modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

dajní. Florencie, která je vystavěna v horách, je stejně
jako švýcarské kantony energickým a turbulentním
městem, jehož občané mají sklon nedůvěřovat vládě.
Naproti tomu Benátky, ležící v mírné nížině, se vyznačují
mírumilovným a konsensuálním obyvatelstvem.
Janov nebo Gent vděčí podle Bodina za svůj blahobyt
přímořské poloze a prosperita Norimberku byla
paradoxně způsobena neúrodností půdy, jež přinutila
obyvatele usilovně hledat náhradní zdroje obživy. Ze
stejného důvodu se Attika stala rodištěm veškerého
umění a řemesel. 26
Zeměpisná poloha určující působení hvězd má
zásadní vliv na ustrojení lidí; jak však upozornil
Pierre d’Ailly, jejich vzájemný vztah není založen na
asimilaci, ale na reakci. 27 Studené klima totiž rodí
horkokrevnou populaci, zatímco velmi teplé podnebí
chladnokrevnou. Vnější teplo podle středověkých
učenců vypuzuje z těla vlhkost a společně s ní rovněž
„dech života“, díky němuž na základě dobových představ
pulzuje v žilách krev; tento proces snižuje vnitřní
teplo a celkovou vitalitu organismu. Vnější chlad a sucho
naopak způsobují uzavírání kožních pórů a tím
udržují v těle vnitřní teplo a vlhkost a přispívají k zachování
vitality. Extrémní chlad nebo sucho ale zabrání
jakémukoliv tělesnému vypařování; v těle je zakonzervováno
příliš mnoho vlhkosti, následkem čehož
dramaticky klesá vitalita. 28 V severských zemích,
v nichž je vzduch studený a suchý, se rodí silní, urostlí
a dlouhověcí lidé vyznačující se značným apetitem,
zatímco na jihu žijí lidé malí a slabí.
Francouzská astrologická tradice ovlivněná Albumazarovým
29 učením spojovala flegmatické ustrojení
se severem a vodou, melancholismus s jihem a zemí,
cholerismus s ohněm a východem a sangvinické založení
se západem a vzduchem. Bodin v tomto duchu
neváhal označit Skandinávce za flegmatiky, Němce
za sangviniky, Francouze za choleriky a Španěly za
melancholiky. 30 Podle Bodina odpovídají zmíněné
komplexy čtyřem údobím lidského života: dychtivý
sangvinismus mládí, smělý cholerismus dospívání,
konzervativní a přemýšlivý melancholismus zralé
dospělosti a letargický flegmatismus stáří. 31
Středověcí autoři byli přibližně od třináctého století
především pod vlivem aristotelismu konfrontováni
s problematikou vztahu mezi sociálním a biologickým
determinismem. Roger Bacon, který byl inspirován
Aristotelovými spisy De Anima a De Motibus Animalium,
32 napsal, že lidské schopnosti a zvyky zahrnující
morální zákony, vzdělání, jazykové projevy, řemesla
a vědy, to znamená ona sféra lidské aktivity, již dnes
označujeme jako „kulturu“, závisejí na lidském tělesném
ustrojení. 33 Veškerá nevědomá spontánní aktivita
vyplývá z organických impulzů uvnitř lidského
těla, a je proto podmíněna fyzickým založením organismu.
34 Jak poznamenal Vilém z Auvergne, zvířata
následují z nutnosti s absolutní poslušností podněty
svého těla. 35 Rovněž intelektuální pochody člověka
a činnost rozumové duše je ale nepřímo ovlivněna
temperamentem a kvalitou těla, jež obývá. Tomáš
Akvinský tuto skutečnost vysvětloval tím, že předmětem
myšlení jsou fantazmata neboli smyslové druhy
abstrahované z mnohosti primárních smyslových vjemů.
36 Přesnost smyslové zkušenosti, od níž se odvíjí
kognitivní aktivita, je dána celkovou fyzickou konstitucí;
smyslové vjemy jsou podle Tomáše Akvinského
přenášeny v mozku krví a zvýšení její teploty a hustoty
má negativní dopad na rozumové zpracování vjemů.
Naopak řidší krev zbystřuje smysly a povzbuzuje
intelektuální činorodost.
Horkokrevní jedinci obývající severské země jsou
energičtí (animositas), fyzicky silní, asertivní, ctižádostiví,
netrpěliví a skvělí bojovníci, kteří se nebojí prolévání
krve, již mají nazbyt. Jejich slabinou je pomalost
v myšlení. Jižané jsou intelektuálně mnohem výkonnější
a vynikají přesným a bohatým spekulativním
myšlením (subtilitas), rozvíjejí vědy, včetně okultních,
náročná řemesla, teologii a mysticismus. Jejich řídká
krev je činí bázlivými, zároveň však mstivými, rafinovanými
a krutými. V některých případech přecházejí
jejich sklony k melancholismu v důsledku příliš živé
imaginace v šílenství. 37
Tomáš Akvinský, Pierre d’Ailly i Jean Bodin se
odvolávali na sedmou knihu Politiky, v níž Aristoteles
psal o „vrozených vlastnostech občanů“: „Národové
totiž, kteří bydlí v chladných končinách, a to v Evropě,
jsou sice plni odvahy, ale rozumové schopnosti a umělecké
dovednosti mají již méně; proto snadněji udržují
svou svobodu, jsou však neschopni žíti v obci a ovládati
sousedy. Asijští národové jsou rozumově a umělecky
nadaní, ale bez vznětlivosti, proto žijí stále v poddanství
a v porobě. Avšak hellénský rod, jak sídlí uprostřed
těch končin, tak má účast v přednostech obou. Jest totiž
i vznětlivý i rozumově nadaný; proto jest stále svoboden,
nejdokonaleji vede správu obce a dovedl by vládnouti
všem národům, kdyby byl sloučen v jednu obec.
Tentýž rozdíl však jest i mezi hellénskými kmeny navzájem;
jedni mají jednostranné vlohy, v druhých jsou obě
uvedené schopnosti spojeny v šťastné směsi. Jest tedy
30