ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
ekologie pro veterinárnà lékaÅe s ohledem na kvalitu a bezpeÄnost ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
e<strong>pro</strong>dukci. Popsány jsou i kancerogenní účinky. Přestože je v Evropské unii zakázán,<br />
je jedním z celosvětově nejběžnějších pesticidů. Za nejkontroverznější případ použití<br />
herbicidů lze považovat jejich válečné <strong>na</strong>sazení při defoliačním <strong>pro</strong>gramu v letech 1961<br />
až 1971ve Viet<strong>na</strong>mu.<br />
Používání pesticidů vyvolává řadu <strong>pro</strong>blémů. Selekce genetické rezistence souvisí<br />
s opakovaným používáním stejné účinné látky a rychlým střídáním generací škůdců.<br />
Naruše<strong>na</strong> může být přirozená rovnováha, <strong>pro</strong>tože pesticidy nepostihují jen cílové škůdce,<br />
ale i <strong>pro</strong>spěšné druhy a predátory živící se škodlivým hmyzem. Za krátkou dobu se tak škůdci<br />
osvobození od mezidruhových interakcí v umělém ekosystému zemědělských nebo lesních<br />
monokultur mohou znovu přemnožit. V některých případech použití pesticidů vede ke vzniku<br />
škodlivosti druhu, který dříve nezpůsoboval <strong>pro</strong>blémy. Perzistence a biologické hromadění<br />
pesticidů z<strong>na</strong>mená, že určitá látka může být příčinou <strong>pro</strong>blémů ještě dlouhou dobu po zákazu<br />
používání. Biologické hromadění demonstruje následující příklad hypotetického potravního<br />
řetězce: rostli<strong>na</strong>, saranče, ještěrka, had. Pesticidní postřik <strong>na</strong> vegetaci je zředěný a dávku<br />
<strong>na</strong> jednom listu lze vyjádřit hodnotou 1. Saranče, které požere 10 listů je vystaveno působení<br />
pesticidu v hodnotě 10. Ještěrka sežráním 10 sarančat přijme pesticid v dávce 100, zatímco<br />
had jako vrcholový predátor se ulovením 10 ještěrek již dostává <strong>na</strong> hodnotu 1000. Potřebu<br />
používat pesticidy lze snížit správnými agrotechnickými kultivačními postupy a střídáním<br />
plodin. Výz<strong>na</strong>m má i biologická kontrola. Šetrné k životnímu <strong>pro</strong>středí jsou pesticidy<br />
založené <strong>na</strong> Bacillus thuringiensis. Jde o ubikvitárně se vyskytující grampozitivní bakterii,<br />
která vytváří spory. B. thuringiensis je blízce příbuzný Bacillus cereus. Do stejného rodu patří<br />
i původce sněti slezinné neboli antraxu. Při sporulaci jsou tvořeny krystalické <strong>pro</strong>teiny,<br />
tzv. cry <strong>pro</strong>teiny, které vykazují insekticidní vlastnosti. Geny <strong>pro</strong> syntézu krystalických<br />
<strong>pro</strong>teinů se <strong>na</strong>cházejí v plasmidech. Když hmyz pozře tyto cry toxiny, v trávícím aparátu<br />
dojde k jejich aktivaci a začlenění do buněčné membrány střevních buněk. Poškození<br />
a rozpad střevních buněk vede k úhynu hmyzu. B. thuringiensis lze považovat za výz<strong>na</strong>mnou<br />
alter<strong>na</strong>tivu použití syntetických pesticidů. Tyto bioinsekticidy se používají k regulaci<br />
především škůdců z řádů Lepidoptera, Diptera a Coleoptera. Účinné jsou i v boji s hmyzem<br />
z řádů Hymenoptera, Homoptera, Orthoptera a Mallophaga, případně s hlísticemi, roztoči<br />
a prvoky. Bacillus thuringiensis sérovar israelensis se používá v boji s larvami moskytů.<br />
Další možnost spočívá v <strong>pro</strong>dukci geneticky modifikovaných neboli transgenních plodin<br />
(kukuřice, sója, bavlník). Vzhledem k tomu, že cry toxiny se váží <strong>na</strong> specifické receptory<br />
buněk výstelky střední části střeva bezobratlých a nejsou účinné u druhů bez adekvátního<br />
90
Change language