modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

iologických a mentálních dispozic Evropanů, míšenců
a indiánů nevzdálili od pravověrného monogenismu
a nenásledovali například Isaaka de la Peyrèra na
pozice preadamitské hereze. 62
Zdá se, že kreolští vzdělanci, míšenci bělochů
a indiánů, kteří se snažili obhájit realitu Nového světa
proti předsudkům, animozitě a stereotypům, jež začaly
kolovat v Evropě, vytvořili za použití Hippokratova
a Galénova učení a astrologie první teoretický systém,
který odmítl environmentalismus a jenž představoval
ranou verzi moderní rasové teorie. 63 Podobným směrem
jako kreolové v latinské Americe se vydali rovněž
severoameričtí anglosaští kolonisté, kteří ale na rozdíl
od jihoamerických vzdělanců nedospěli k závěrečné
syntéze. 64 Zmíněná rasová ideologie nicméně neovlivnila
hlavní proud západního myšlení, protože byla příliš
spojena se specifickými zájmy a podmínkami Jižní
a Střední Ameriky, která navíc v souvislosti s relativním
mocenským úpadkem iberských států procházela
od sedmnáctého století v rámci nově se formujícího
světového hospodářského systému patrnou sociokulturní
a ekonomickou marginalizací.
Poznámky
1 Stoler, Ann Laura, 1995, str. 16.
2 Lauber, Almon Wheeler, 1913.
3 Podle Philipa D. Curtina byla úmrtnost černé populace v Americe
ve srovnání s přistěhovalci z Evropy přibližně třetinová (cit.
Evans, William McKee, 1980, str. 40).
4 Evans, William McKee, 1980, str. 40.
5 Boxer, Charles Ralph, 1963, str. 49–53, 116–117; Cope, Douglas
R., 1994.
6 Společnost typu „café con leche“ (Evans, William McKee, 1980,
str. 41).
7 Boxer, Charles Ralph, 1963, str. 50, 57, 73–76, 83–84; Fernandes,
Florestan, 1969, str. 12, 135, 168, 451; Cohen, David W. a Jack
P. Greene, eds., 1972, str. 280. Israel, Jonathan Irvine, 1975; Seed,
Patriacia, 1982; Cahill, David, 1994. O rozdílech mezi indickými
kastami a americkými rasovými skupinami viz Mörner, Magnus,
1967, str. 53–56.
8 Levi-Provençal, Évariste, 1953, str. 186, 208.
9 Jacobsen, Nils, 1993.
10 Moller, Herbert, 1945; Evans, William McKee, 1980, str. 41.
11 Nieboer, Herman Jeremias, 1900, str. 306, 347. Nieboerovu teorii
dále rozvinula Willemina Kloosterboer (1960).
12 V Nové Francii ležící na území dnešní Kanady převažovali ve
druhé polovině sedmnáctého století mezi Evropany muži a partnerské
vztahy (ačkoliv oficiálně byly uzavřeny pouze čtyři sňatky)
s domorodými ženami byly poměrně běžné (Douglas, James,
1913, str. 258–259). Příliv čerstvých imigrantů včetně žen však
přispěl k vytvoření kulturních zábran vůči míšení s indiánskou
populací. Odlišná byla situace dále na západě Kanady a v Louisianě,
kde byl mesticismus v osmnáctém století nadále značně
rozšířen („Chaque garçon a des sauvagesses, les soldats comme les
autres“) (Lauvrière, Emile, 1940, str. 165–166, 206).
13 Viz rovněž Pagden, Anthony, 1986; Grafton, Anthony, 1995;
Kupperman, Karen Ordahl, ed., 1995.
14 Viz Lindberg, David C. a Robert S. Westman, eds., 1990.
15 Allen, Don Cameron, 1966; Geneva, Ann, 1995; Smoller, Laura,
1994; Siraisi, Nancy G., 1997; Grafton, Anthony, 1999.
