které jim přisoudila dlouhá babylónská, antická a arabská tradice. 23 Tooley, Marian, 1953, str. 68. 24 „Ad generationem sensibilium corporum committitur, et ad vitam ea movet, nutrit, et auget, et perficit, et purgat ac renovat“ (Vincent z Beauvais, Speculum Naturale, xv, iv; cit. Tooley, Marian, 1953, str. 68). 25 Vincent z Beauvais se domníval, že místní rovnováhu mezi teplem a vlhkem ovlivňují nadmořská výška, vlhkost, blízkost hor a moře a kvalita půdy, přičemž místa vystavená silným větrům jsou <strong>pro</strong> osídlení nevhodná, <strong>pro</strong>tože atmosférické bouře narušují mysl a úsudek lidí. Tomáš Akvinský ve spise De Regimine Principum v diskuzi o vhodném místě k založení města soudil, že příliš úrodná půda má demoralizující účinky na obyvatele (cit. Tooley, Martin, 1953, str. 71). 26 Tooley, Marian, 1953, str. 71–72. 27 De Concordantia Discordantium Astronomorum, cit. Tooley, Marian, 1953, str. 72. 28 Zmíněnými <strong>pro</strong>cesy se obšírně zabýval Bartholomaeus Anglicus, dále Albertus Magnus a Vincent z Beauvais (Tooley, Marian, 1953, str. 72). 29 Albumazar (též Abu-Mašar Džafar ibn Muhammad), <strong>pro</strong>slulý arabský astronom a astrolog. Ve spise De magnis conjunctionibus tvrdil, že svět byl stvořen v době konjunkce sedmi planet v souhvězdí Berana a k jeho zániku dojde, až nastane konjunkce v souhvězdí Ryb. 30 Cit. Tooley, Marian, 1953, str. 73–74. 31 Cit. Tooley, Marian, 1953, str. 76. 32 Autorství této druhé práce je sporné. 33 Bacon, Roger, 1897, Opus Maius, Oxford, Bridges, str.138. 34 „Organicas partes quoque preparant ydonne passiones ut cito moveantur ad dilectabilem consecutionem“ (Pierre d’Ailly, De Concordantia Discordantium Astronomorum, cit. Tooley, Marian, 1953, str. 74). 35 De Universo, I, xlvi; cit. Tooley, Marian, 1953, str. 74. Vincent z Beauvais napsal, že vegetativní a sensitivní duše (to znamená principy růstu a smyslového vnímání) představují „obligata materiae“ (Speculum naturale, III, xlvi; cit. Tooley, Marian, 1953, str. 74). 36 In Libris Politicorum, vii, lect. V; cit. Tooley, Marian, 1953, str. 74. 37 Cit. Tooley, Marian, 1953, str. 74–75. 38 Politika, Kniha sedmá, 7, 23–38, překlad Antonín Kříž. 39 Tooley, Marian, 1953, str. 80. 40 V současné době je zřejmé, že pod tímto jménem byli spojeni dva autoři – Jan z Jandunu (Johannes de Genduno) a Jan z Gandu (nebo z Gentu). První z nich se narodil kolem roku 1300, vystudoval univerzitu v Paříži a společně s Marsiliem z Padovy vydal <strong>pro</strong>slulý spis Defensor pacis zaměřený <strong>pro</strong>ti papeži Janu XXII., za který byli oba autoři v roce 1327 odsouzeni. Jan z Gandu se narodil v roce 1270 nebo 1280, vystudoval teologii na Sorbonně a působil jako duchovní v Kieldrechtu. Není jasné, který z obou mužů je autorem filosofických a teologických prací zahrnujících například komentáře k Aristotelovi a Petru Lombardskému, jež byly silně ovlivněny Averroesem a kritické vůči Tomáši Akvinskému. 