ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

Podle zjištěných hodnot konstance studované druhy dělíme do 4 tříd:
Druh…………………………………… konstance
Velmi stálý ……………………… 75 až 100 %
Stálý ……………………….………50 až 75 %
Přídatný …………………….…… 25 až 50 %
Nahodilý …………………….…… 0 až 25 %
Druhová podobnost je srovnávání dvou nebo více biocenóz. K jejímu výpočtu používáme
Jaccardův index podobnosti:
Ja =
⋅100
A +
C
B − C
(%)
kde A a B jsou počty druhů ve srovnávaných biocenózách a C je počet společných druhů.
Změny biocenózy
Krátkodobé změny mohou být pravidelné nebo nepravidelné a jsou vyvolány biotickými
i abiotickými faktory. Pravidelné změny mohou být cirkadiální, lunární a sezónní.
Cirkadiální periodicita je dána změnami v rámci 24 hodin, které jsou způsobeny zejména
střídáním světla a tmy. Projevují se např. natáčením listů ke slunci, otevíráním a zavíráním
květů, střídáním aktivity a odpočinku u živočichů.
Lunární periodicita je dána střídáním fází měsíce a ovlivňuje zejména mořské živočichy.
Sezónní periodicita je dána intenzitou slunečního záření nebo kolísáním množství srážek
během roku.
Studiem životních cyklů, jejich fází a projevů u rostlin i živočichů v průběhu roku, se zabývá
fenologie. Na základě dlouhodobého sledování je sestavován fenologický kalendář,
dle kterého lze předvídat, jak se určitý druh bude v daném roce chovat. U rostlinných druhů
rozlišujeme tzv. fenofáze, např. období klíčení, vzcházení, odnožování, kvetení, zrání.
Po sobě následující fáze označujeme jako fenologické (sezónní) aspekty. Aspekty na sebe
plynule navazují, přičemž rozeznáváme aspekt zimní (listopad až březen), předjarní (březen
až duben), jarní (duben až polovina června), letní (polovina června až polovina srpna), pozdně
letní (polovina srpna až polovina září) a podzimní (polovina září až listopad).
73