modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ohledu na neexistenci konceptu biologicky vymezené<br />
rasy podřízeni reálné rasové segregaci a diskriminaci<br />
vyplývající z jejich somatické odlišnosti.<br />
Středověcí muslimští učenci a cestovatelé, kteří<br />
navštívili subsaharskou Afriku, například Ghanu,<br />
Súdán, Mali, Etiopii nebo povodí Nigeru, neskrývali<br />
své pohrdání místními poměry a obyvateli a jejich<br />
kulturní stereotypy prakticky přecházely do rasových<br />
předsudků. 38 Andaluský básník Ibn Sahl označil ve<br />
třináctém století v jedné ze svých básní pány za „bílé“<br />
a otroky za „černé“. 39 Pozdně středověká arabská poezie<br />
a písemnictví ztotožňovala „Chámovy syny“ (Banu<br />
Ham) s černochy (sudan). 40 Velký muslimský učenec<br />
čtrnáctého století Ibn Chaldún označil otroctví za<br />
přirozený úděl obyvatel Afriky, kteří měli podle jeho<br />
názoru více společného s „tupými zvířaty“ než lidmi,<br />
<strong>pro</strong>tože „žijí v jeskyních a křovinách, jedí rostliny, žijí<br />
v divokém osamění, nesdružují se a pojídají se navzájem“.<br />
Totéž ovšem podle Ibn Chaldúna platilo i <strong>pro</strong><br />
Slovany. 41 Ibn Chaldún tak jako jeden z prvních myslitelů<br />
společného muslimsko-křesťanského kulturního<br />
okruhu zaváděl do historického a geografického diskurzu<br />
biologické metafory a připravoval cestu rasovému<br />
esencialismu. Jeden perský autor v obdobném<br />
duchu napsal, že podle rozšířeného mínění lze vycvičit<br />
snadněji opici než černocha. 42<br />
Sociální stratifikace založená na fyziognomických<br />
odlišnostech a zdůvodňovaná typickými rasovými<br />
stereotypy a biologickými metaforami se vytvořila<br />
koncem prvního tisíciletí po Kristu v rámci islámské<br />
civilizace, přičemž její hlavní obětí byli původní obyvatelé<br />
subsaharské Afriky. Vzhledem ke zdůraznění<br />
barvy kůže jako signifikantního příznaku příslušnosti<br />
k otrockému nebo společensky marginálnímu statusu<br />
můžeme hovořit o pigmentokracii 43 jako o první, takřka<br />
intuitivní formě rasové ideologie Starého světa. 44<br />
William McKee Evans v této souvislosti poznamenal,<br />
že vzhledem k univerzalistickým aspiracím islámu<br />
a relativní toleranci, jíž se na rozdíl od středověké<br />
křesťanské společnosti těšily na muslimském území<br />
náboženské menšiny, bylo velkým historickým paradoxem,<br />
že to byla právě islámská civilizace, která se<br />
stala kolébkou rasové stratifikace a ideologie, 45 již<br />
Západ převzal a převedl do idiomu moderní vědy.<br />
Obchod s otroky ve Středomoří ovlivnily v závěru<br />
středověku dvě významné politické události: dobytí<br />
Cařihradu Turky v roce 1453 a nástup Ivana Hrozného<br />
na ruský trůn roku 1462. Pád Konstantinopole umožnil<br />
Osmanům, aby zcela ovládli trh s otroky z Kavkazu<br />
a severního Černomoří a současně omezili zotročování<br />
europoidních kavkazských muslimů. Konsolidace<br />
ruské moci poskytla účinnější ochranu křesťanskému<br />
slovanskému obyvatelstvu ohroženému otrokářskými<br />
nájezdy z jihu. Nová politická realita společně s portugalskými<br />
námořními výpravami podél západního<br />
pobřeží Afriky do Guinejského zálivu učinila definitivně<br />
ze subsaharské Afriky hlavního světového<br />
exportéra otroků se všemi důsledky <strong>pro</strong> symbolickou<br />
hru legitimizace a stereotypů, která tento <strong>pro</strong>ces<br />
do<strong>pro</strong>vázela. Prodej bílých otroků na muslimských<br />
trzích sice prakticky neustal až do počátku dvacátého<br />
století, avšak otrokářství a jeho ideologie, jež nalezla<br />
svého výrazu v rasové teorii, spočívala téměř výlučně<br />
ve snižování lidského statusu původních černých obyvatel<br />
Afriky.<br />
James H. Sweet uvedl, že předpoklady <strong>pro</strong> vznik<br />
rasové ideologie existovaly ve Španělsku a Portugalsku<br />
dlouho před objevením Nového světa. 46 Křesťanské<br />
společnosti na Pyrenejském poloostrově se vyznačovaly<br />
již ve vrcholném středověku vyvinutým smyslem<br />
<strong>pro</strong> etnickou a rasovou hierarchii vycházející z konceptu<br />
„čistoty krve“ (limpieza de sangre). Koncept<br />
„pokrevní odlišnosti“ se v Kastilii a Aragonsku otevřeně<br />
<strong>pro</strong>jevil po roce 1492, kdy se na základě zmíněného<br />
kritéria „staří křesťané“ oddělovali od „nových<br />
křesťanů“ (morisků a marronitů) pocházejících z bývalého<br />
muslimského území. Řada autorů upozornila<br />
na obavu španělských křesťanů před kontaminací<br />
krví nábožensky odlišných populací, především<br />
židů, muslimů a později <strong>pro</strong>testantů a autochtonních<br />
obyvatel Ameriky, která by mohla svědčit o existenci<br />
nereflektovaného <strong>pro</strong>torasismu. 47 Křesťansko-muslimské<br />
pomezí, plné náboženského a etnického napětí<br />
a konfliktů, jež bylo vystaveno neustávajícímu přílivu<br />
arabských a berberských válečníků a obchodníků<br />
a černých otroků z muslimského jihu a „franských“<br />
křižáků a kupců z křesťanského severu, bylo vhodnou<br />
oblastí k přenosu pigmentokracie a příslušných rasových<br />
stereotypů z muslimské společnosti do západního<br />
světa. 48<br />
V křesťanské Evropě znamenal až do vrcholného<br />
středověku otrok především „Slovana“, a nikoliv<br />
„Afričana“. 49 Výklady biblické legendy o Noeho <strong>pro</strong>kletí<br />
postrádaly rasové konotace, kterými se vyznačovaly<br />
již od osmého století v muslimském světě.<br />
Přibližně v jedenáctém století začal nicméně dovoz<br />
otroků slovanského původu na Pyrenejský poloostrov<br />
slábnout a na trzích se ve stále větší míře <strong>pro</strong>dá-<br />
22