41 Podle Mariana Tooleye tím Bodin porušil tradiční astrologickou korespondenci mezi nebeskými tělesy a klimatickými pásmy (1953, str. 70), <strong>pro</strong>tože Guido Bonatti a další autoři sdíleli názor, že Saturn a Měsíc náležejí severu, Jupiter a Merkur mírnému pásmu a Mars a Venuše jihu. Bodinovy důvody byly čistě empirické (zkušenost pokládal již Pierre d’Ailly za konečný test každé hypotézy), <strong>pro</strong>tože se domníval, že Mars je svými válečnickými atributy přirozeně spjat se severem, zatímco „kontemplativní“ Saturn s jihem. 42 Tooley, Marian, 1953, str. 76. 43 Tooley, Marian, 1953, str. 77. 44 Tooley, Marian, 1953, str. 78. 45 Tooley, Marian, 1953, str. 76–77. 46 Tooley, Marian, 1953, str. 78. 47 Dante navzdory své obhajobě univerzální světské monarchie nevěřil v možnost všelidského zákonodárství; Skythové žijící na severu musí být podřízeni odlišnému systému disciplíny než jižní Garamanti (De Monarchia, i, xiv; Tooley, Marian, 1953, str. 80). 48 De Republica Libri Sex, str. 770; cit. Tooley, Marian, 1953, str. 79. 49 Jan z Paříže se narodil v Paříži kolem roku 1240, zemřel 22. září 1306 v Bordeaux. Vyučoval filosofii a teologii. Spis De potestate regia et papali napsal v době sporu mezi papežem Bonifácem VIII. a francouzským králem Filipem IV. Sličným, během něhož se Jan z Paříže postavil na stranu panovníka. Za pojednání o transsubstanciaci mu pařížský biskup pohrozil exkomunikací, kvůli čemuž se Jan z Paříže odvolal ke Svatému stolci. Projednávání případu však předčasně ukončila Janova smrt. 50 In Libris Politicorum, vii, v; Tooley, Marian, 1953, str. 80. 51 „Ľun des plus grands, et peutestre le principal fondement des Republiques est d’accomoder ľestat au naturel des citoyens et les edicts et les ordonnances à la nature des lieux, des personnes et des temps,“ cit. Tooley, Marian, 1953, str. 80. 33
Alois Mikulka, Únik skoro jistého ženicha, 1995, olej na sololitu, 42x52 cm. 34
- Page 2 and 3: NADACE UNIVERSITAS EDICE SCIENTIA
- Page 4 and 5: Jaroslav Malina editor Panoráma bi
- Page 6 and 7: Slovo editora „V tom kruhu nebes,
- Page 8 and 9: KATEDRA ANTROPOLOGIE PŘÍRODOVĚDE
- Page 10 and 11: Zrození moderní rasové teorie:
- Page 12 and 13: Obsah Obsah 11 1. Rasová teorie a
- Page 14 and 15: 1. Rasová teorie a paradox moderni
- Page 16 and 17: České intelektuální prostředí
- Page 18 and 19: ho myšlení teprve začíná. Zast
- Page 20 and 21: 2. Otrokářství a „pigmentokrac
- Page 22 and 23: otrockou mentalitu vztahovalo na sl
- Page 24 and 25: vali Afričané, kteří byli impor
- Page 26 and 27: Na bagdádském tržišti vynesl v
- Page 28 and 29: 3. Středověký environmentalismus
- Page 30 and 31: mínění představovaly primární
- Page 32 and 33: zřejmo, že od přirozenosti musí
- Page 36 and 37: 4. Počátky ideologizace a esencia
- Page 38 and 39: vlhké podnebí zbavilo válečné
- Page 40 and 41: iologických a mentálních dispozi
- Page 42 and 43: 5. Vznik rasové klasifikace U mál
- Page 44 and 45: teodicey vyplnit. Bez této rámcov
- Page 46 and 47: čtyři „odrůdy“ (varietate),
- Page 48 and 49: žená na metamorfóze anatomické
- Page 50 and 51: Poznámky 1 Pojem rasa byl etymolog
- Page 52 and 53: dán za ateistu (McKee, D., 1944).
