ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

V dekompoziční části řetězce jsou odumřelé organismy a produkty metabolismu živočichů
(výkaly a moč) mineralizovány amonizačními bakteriemi a houbami na amoniak (NH 3 ),
přičemž ho malá část uniká do atmosféry. Amoniak je dále přes kationty NH + 4 oxidován
nitritačními bakteriemi (Nitrosomas) na dusitany (NO - 2 ), které jsou dále v procesu nitrifikace
nitratačními bakteriemi (Nitrobacter) oxidovány na dusičnany (NO - 3 ). Dusičnany mohou být
využity rostlinami jako zdroj N nebo je jejich část (max. 20 %) rozložena působením
denitrifikačních bakterií (např. Pseudomonas) a některých hub při denitrifikaci až na plynný
N 2 , který uniká zpět do atmosféry. Část dusičnanů je vymyta z půdy a dostává se do řek
a moří (s fosforem způsobují tzv. eutrofizaci vod), kde se usazuje v sedimentech
nebo vstupuje do potravních řetězců. Díky rybožravým ptákům a savcům se dusík dostává
zpět na souš v podobě jejich trusu, označovaného jako guano.
Koloběh dusíku je také ovlivněn antropogenní činností, jako je používání průmyslových
dusíkatých hnojiv a spalování fosilních paliv. Výsledné sloučeniny pak mohou působit
toxicky na řadu organismů včetně člověka.
Obrázek 5: Koloběh dusíku
Koloběh fosforu
Fosfor je ze všech základních biogenních prvků nejméně hojný. Hlavním jeho zdrojem jsou
horniny a oceánské sedimenty, které vznikly v dávných dobách. V zemské kůře je fosfor
34