Na bagdádském tržišti vynesl v devátém až desátém století <strong>pro</strong>dej „dobře vypadající, ale ničím nevyučené bílé dívky“ minimálně tisíc dinárů, zatímco ve stejné době se v Ománu <strong>pro</strong>dávali černí otroci za částku pohybující se mezi pětadvaceti až třiceti dináry (Evans, William McKee, 1980, str. 29; Mez, Adam. 1967, str. 157–158). 35 Na vykupování křesťanských zajatců z otroctví se specializoval Řád trinitářů, El Orden de la Merced, Santa Maria della Mercede a Riscatto Schiavi (Verlinden, Charles, 1955, 1:541–543). 36 Evans, McKee William, 1980, str. 29–31. Na druhé straně francouzský arabista Évariste Lévi-Provençal ve svém třísvazkovém díle Histoire de ľEspagne Musulmane (1950) s odkazem na existenci množství míšenců mezi arabskou „aristokracií a buržoazií“ muslimského Španělska a severní Afriky tvrdil, že navzdory občasným rétorickým obratům rasové předsudky založené na barvě kůže v muslimském <strong>pro</strong>středí prakticky neexistovaly. Je skutečností, že některé osobnosti černé pleti uskutečnily v muslimských zemích pozoruhodnou kariéru. Egypt desátého století měl de facto černého vládce; matka sultána Mulaje Hasana, který vládl v šestnáctém století v Maroku, byla černoška a v politickém životě Maroka hráli v sedmnáctém a osmnáctém století důležitou úlohu příslušníci elitní černé gardy. Černé pleti byl rovněž Kízlar Agasí Bešir, původem otrok z Abyssínie, eunuch, který byl koupen za třicet piastrů (cena kvalitního osla) a jenž se stal správcem osmanských financí, nashromáždil značné jmění a nechal postavit mnoho škol, veřejných knihoven a mešitu Aga v Istanbulu (Evans, McKee William, 1980, str. 31). 37 Evans, McKee William, 1980, str. 31. 38 Například Ibn Haukal, který putoval v desátém století podél toku Nigeru a v Ghaně, nacházel mezi místní černou populací na<strong>pro</strong>stou antitézi moudrosti, důmyslu, náboženství, spravedlnosti a řádné vlády (Bovill, Edgar W., 1970, str. 61–62). Velmi negativně se o černém obyvatelstvu Afriky vyjádřil v jedenáctém století ve svém díle toledský historik Saíd al-Andalusí (Lewis, Bernard, 1971, str. 36). Nejslavnější arabský cestovatel středověku Ibn Battúta, který navštívil v roce 1352 Mali, se kromě výrazně záporného hodnocení místní kultury a pohanských zvyků nijak nepozastavil nad životními podmínkami černých otroků v solných a měděných dolech (Sweet, James H., 1997, str. 146–147). 39 Cit. Lewis, Bernard, 1990, str. 90. 40 Evans, William McKee, 1980, str. 29. 41 Ibn Chaldún, 1955, str. 98; 1967, str. 117. 42 Cit. Arberry, Arthur John, 1958, str. 255. 43 O formování konceptu pigmentokracie v souvislosti se vztahy mezi jednotlivými rasami v Jižní Americe viz Lipschütz, Alejandro, 1944. 44 Evans, William McKee, 1980, str. 31. Ještě Petrus Camper se v osmnáctém století domníval, že tmavá pokožka černochů představuje důsledek „Chámová <strong>pro</strong>kletí“. Louis François Jéhan, autor článku „Unité de ľespèce humaine“ uveřejněném v roce 1853 Antropologickém slovníku, označil tento názor za „velmi rozšířený“ (Jéhan, Louis François a Jacques Paul Migne, 1853, Dictionnaire d’anthropologie, ou Histoire naturelle de ľhomme et des races humaines, str. 853). 45 Evans, William McKee, 1980, str. 28. 46 Sweet, James H., 1997. 47 Amiel, Charles, 1983; Sicroff, Albert, 1985; Nirenberg, David, 1996. 48 Sweet, James H., 1997, str. 149–150. 49 Na středověkém Západě navíc existovala až do patnáctého století v souvislosti s legendami o říši kněze Jana nalézající se údajně v Africe tradice „dobrého černocha“ („le bon Nègre“) či „negrofilie“ (Baudet, Henri, 1965). 50 Constable, Olivia Remie, 1994, str. 206; Brett, Michael, 1969. 51 Evans, William McKee, 1980, str. 34; Verlinden, Charles, 1966, str. 167. 52 Ve Španělsku šlo především o oblast Costa del Sol, v níž zavedli pěstování cukrové třtiny muslimové v desátém století. S výrobou cukru souvisel rozsáhlý průmysl, spočívající například v <strong>pro</strong>dukci nealkoholických nápojů (grenadine, sasparilla), jenž vzkvétal i po ovládnutí území křesťany (Lippmann, Edmund O. von, 1929, str. 241; Pike, Ruth, 1972, str. 177–178). 53 Evans, William McKee, 1980, str. 35. 54 Evans, William McKee, 1980, str. 38. 55 Evans, William McKee, 1980, str. 38. 