- Page 54 and 55: causes of the differences in color
- Page 56 and 57: 6. Rasová ideologie jako politick
- Page 58 and 59: nistů patnáctého a šestnáctéh
- Page 60 and 61: tického militarismu, který prosto
- Page 62 and 63: měli pochopení zastánci instituc
- Page 64 and 65: ňováno jméno boží“. 82 V roc
- Page 66 and 67: ho druhům, kteří se setkávali v
- Page 68 and 69: věku v partikularismus romantismu,
- Page 70 and 71: již od roku 1839 díky iniciativě
- Page 72 and 73: nismus a environmentalismus narazil
- Page 74 and 75: ho sjednocení náleželi rovněž
- Page 76 and 77: Obdobně jako u Feuerbacha vyplýva
- Page 78 and 79: 41 Maza, Sarah, 1997, str. 196. Sar
- Page 80 and 81: ly mezi členy expedice prudké spo
- Page 82 and 83: chůdce“ dnešní podoby Evropsk
- Page 84 and 85:
7. Victor Courtet a rasová teorie
- Page 86 and 87:
saint-simonismu. Zaujal místo mezi
- Page 88 and 89:
Victor Courtet se voleb, jež se us
- Page 90 and 91:
venotovi hájil tezi, že zákony,
- Page 92 and 93:
laci či ve „fyziologické integr
- Page 94 and 95:
pisu slavného cestovatele Mungo Pa
- Page 96 and 97:
tečnosti jde o heterogenní amalg
- Page 98 and 99:
Poznámky 1 Osobnosti Victora Court
- Page 100 and 101:
Recenzi Courtetovy studie uveřejni
- Page 102 and 103:
91 Science politique, str. 54; Arth
- Page 104 and 105:
océan: leurs armes, leurs habillem
- Page 106 and 107:
vytvořila černá rasa. Tuto myšl
- Page 108 and 109:
8. Závěr Rasová teorie představ
- Page 110 and 111:
valo výbušnou směs v podobě nac
- Page 112 and 113:
9. O autorovi 9.1. Docent RNDr. Ivo
- Page 114 and 115:
10. O autorovi ilustrací 10.1. Aka
- Page 116 and 117:
děje v současnosti, musí být zn
- Page 118 and 119:
11. Zaostření problému 11.1. Pro
- Page 120 and 121:
119
- Page 122 and 123:
12. Rozvolnění problému 12.1. Ja
- Page 124 and 125:
yly obloženy vzácnými kameny, me
- Page 126 and 127:
ku, že inteligence, a dokonce ani
- Page 128 and 129:
pojilo několik halasných mužský
- Page 130 and 131:
Pochopitelně se polekali a utíkal
- Page 132 and 133:
marně. Snahy Mayů prohlédli i zd
- Page 134 and 135:
13. Literatura (citovaná, použit
- Page 136 and 137:
Butler, Eliza Marian (1926): The Sa
- Page 138 and 139:
urgh: University of Pittsburgh Pres
- Page 140 and 141:
1858. Paris: Boivon & cie. Kovel, J
- Page 142 and 143:
Press. Pardailhé-Galabrun, Annick
- Page 144 and 145:
logy at the Paris Athenee. Journal
- Page 146 and 147:
14. Výkladový slovník důležit
- Page 148 and 149:
činitel. V roce 1830 až 1831 se v
- Page 150 and 151:
ě obsahuje několik rozporů. Vžd
- Page 152 and 153:
Hobbes Thomas (5. 4. 1588, Malmesbu
- Page 154 and 155:
odraz či obraz činnosti mozku v j
- Page 156 and 157:
asismus, postoj založený na ospra
- Page 158 and 159:
fikacionismu Karla R. Poppera („V
- Page 160 and 161:
15. Rejstřík A Acosta, José de (
- Page 162 and 163:
Crawfurd, John (1783-1868) 93, 101,
- Page 164 and 165:
Kergorlay, Louis Gabriel de (1804-1
- Page 166 and 167:
Purchas, Samuel (1577-1626) 50 Pusi