modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
laci či ve „fyziologické integraci“. Segregační koloniální<br />
politika Velké Británie v Indii a Francie v Alžírsku<br />
byla <strong>pro</strong>to podle Gobineaua odsouzena k neúspěchu. 95<br />
Jak zdůraznil Arthur de Gobineau, různé civilizace se<br />
vzájemně „odpuzují“. 96<br />
Teze o biologicky podmíněné rasové hierarchii,<br />
která byla vytvořena <strong>pro</strong> porozumění západní politické<br />
realitě, musela být kompatibilní s mimoevropskou<br />
etnografickou skutečností. Ve spisech misionářů a cestovatelů<br />
raného novověku nalezneme směs idealizace,<br />
jež udržovala při životě vizi „ušlechtilého divocha“ 97 ,<br />
a přezíravého etnocentrismu. 98 Victor Courtet se již<br />
mohl opřít o pozorování nové generace evropských<br />
cestovatelů. Byli to muži s dobrodružným duchem<br />
a badatelskými aspiracemi, často odchovaní hodnotami<br />
osvícenství, kteří během několika desetiletí na<br />
přelomu osmnáctého a devatenáctého století změnili<br />
vědy o člověku ve <strong>pro</strong>spěch rasové teorie. Moderní<br />
rasismus, který se stal především v první polovině<br />
dvacátého století důležitou součástí politické kultury<br />
Západu, se nezrodil z předsudků, zaostalosti a nevědomosti,<br />
ale naopak ze zvídavosti a touhy po poznání<br />
a racionálním výkladu světa, tvořících konstitutivní<br />
složky modernity. V prvních desetiletích devatenáctého<br />
století získávali francouzští autoři informace<br />
o afrických populacích především z děl cestovatelů,<br />
jako byli například <strong>pro</strong>slulý Mungo Park, 99 Thomas<br />
Edward Bowdich, 100 René Caillé, 101 Jack Bruce, 102<br />
Dixon Denham, 103 Hugh Clapperton, 104 Gaspard<br />
Théodore de Mollien, 105 Richard a John Landerovi 106<br />
nebo Henry Meredith. 107<br />
Victor Courtet se pochopitelně zajímal o svědectví<br />
vypovídající o existenci vrozené nerovnosti ras. 108<br />
Například Jules-Sébastien-César Dumont d’Urville,<br />
který vydal v roce 1837 rozsáhlé pojednání o cestě<br />
kolem světa podniknuté v letech 1826 až 1829, 109<br />
rozlišil v rámci Oceánie tři hlavní rasy – bílou, žlutou<br />
a černou. V jejich vzájemných vztazích se údajně<br />
odrážela „přírodní“ zákonitost a vrozené intelektuální<br />
a fyzické dispozice, v jejichž důsledku nebyl žádný<br />
národ náležející ke žluté rase podřízen lidu černé rasy<br />
a žádná populace bílé rasy nebyla nikdy podrobena<br />
dvěma zbývajícími rasami. 110 Základní teze o vztahu<br />
mezi rasami a politickými institucemi a hodnotami,<br />
které rozvinuli Victor Courtet nebo Arthur de Gobineau,<br />
vyslovil cestovatel Domény de Rienzi, a to 20.<br />
října 1834 ve své přednášce o přírodních národech,<br />
čerpající především z vlastních výzkumů v Tichomoří,<br />
na půdě ĽInstitut historique a poté v <strong>pro</strong>sinci<br />
1835 v příspěvku prezentovaném na Congrès historique<br />
européen. 111 O několik let později vydal Rienzi<br />
knihu Océanie ou cinquième partie du monde. Revue<br />
géographique et ethnographique … offrant les résultats<br />
des voyages et des découvertes de ľauteur. 112 Courtet si<br />
Rienziho velmi vážil a doporučil Barjavelovi, aby jej<br />
zmínil v Dictionnaire biographique du Vaucluse. 113<br />
Domény de Rienzi v roce 1835 <strong>pro</strong>hlásil, že pouze<br />
křížení mezi rasami může ve vzdálené budoucnosti<br />
vyústit do úplné sociální rovnosti. Dokud franská rasa<br />
vládla ve Francii, lid zde byl udržován v nevědomosti<br />
a ponížení. Rovnost se v této zemi <strong>pro</strong>sadila (a nikde<br />
jinde neexistuje v takové míře s výjimkou Spojených<br />
států amerických) až po revoluci z roku 1789, kdy se<br />
definitivně smísily různé rasy, které se již předtím<br />
spojovaly <strong>pro</strong>střednictvím sňatků a distribuce vzdělání<br />
a hmotných sňatků. Revoluce změnila jejich konstituci,<br />
vzdělání a civilizaci. Rienzi zároveň varoval,<br />
že harmonická rasová jednota francouzského národa<br />
se může zhroutit v nesourodou směs individuálních<br />
zájmů.<br />
V otázce rovnosti lidských ras nepanovala mezi<br />
členy Pařížské etnologické společnosti shoda a někteří<br />
z nich se angažovali v boji za odstranění otroctví, jež<br />
bylo ve francouzských zámořských državách odstraněno<br />
v roce 1848. Gustav d’Eichthal, přední saint-simonista,<br />
který rovněž působil na půdě Pařížské etnologické<br />
společnosti, tvrdil, že by se Francie měla mocensky<br />
angažovat na africkém kontinentu, vykupovat černé<br />
otroky a usazovat je na teritoriu ovládaném Evropany,<br />
kde by byli morálně a nábožensky vzděláváni. 114<br />
Britský abolicionismus bezpochyby ovlivnil diskuzi<br />
<strong>pro</strong>bíhající mezi francouzskými vzdělanci. D’Eichthal<br />
se odvolával například na abolicionistického aktivistu<br />
Fowella Buxtona, autora knihy The African slave<br />
trade (1839) a zakladatele Společnosti <strong>pro</strong> africkou<br />
civilizaci. Mezi francouzskými vzdělanci <strong>pro</strong>bíhala<br />
na sklonku třicátých let devatenáctého století rovněž<br />
rozsáhlá debata o otrokářství ve Spojených státech<br />
amerických. 115 Ve třicátých a čtyřicátých letech devatenáctého<br />
století <strong>pro</strong>pagoval ve Francii ideu rovnosti<br />
ras především přesvědčený abolicionista Victor Schoelcher,<br />
autor knihy Des colonies françaises: Abolition<br />
immédiate de ľesclavage (1842). 116 Byl to právě Victor<br />
Schoelcher, kdo ve funkci zástupce státního tajemníka<br />
<strong>pro</strong> námořnictvo, kterou vykonával od března do<br />
května 1848, podepsal 27. dubna 1848 dekret o zrušení<br />
otroctví.<br />
Tak jako v jiných západních zemích se ve Francii<br />
91
Change language