ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

dostávají na zemský povrch. Suchá depozice probíhá v období, kdy se nevyskytují srážky.
Částice a plyny jsou vázány a absorbovány půdou, povrchovou vodou a rostlinami a následně
transformovány. Nejde o zanedbatelné množství, protože tento způsob představuje 20–60 %
veškeré kyselé atmosférické depozice. Navíc, pokud se tyto částice a plyny zachytí
na površích a následně jsou smyty deštěm s nižším pH, dojde k dalšímu okyselení této
dešťové vody a účinek je ještě intenzivnější než u mokré depozice.
2.7 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – VÝZNAM OZONU, ÚBYTEK
OZONOSFÉRY
Ozon (O 3 ) je vysoce reaktivní molekula obsahující tři atomy kyslíku s výraznými oxidačními
účinky. Pro život je nesmírně významná existence stratosférické vrstvy ozonu, která pohlcuje
potenciálně škodlivé ultrafialové záření. Naopak, ozon v troposféře vznikající
při fotochemickém smogu je toxický.
Molekuly kyslíku (O 2 ) se vlivem elektrických výbojů nebo ultrafialového záření štěpí
na radikály, které ihned reagují s další dvouatomovou molekulou kyslíku za vzniku ozonu.
Reakci vzniku ozonu vlivem UV záření vlnové délky 180-240 nm lze napsat takto:
O 2 + UV → O + O a dále O + O 2 → O 3 . Ozon je nestabilní a v závislosti na teplotě a tlaku
se rozkládá na kyslík (O 2 ). Významná je další fotochemická reakce závislá na UV záření
vlnové délky 200-320 nm: O 3 + UV → O 2 + O a dále O + O 3 → O 2 + O 2 , přičemž tyto reakce
ozonu absorbují energii UV záření. Koncentrace ozonu ve stratosféře je 2-8 ppm. Ozonová
vrstva se nachází ve výšce 25-35 km nad zemským povrchem. Ozon v ozonosféře pohlcuje
99 % UV-C a zhruba polovinu UV-B záření původem ze Slunce. Relativně neškodné
dlouhovlnné UV-A záření je pohlcováno málo. Vlivem narušení rovnováhy reakcí, které
absorbují UV záření, může více škodlivého UV záření pronikat k povrchu země.
UV záření, zejména o vlnové délce 280-320 nm, narušuje replikaci DNA. Výsledné mutace
mohou poškozovat nebo vést ke vzniku nádorových buněk ve tkáních vystavených UV záření
(např. kůže, oči). UV záření může negativně ovlivňovat i fotosyntézu a s tím primární
produkci celých ekosystémů. Bez nadsázky se tedy dá říci, že přítomnost ozonu ve stratosféře
umožnila rozvoj života na souši. Před vznikem ozonové vrstvy se život na Zemi mohl vyvíjet
pouze ve vodě, jež UV záření odráží.
104