56 Evans, William McKee, 1980, str. 37. 57 Verlinden, Charles, 1955; Cortes, Vicenta, 1964, str. 16; Mason, Philip, 1975, str. 58, 77; Degler Carl N., 1971, str. 208–212; Kovel, Joel, 1970, str. 232. 58 Saunders, A. C. de C. M., 1982, str. 19. 59 Sweet, James H., 1997, str. 163. 60 Saunders, A. C. de C. M., 1982, str. 28. 61 Sweet, James H., 1997, str. 150. 62 Verlinden, Charles, 1970, str. 37. Dokumenty z roku 1332 vztahující se k <strong>pro</strong>deji otroků hovořily o „moro negro de color e capel crespo“ a „moro branco de color“ (Sweet, James, 1997, str. 150). 63 Viz například pojednání křesťanského lékaře Ibn Botlana „Umění nakupování otroků“ nebo zápisky pokřtěného židovského kupce Benjamína z Tudely, který v letech 1169 až 1171 vykonal cestu po Evropě, Asii a Africe a jenž zpochybňoval plnohodnotné lidství a inteligenci Afričanů, které označil za „Chámovy potomky“ (Sweet, James, 1997, str. 151). 64 Například Cantigas de Santa Maria. Alfonso X., zvaný „el Sábio“, viz Burns, Robert I., ed., 1990; O’Callaghan, Joseph F., 1993. Podle Jamese Sweeta rozlišoval Alfonzo X. mezi Almohády a Almorávidy, kteří náleželi shodně k muslimům, na rasově etnickém základě (Sweet, James H., 1997, str. 153). 65 Například ve spise z patnáctého století Visão de Túndalo byli démoni obývající peklo charakterizováni jako černí (Sweet, James, H., 1997, str. 154). 66 Drake, St. Clair, 1990, str. 193. 67 Zotročování zajatých muslimů vyplývalo z pravidel „spravedlivé války“ vedené <strong>pro</strong>ti nevěřícím, jejímž teoretikem byl počátkem čtrnáctého století františkán Alvaro Pais, poradce papeže Jana XXII. Ochota Afričanů přijmout evangelium však již neměla vliv na jejich znevolňování ze strany Portugalců, jejichž aktivity podpořilo několik papežských bul (Dum diversas z roku 1452 a Romanus pontifex z roku 1455 Mikuláše V.; Inter caetera z roku 1456 od Kalixta III.) (Russell-Wood, A. J. R., 1978). 68 Chronica do descobrimento e conquisita de Guiné, escrita por mandado de elrei D. Affonso V. 69 Zurara měl bezpochyby na mysli „Noemova vnuka Kenaana“; jeho orientace ve starozákonních postavách měla zřejmě své meze. 70 Sweet, James H., 1997, str. 159. 71 Ruth Pike uvedla, že v sedmdesátých letech patnáctého století vzrostlo množství černošské populace v Seville natolik, že se Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská rozhodli podrobit ji „zvláštnímu dozoru a kontrole“ (Pike, Ruth, 1972, str. 174). Potíže s alkoholismem a výtržnostmi černých otroků vedly městské úřady k omezení i zákazu jejich shromažďování (Ibid., str. 216). V ulicích Sevilly častovali místní běloši černochy posměšným pokřikem a invektivami (estornudo) (Ibid., str. 187–188). 72 Sweet, James H., 1997, str. 165. 73 „(H)atred and intolerance … for alien creeds and races was the general rule; and the ecumenical spirit … was conspicuous by its absence“ (cit. Boxer, Charles Ralph, 1969, str. 3). 74 Patterson, Orlando, 1982, str. 420. 25
Alois Mikulka, Jsou mi v patách, 1971, olej na sololitu, 92x68 cm. 26
- Page 2 and 3: NADACE UNIVERSITAS EDICE SCIENTIA
- Page 4 and 5: Jaroslav Malina editor Panoráma bi
- Page 6 and 7: Slovo editora „V tom kruhu nebes,
- Page 8 and 9: KATEDRA ANTROPOLOGIE PŘÍRODOVĚDE
- Page 10 and 11: Zrození moderní rasové teorie:
- Page 12 and 13: Obsah Obsah 11 1. Rasová teorie a
- Page 14 and 15: 1. Rasová teorie a paradox moderni
- Page 16 and 17: České intelektuální prostředí
- Page 18 and 19: ho myšlení teprve začíná. Zast
- Page 20 and 21: 2. Otrokářství a „pigmentokrac
- Page 22 and 23: otrockou mentalitu vztahovalo na sl
- Page 24 and 25: vali Afričané, kteří byli impor
- Page 28 and 29: 3. Středověký environmentalismus
- Page 30 and 31: mínění představovaly primární
- Page 32 and 33: zřejmo, že od přirozenosti musí
- Page 34 and 35: které jim přisoudila dlouhá baby
- Page 36 and 37: 4. Počátky ideologizace a esencia
- Page 38 and 39: vlhké podnebí zbavilo válečné
- Page 40 and 41: iologických a mentálních dispozi
- Page 42 and 43: 5. Vznik rasové klasifikace U mál
- Page 44 and 45: teodicey vyplnit. Bez této rámcov
- Page 46 and 47: čtyři „odrůdy“ (varietate),
- Page 48 and 49: žená na metamorfóze anatomické
- Page 50 and 51: Poznámky 1 Pojem rasa byl etymolog
- Page 52 and 53: dán za ateistu (McKee, D., 1944).
