvířata napadnout přímo (včely, vosy atd.).
Biologická válka může mít velmi výrazný vliv na životní prostředí. Zcela zjevné je to
v případě použití defoliantů, kdy dochází k totální devastaci celého ekosystému zasažené
oblasti. Nedozírné následky však může mít i použití patogenních organismů. Ohroženi mohou
být nejen lidé, ale i hospodářská zvířata, volně žijící živočichové, polní plodiny, rostliny
a jejich biotopy. Řada patogenních organismů není patogenní jen pro člověka, hospodářská
138