modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
v Severní Americe představoval podle klasické teorie<br />
Hermana Jeremiase Nieboera optimální ekonomický<br />
model, který umožňoval v podmínkách nadbytku<br />
zdrojů a půdy získat levnou pracovní sílu připoutanou<br />
k intenzivní zemědělské výrobě. 11 Významnou úlohu<br />
sehrála i skutečnost, že poměr mezi muži a ženami<br />
byl mezi osadníky z Britských ostrovů vyváženější než<br />
mezi přistěhovalci z Iberského poloostrova. 12 Internalizovaná<br />
legitimizující ideologie, která by americké<br />
rasové stratifikaci dodala obdobnou míru stability, jíž<br />
se vyznačoval indický kastovní systém, však nevznikla<br />
a vzhledem k povaze stále oficiálně platné křesťanské<br />
věrouky se s výjimkou nepříliš přesvědčivého odvolání<br />
na legendu o Noeho <strong>pro</strong>kletí ani vytvořit nemohla.<br />
V Novém světě se tak spontánně zrodil společenský<br />
řád inspirovaný dvěma principy, které oba představovaly<br />
import z odlišného civilizačního okruhu – ideou<br />
pigmentokracie, již se vyvinula v rámci muslimského<br />
otrokářského systému, a konceptem institucionalizace<br />
rasové hierarchie vzešlým původně z kastovního<br />
uspořádání Indie.<br />
John H. Elliott ve své nyní již klasické práci The<br />
Old World and the New: 1492–1650 (1970) ukázal, že<br />
humanistická tradice Starého světa opírající se o církevní<br />
vzdělanost a antické autory dokázala svojí intelektuální<br />
silou asimilovat realitu Nového světa a konceptualizovat<br />
ji v duchu tradičního západního obrazu<br />
reality. 13 Pro vědy o člověku v raném novověku byla<br />
navzdory objevení nového kontinentu příznačná<br />
dlouhodobá kontinuita témat a konceptualizace definitivně<br />
ukončená teprve osvícenstvím a naturalismem<br />
osmnáctého století. V šestnáctém a sedmnáctém<br />
století byly za součást oficiální vědy pokládány<br />
nejen Hippokratovy a Gallenovy fyziologické teze,<br />
ale rovněž astrologie. 14 Zásadní vliv hvězd na lidské<br />
sociální a politické chování zpochybňoval na počátku<br />
novověku málokdo a se stejnou samozřejmostí se<br />
navzdory autoritě Alberta Velikého a Tomáše Akvinského<br />
připouštělo, že astrální působení může omezit<br />
svobodnou vůli. 15<br />
Antonello Gerbi a Jorge Canizares Esguerra zdůraznili,<br />
že počáteční fascinaci Novým světem a jeho<br />
domnělými rajskými kvalitami 16 vystřídalo v Evropě<br />
přesvědčení o degenerativním působení tropického<br />
klimatu, 17 které bylo dáváno do souvislosti s negativním<br />
vlivem hvězd a jež mělo značně neblahý dopad<br />
na hodnocení koloniální společnosti. První detailnější<br />
zobrazení souhvězdí pozorovatelných z jižní hemisféry<br />
pořídil v roce 1502 Amerigo Vespucci, <strong>pro</strong> kterého<br />
byly nové hvězdy (jichž popsal dvacet) a nebeská znamení,<br />
neznámá klasickým autorům, hlavním důvodem,<br />
<strong>pro</strong>č razil název „Nový svět“. 18 Vespucci pokládal<br />
hvězdy pozorovatelné jižně od rovníku za větší a jasnější<br />
než stálice na evropské obloze. Pozitivním působením<br />
hvězd bylo podle Vespucciho možné vysvětlit,<br />
<strong>pro</strong>č se Nový svět přes svoji polohu ve „vyprahlém<br />
pásu“ těší příznivému klimatu a <strong>pro</strong>č jsou místní<br />
obyvatelé navzdory své nahotě a kanibalismu fyzicky<br />
zdraví a krásní. Vespucciho fascinaci jižní hvězdnou<br />
oblohou sdíleli itaský mořeplavec v portugalských<br />
službách Andrea Corsali a Antonio Pigafetta, jenž se<br />
plavil s Magalhãensem. Na<strong>pro</strong>ti tomu Gonzalo Fernández<br />
de Oviedo y Valdes ve spise La historia general<br />
de las Indias z roku 1535 popřel kladný vliv jižních<br />
hvězd a naopak působením nebeských konfigurací<br />
objasňoval flegmatickou, zbabělou a nesmělou povahu<br />
místního obyvatelstva a zvířectva. 19 Julius Caesar<br />
Scaliger, otec <strong>pro</strong>slulého humanistického učence Josepha<br />
Justa Scaligera, označil Brazílii za „chudou, nízkou<br />
a špatnou zemi“, v níž byl život divoký a bestiální, za<br />
což je odpovědná astrální sféra. 20 Rovněž Bernardino<br />
Sahagún, jehož názory odrážely frustraci představitelů<br />
františkánského řádu z neúspěšné snahy naplnit<br />
mezi indiánskou populací v Mexiku milénaristické<br />
vize, 21 byl přesvědčen o tom, že konstelace hvězd učinila<br />
indiány línými a chlípnými. Pouze návrat k přísné<br />
autoritativní disciplíně, jíž se vyznačovala vláda Aztéků,<br />
může podle Sahagúna odvrátit totální zhroucení<br />
mexické společnosti. 22<br />
Názor, že souhvězdí, jež září nad Novým světem,<br />
jsou ve srovnání se souhvězdími Starého světa méněcenná,<br />
což má negativní dopad na somatické a intelektuální<br />
vlastnosti místního obyvatelstva, sdíleli<br />
Francisco Hernández, José de Acosta, Giovanni Botero,<br />
Samuel Purchas, Richard Eden a další vzdělanci<br />
přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Španělský<br />
dominikán Gregorio García, který se domníval,<br />
že indiáni jsou potomky Kartáginců, vysvětloval<br />
domnělou skutečnost, že se statečný, hrdý a bojovný<br />
starověký národ <strong>pro</strong>měnil v „bezvousou, zbabělou<br />
a hloupou“ populaci, vlivem vlhkosti a hvězd Nového<br />
světa. 23 Františkán Bernardo de Lizana, jehož o kartáginském<br />
původu Mayů přesvědčila monumentálnost<br />
jejich dochovaných staveb, přičítal transformaci hlavních<br />
rivalů Římanů v „dětinské a brutální“ barbary<br />
působení klimatu a izolace. 24 Diego Andrés Rocha<br />
usuzoval, že indiáni jsou svým původem archaičtí<br />
obyvatelé Španělska, které na druhé straně Atlantiku<br />
36
Change language