- Page 54 and 55: causes of the differences in color
- Page 56 and 57: 6. Rasová ideologie jako politick
- Page 58 and 59: nistů patnáctého a šestnáctéh
- Page 60 and 61: tického militarismu, který prosto
- Page 62 and 63: měli pochopení zastánci instituc
- Page 64 and 65: ňováno jméno boží“. 82 V roc
- Page 66 and 67: ho druhům, kteří se setkávali v
- Page 68 and 69: věku v partikularismus romantismu,
- Page 70 and 71: již od roku 1839 díky iniciativě
- Page 72 and 73: nismus a environmentalismus narazil
- Page 74 and 75: ho sjednocení náleželi rovněž
- Page 76 and 77:
Obdobně jako u Feuerbacha vyplýva
- Page 78 and 79:
41 Maza, Sarah, 1997, str. 196. Sar
- Page 80 and 81:
ly mezi členy expedice prudké spo
- Page 82 and 83:
chůdce“ dnešní podoby Evropsk
- Page 84 and 85:
7. Victor Courtet a rasová teorie
- Page 86 and 87:
saint-simonismu. Zaujal místo mezi
- Page 88 and 89:
Victor Courtet se voleb, jež se us
- Page 90 and 91:
venotovi hájil tezi, že zákony,
- Page 92 and 93:
laci či ve „fyziologické integr
- Page 94 and 95:
pisu slavného cestovatele Mungo Pa
- Page 96 and 97:
tečnosti jde o heterogenní amalg
- Page 98 and 99:
Poznámky 1 Osobnosti Victora Court
- Page 100 and 101:
Recenzi Courtetovy studie uveřejni
- Page 102 and 103:
91 Science politique, str. 54; Arth
- Page 104 and 105:
océan: leurs armes, leurs habillem
- Page 106 and 107:
vytvořila černá rasa. Tuto myšl
- Page 108 and 109:
8. Závěr Rasová teorie představ
- Page 110 and 111:
valo výbušnou směs v podobě nac
- Page 112 and 113:
9. O autorovi 9.1. Docent RNDr. Ivo
- Page 114 and 115:
10. O autorovi ilustrací 10.1. Aka
- Page 116 and 117:
děje v současnosti, musí být zn
- Page 118 and 119:
11. Zaostření problému 11.1. Pro
- Page 120 and 121:
119
- Page 122 and 123:
12. Rozvolnění problému 12.1. Ja
- Page 124 and 125:
yly obloženy vzácnými kameny, me
- Page 126 and 127:
ku, že inteligence, a dokonce ani
- Page 128 and 129:
pojilo několik halasných mužský
- Page 130 and 131:
Pochopitelně se polekali a utíkal
- Page 132 and 133:
marně. Snahy Mayů prohlédli i zd
- Page 134 and 135:
13. Literatura (citovaná, použit
- Page 136 and 137:
Butler, Eliza Marian (1926): The Sa
- Page 138 and 139:
urgh: University of Pittsburgh Pres
- Page 140 and 141:
1858. Paris: Boivon & cie. Kovel, J
- Page 142 and 143:
Press. Pardailhé-Galabrun, Annick
- Page 144 and 145:
logy at the Paris Athenee. Journal
- Page 146 and 147:
14. Výkladový slovník důležit
- Page 148 and 149:
činitel. V roce 1830 až 1831 se v
- Page 150 and 151:
ě obsahuje několik rozporů. Vžd
- Page 152 and 153:
Hobbes Thomas (5. 4. 1588, Malmesbu
- Page 154 and 155:
odraz či obraz činnosti mozku v j
- Page 156 and 157:
asismus, postoj založený na ospra
- Page 158 and 159:
fikacionismu Karla R. Poppera („V
- Page 160 and 161:
15. Rejstřík A Acosta, José de (
- Page 162 and 163:
Crawfurd, John (1783-1868) 93, 101,
- Page 164 and 165:
Kergorlay, Louis Gabriel de (1804-1
- Page 166 and 167:
Purchas, Samuel (1577-1626) 50 Pusi