modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

vytvořila černá rasa. Tuto myšlenku kategoricky odmítal také
William Lawrence a Georges Cuvier popřel ve studii Mémoire sur
la Vénus hottentote, že by rasa vybavená „omezenou kapacitou
lebky“ a odsouzená k „věčné podřadnosti“ mohla být nositelem
civilizační mise ( Boissel, Jean, 1972, str. 154).
194 „Indie … se pokoušela najít v kastovním systému prostředek, jak
přeměnit kvantitu v kvalitu, tj., jak diferencovat lidské skupiny, aby
se jim umožnilo žít vedle sebe. … Je pro člověka tragické, že tento
velký pokus ztroskotal, chci říci, že v průběhu historie se kastám
nepodařilo dospět ke stavu, v němž by si zůstaly navzájem rovné
právě díky své různosti – rovné v tom smyslu, že by byly nesouměřitelné
– a že se do jejich vztahu vetřela ta zrádná dávka stejnorodosti,
která dovolila vzájemné srovnávání, a tím i vytvoření určité
hierarchie. Neboť soužití lidí může být vybudováno na uznání,
že jsou všichni stejnou měrou lidmi, ale každý jiným způsobem;
mohou však dospět k stabilnímu soužití i tak, že jedni budou
druhým upírat lidství souměřitelné s lidstvím jejich, a že tedy jedni
budou druhým podřazeni“ (cit. Lévi-Strauss, Claude, 1966, str.
101–102, překlad Jiří Pechar).
195 Instruction générale adressée aux voyageurs (Paris, Paul Renouard).
196 „Il y a toujours chez une nation plusieurs races; il faut donc chercher
à distinguer les types purs du produit des mélanges“ (cit. Boissel,
Jean, 1972, str. 103). Srov. poznámku českého antropologa
Josefa Klementy v učebnici Somatologie a antropologie z roku
1981: „Skutečně vzorní představitelé jednotlivých antropologických
typů se vyskytují poměrně vzácně … většina obyvatelstva střední
Evropy, a zejména našeho území (tj. Československa, poznámka
autora) je typově velmi smíšená“ (Klementa, Josef a kolektiv, 1981,
str. 429).
197 „Dans un pays où sont confusément amalgamés des Allemands, des
Slavons et des Celtes, où sont d’ailleurs confondus divers débris de
populations romaines, ibériennes, pélasgiques, un individu naîtra
peut-être avec la chevelure de ľAllemand, la taille et la physionomie
du Celte, etc., parce que ses parents participent originairement de
chacune de ces races“ (Science politique, str. 82).
198 Science politique, str. 385. Ve svém přehledu starověkého otrokářství
a středověkého nevolnictví se Victor Courtet odvolával
na příslušnou Noeho kletbu z Geneze (IX, 25–27) a na Aristotelův
výrok z Politiky o přirozené nerovnosti mezi lidmi; rozdělení
athénského obyvatelstva na čtyři tribue, struktura římské společnosti
a Numovy zákony, Platónovy úvahy v Ústavě a Zákonech,
stejně jako ruské nevolnictví, to vše představovalo pro Courteta
jednoznačný doklad souvislosti mezi rasovou a sociální nerovností.
199 Jean Boissel zařadil Courteta z tohoto důvodu do „premarxistického
proudu“ („le courant pré-marxiste“) ( Boissel, Jean, 1972,
str. 153).
200 „De ľégalisation des capacités résulte virtuellement ľabolition des
privilèges (…) lorsqu’une révolution s’opère dans Ľintérieur d’un
état, c’est parce que les inégalités naturelles ayant été progressivement
effacées par le mélange des classes et des familles, le peuple
est jaloux de détruire les inégalités sociales qui n’ont plus de raison
d’existence. Là est le secret de toutes les révolutions“, Second lettre
à Thévenot, str. 14–15.
201 „On a jusqu’à présent vu ľhomme tout entier dans ľindividu; je
ľai vu dans les races“, cit. Courtet, Victor, Science politique, VII;
cit. Boissel, Jean, 1972, str. 115.
202 „Je fais, en un mot, de la géologie morale. Je parle rarement de
ľhomme, plus rarement encore du citoyen ou du sujet, souvent, toujours
des différentes fractions ethniques, car il ne s’agit pour moi,
sur les cimes où je me suis placé, ni des nationalités fortuites, ni
même de ľexistence des Etats, mais des races, des sociétés et des
civilisations diverses“ (Essai, I, VIII).
203 Ibid., str. 38.
204 Z přísně vojenského hlediska byly v rozporu s běžnými představami
síly Francie a Německa po kvantitativní a kvalitativní
stránce prakticky vyrovnány a „defétistická“ Francie roku 1940
byla dokonce v mnoha ohledech na válku lépe připravena než
„vzdorující“ Francie roku 1914 (viz například Mosier, John, 2004,
str. 76–91).
205 „Ľespèce blanche (…) a désormais disparu de la face du monde“
(Essai, II, str. 560). „La famille ariane et, à plus forte raison, le reste
de la famille blanche, avait cessé d’être absolument pure à Ľépoque
où naquit le Christ“ (Ibid., str. 562). „En présence de ce fait, on
s´explique, non pas pourquoi il ne se trouve pas d’Arians purs, mais
Ľinutilité de leur présence“ (Ibid., II, str. 558).
206 Viz „vicovské“ Gobineauovo pojetí dějin: „Bílé pokolení zmizí
záhy z povrchu země. Poté, co prošlo božským věkem, kdy bylo
absolutně čistým, věkem hérojským, v němž bylo umírněné co do
síly a množství, věkem aristokratickým, kdy byly lidské schopnosti
stále pozoruhodné, ačkoliv se již nemohly obnovit z vyschlých
zdrojů, (bílá rasa) poklesla do konečného zmatení všech svých
prvků“ (cit. Léon Poliakov, 1996, str. 235).
207 Essai, I, str. 108.
208 Boissel, Jean, 1972, str. 178.
209 Boissel, Jean, 1972, str. 179.
210 Revue indépendante, IX, str. 1–52; XI, str. 204–245.
211 Essai, I, str. 380–381.
212 Journal de ľInstitut Historique, II, únor–červenec 1835, str. 225–
237.
213 Boissel, Jean, 1972, str. 180.
214 „(…) une des idées maîtresses de cet ouvrage, c’est la grande influence
des mélanges ethniques, autrement dit des mariages entre
races diverses. (…) Ce fut la première fois qu´on posa cette observation
(…)“ (Essai, I, XV). Srov. s citací ze Science politique: „Si
nous cherchons ensuite la cause des modifications qu’ont subies les
diverses sociétés ainsi constituées, nous sommes forcés de les attribuer
avant tout à la fusion, à la foi physique et morale des races
(…). Ainsi c’est par un mélange de races que se constituent les nations.
C’est par le croisement des races qu’elle se modifient. C’est par
un nouveau mélange de races qu’elles se recomposent“ (str. 361).
105