modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ě obsahuje několik rozporů. Vždyť například dobrá<br />
paměť je základem dalších psychických schopností,<br />
„bystrosti ducha“. A říct o člověku s hudebním nadáním,<br />
že je hloupý, je nesmyslné. Souběžně s fyziognomii<br />
a na obdobných základech jako fyziognomie se od<br />
konce 18. století rozvíjela *frenologie, jejímž zakladatelem<br />
byl Franz Josef *Gall. O celistvější a ucelenější<br />
typologii, vycházející však z podobných předpokladů<br />
o vztahu mezi vnějšími fyzickými a psychickými<br />
vlastnostmi, se pokusil v průběhu první poloviny 20.<br />
století německý psychiatr Ernst Kretschmer (1888–<br />
1964) (viz například: Kretschmer, E.: Körperbau und<br />
Charakter: Untersuchungen zum Konstitutions<strong>pro</strong>blem<br />
und zur Lehre von den Temperamenten. Berlin 1944).<br />
Nevzal za fyzickou charakteristiku člověka anatomii<br />
lebky, ale pokusil se jako Hippokratés o ucelenější<br />
pohled. Za fyzickou charakteristiku psychických vlastností<br />
považoval celkovou stavbu lidského těla. Vcelku<br />
správně popsal různé typy lidské postavy i lidských<br />
povah a schopností, ale předpoklad vzájemné souvislosti<br />
a přiřazení neodpovídají skutečnosti. Zřejmou<br />
a dosti závažnou námitkou je fakt, že člověk může své<br />
schopnosti své schopnosti značně rozvinout a přitom<br />
vůbec nezměnit svou postavu, a naopak, může svou<br />
postavu změnit k nepoznání a ve schopnostech ustrnout.<br />
A konečně ještě silnějším argumentem <strong>pro</strong>ti<br />
Kretschmerově typologii jsou velice běžné případy,<br />
kdy lidé se stejnou postavou mají schopnosti na<strong>pro</strong>sto<br />
nesouměřitelné. Například Jindřich, jedno z trojčat,<br />
je doslova k nerozeznání od amerického kosmonauta<br />
Neila Armstronga. Přitom tato trojčata, Jindřich,<br />
Václav a Jana, mají skoro stejné schopnosti i povahové<br />
rysy, ale navzájem si nejsou vůbec podobná. Jindřich<br />
se podobá Armstrongovi nejen obličejovými rysy, ale<br />
i stavbou a držením těla a působí dojmem vyrovnanosti<br />
a klidu. Václav je mnohem drobnější postavy,<br />
typický astenický typ s úzkými rameny, popelavou pletí,<br />
hlavou na vytáhlém krku, s bázlivým těkavým výrazem<br />
v šedozelených skelných očích. Jana je růžolící<br />
nervní bytůstka s neustálým výrazem štěstí a spokojenosti<br />
v pomněnkově modrých očích. (Stejné mají jen<br />
IQ: 30.) Obdobně tak Baruj Benecerraf, Jean Dausset<br />
a George Snell, kteří získali v roce 1980 Nobelovu cenu<br />
za základní objevy v imunogenetice, jsou fyzicky zcela<br />
odlišní a podle Kretschmerovy klasifikace by patřili<br />
do různých tříd. Lavater, Gall i Kretschmer vycházeli<br />
při zkoumání psychofyzických schopností a vlastností<br />
člověka z konkrétních šetření a racionálních předpokladů.<br />
Docházeli při svých šetřeních ke korektním<br />
výsledkům, metody i výsledky jejich deskripce a typologie<br />
jsou v podstatě východiskem i dnešních šetření<br />
<strong>antropologie</strong>, antropometrie, biometrie, ergonometrie<br />
nebo osteometrie. Chyby se dopustili při snaze obecněji<br />
a šířeji interpretovat výsledky svých zkoumání<br />
jednak na celou lidskou populaci a jednak v nesprávných<br />
souvislostech. Jejich výzkumy stavby lidského<br />
těla jsou pozitivním přínosem, nesprávně jsou stanoveny<br />
souvislosti této stavby s psychofyzickými schopnostmi<br />
a vlastnostmi člověka.<br />
Gall Franz Josef (9. 3. 1758, Tiefenbronn u Badenu,<br />
Rakousko – 22. 8. 1828, Paříž, Francie), rakouský<br />
lékař a psycholog; zakladatel *frenologie, pseudonauky<br />
o vztahu mezi morfologií lebky a duševními<br />
schopnostmi člověka. Jeho nauka se původně měla<br />
nazývat „orgánologie“, ale na návrh svého spolupracovníka<br />
Johanna Caspara Spurzheima ji nakonec<br />
(v roce 1798)pojmenoval „frenologie“ (viz například:<br />
Gall, F. J. – Spurzheim, J. S.: Anatomie und Physiologie<br />
des Nervensystems im Allgemeinen, und des Gehirnes<br />
insbesondere mit Beobachtungen über die Möglichkeit,<br />
die Anlagen mehrerer Geistes- und Gemüthseigenschaften<br />
aus dem Baue des Kopfes der Menschen und der<br />
Tiere zu erkennen. Paris 1910). Provozoval ve Vídni<br />
soukromou praxi, kde podle morfologie lebky určoval<br />
schopnosti svých pacientů. Když byl císařským<br />
dekretem z Vídně vykázán, vydal se na přednáškové<br />
turné do Německa, Dánska, Holandska a dalších<br />
zemí. Roku 1807 se usadil natrvalo v Paříži a v roce<br />
1819 obdržel francouzské občanství. Navzdory rezervovanosti<br />
ze strany oficiálních míst a akademických<br />
kruhů získal značnou <strong>pro</strong>slulost mezi širší vzdělanou<br />
veřejností a ovlivnil frenologické hnutí ve Velké Británii<br />
a Spojených státech amerických. Gall byl intuitivně<br />
přesvědčen, že střediska citů, vlastností a schopností<br />
jsou rozložena v mozku na různých místech. Zevrubně<br />
zkoumal anatomii lebky a vlastnosti jedinců a našel<br />
tak v mozku, veden intuicí a přáním, centra různých<br />
vlastností a schopností, například centrum oddanosti,<br />
poslušnosti, krvežíznivosti, muzikálnosti nebo matematických<br />
schopností. Vycházel z vcelku správného<br />
předpokladu. V mozku skutečně existují centra různých<br />
psychofyzických funkcí, i když v poněkud jiném<br />
smyslu. Například nadání <strong>pro</strong> matematiku znamená<br />
vhodné <strong>pro</strong>lnutí určitých schopností, kombinačního<br />
myšlení, vysoké schopnosti abstrakce a schopnosti<br />
vytváření abstraktních představ, a přitom jednotlivé<br />
z těchto schopností jsou v určité míře potřebné i <strong>pro</strong><br />
jiné obory činnosti. Ale zcela špatně si Gall určil směr<br />
149
Change language