ekologie pro veterinární lékaře s ohledem na kvalitu a bezpečnost ...

jako obligátní myrmekofile, je už spíše přechodem mezi mutualizmem a parazitizmem,
některé jiné druhy modrásků jsou fakultativně myrmekofilní a jejich vztah s mravenci
není tak těsný. Modrásek černoskvrnný patří ke kriticky ohroženým druhům a na některých
místech už byl vyhuben a to z důvodu naprosté závislosti na stanovišti s výskytem
mateřídoušek a výše zmíněných druhů mravenců.
Široké spektrum mutualistických vztahů představuje spojení obratlovců, ale i bezobratlých
a mikroorganismů v jejich trávicím traktu. Typickým příkladem je bachorová mikroflóra.
Přežvýkavci jsou vybaveni předžaludky, z nichž největší bachor je osídlen hustou populací
mikroorganismů (bakterií a prvoků). Potrava přežvýkavců je z velké části tvořena celulózou
a dalšími druhy vlákniny, které nejsou schopni svými enzymy trávit. Tráví je právě
prostřednictvím bakterií přítomných v bachorovém obsahu. Existuje zde celá řada druhů
bakterií (téměř výhradně obligátně anaerobních) využívající různé živiny nacházející
se v bachorovém obsahu. Prvoci v bachoru se živí bakteriemi a někteří požírají i jiné prvoky.
Počet mikroorganismů neustále narůstá a současně se jich průběžně část posunuje dále
do slezu a do střeva, kde představují mimo jiné nejvýznamnější zdroj proteinů.
Mikroorganismy tedy získávají tímto způsobem stálý zdroj potravy a přežvýkavec získává
z potravy živiny, které by pro něj bez mikroorganismů byly nevyužitelné. Obdobný vztah
je i ve slepém střevě koně nebo zajícovců a některých hlodavců nebo ve střevě termitů.
Za nejtěsnější formu mutualizmu je považována endosymbióza původně prokaryotických
buněk, která podle některých teorií v konečném důsledku dala vznik mitochondriím
nebo chloroplastům a eukaryotickým buňkám.
Není možné se na mutualistický vztah dívat jako na vztah pouze dvou populací, většinou jsou
do vztahu zahrnuty i další populace, které jsou zdrojem potravy, konkurenty nebo predátory
jedné ze zúčastněných populací. Obecně lze rozdělit principy mutualizmu do šesti skupin:
a) zabránění predace – jeden účastník vztahu chrání druhého před jeho predátorem,
b) zvýšení dostupnosti kořisti nebo zdroje potravy – jeden účastník vztahu usnadňuje
druhému přístup k potravě,
c) likvidace predátora – kořistí jednoho účastníka vztahu je predátor druhého účastníka,
d) zvýšení konkurenceschopnosti – jeden účastník vztahu zvýhodňuje druhého oproti
jeho konkurentům,
e) zvýšení vitality – jeden účastník vztahu se podílí na zlepšení zdravotního stavu druhého,
f) likvidace konkurenta – jeden účastník vztahu je predátorem konkurenta druhého
účastníka.
55