16 Dominikán, biskup v Chiapazu a proslulý obhájce práv indiánů
Bartolomé de Las Casas dokonce v padesátých letech šestnáctého
století tvrdil, že indiáni jsou po stránce fyzické a duševní
nadřazeni Evropanům (Apologética historia sumaria, O’Gorman,
Edmundo, ed., Mexico City, 1:1–205); Hanke, Lewis, 1959; Seed,
Patricia, 1993.
17 Gerbi, Antonello, 1973; Esguerra, Jorge Canizares, 1999. Jezuita
José de Acosta vyjádřil ještě v roce 1589 přesvědčení, že Amerika
se ze všech kontinentů nachází nejblíže biblickému ráji (Historia
natural y moral de las indias en que se tratan cosas notables del
cielo y elementos, metales, plantas y animales dellas; cit. Esguerra,
Jorge Canizares, 1999, str. 38). Nicméně již o deset let dříve napsal
v Itálii františkán Diego Valadés, že indiáni jsou duševně omezení,
protože se rodí v „nezdravém vzduchu“ (Rhetorica christiana,
1579; cit. Esguerra, Jorge Canizares, 1999, str. 38). Podle španělského
lékaře Juana de Cárdenase způsobuje vlhkost Nového světa
zemětřesení (v důsledku tlaku výparů v podzemních dutinách)
a má neblahý vliv na místní populaci, která je slabá, umírá předčasně
a trpí chronickými chorobami (Problemas y secretos maravillosos
de las Indias, 1591; cit. Esguerra, Jorge Canizares, 1999,
str. 38). Od počátku sedmnáctého století panoval názor, který
zaznamenal v Mexiku Thomas Gage, že potrava Nového světa
má velmi nízkou výživnou hodnotu (Esguerra, Jorge Canizares,
1999, str. 38–39). Stereotypy, které se na přelomu šestnáctého
a sedmnáctého století vytvářely ve vztahu k Novému světu, se
rovněž vyznačovaly genderovým podtextem, protože zatímco
horké a suché klima bylo spojováno s maskulinním principem,
vlhké prostředí Jižní a Střední Ameriky s principem femininním
(Maclean, Ian, 1980; Laqueur, Thomas, 1990; Schiebinger, Londa,
1989). Obyvatelstvo Nového světa bylo proto údajně ohroženo
ztrátou mužnosti.
18 Formisano, Luciano, ed., 1992, str. 52–53.
19 Esguerra, Jorge Canizares, 1999, str. 40–42.
20 Exotericarum exercitationum liber quintus decimus: De subtilitate
ad Hieronymum Cardanum, 1557; cit. Esguerra, Jorge Canizares,
1999, str. 43.
21 Františkánský milénarismus v Mexiku šestnáctého století viz
Phelan, John Leddy, 1956.
22 Historia general de las cosas de Nueva España, 1570; cit. Esguerra,
Jorge Canizares, 1999, str. 45.
23 Origen de los indios del Nuevo Mundo, 1606; cit. Esguerra, Jorge
Canizares, 1999, str. 47.
24 Devocionario de Nuestra Senora de Izamal, y conquista espiritual
de Yucatan, 1633; cit. Esguerra, Jorge Canizares, 1999, str. 49.
25 El origen de los indios, 1681; cit. Esguerra, Jorge Canizares, 1999,
str. 49.
26 Esguerra, Jorge Canizares, 1999, str. 34.
27 Píšon, Gíchón, Chidekel, Eufrat (Gn 2:10–14).
28 Antonio de León Pinelo, 1943, El paraiso en el Nuevo Mundo:
Comentario apologético, historia natural y peregrina de las Indias
Occidentales, Lima, Raul Porras Barrenechea, 2:524–529.
29 Esguerra, Jorge Canizares, 1999, str. 34.
30 Kreolský či mestický patriotismus a vytváření národní identity
v Novém světě viz Lafaye, Jacques, 1974; Pagden, Anthony, 1990,
kapitola 4–5.
31 Israel, Jonathan Irvine, 1975, str. 84–87.
39