modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
afrických a amerických národů, kterou však posléze<br />
ujařmili a odstranili <strong>pro</strong>střednictvím své imperiální<br />
administrativy a byrokracie. 35 Majitelé plantáží v Novém<br />
světě, na nichž pracovali otroci, dobře věděli, že<br />
etnická různorodost může být zdrojem potíží, a snažili<br />
se ji postupně eliminovat. 36 John Atkins podrobně<br />
popsal, jak se z příslušníků různých etnik a „národů“<br />
afrického původu stávali po převozu do Nového světa<br />
členové homogenní masy sjednocení ve svém ponížení<br />
a zneprávnění. 37 Lékař Edward Long, autor neblaze<br />
<strong>pro</strong>slulého rasistického spisu History of Jamaica<br />
(1774), vycházel ve svém výkladu z této sekundární<br />
homogenizace Afričanů, kterou pokládal za „přirozenou“<br />
a z níž vyvozoval rasové stereotypy. 38 Edward<br />
Long se již mohl opřít o biologicky zaměřenou teorii<br />
rasy, kterou mezitím vytvořili osvícenští filosofové<br />
a přírodovědci namísto tradičního pojetí člověka<br />
zakotveného v křesťanské ortodoxii, aristotelismu<br />
a hylemorfismu.<br />
Předchůdcem badatelů usilujících o rasově biologické<br />
uchopení lidské rozmanitosti byl Grotiův žák<br />
Georgius Hornius, působící na univerzitě v Leydenu,<br />
který se v knize Arca Noae, sive Historia Imperiorum et<br />
Regnorum (1666) pokusil obdobně jako již v desátém<br />
století perský kronikář Tabarí o etnicko-rasový výklad<br />
pokolení vzešlých z Noemových synů. Jefetovi potomci<br />
byli podle Hornia běloši, Šémovi příslušníci žluté<br />
rasy a Chámovi představitelé černé rasy. 39 První známou<br />
rasovou klasifikaci na základě fyziognomického<br />
vzhledu, jež byla zcela od<strong>pro</strong>štěna od starozákonních<br />
kategorií a genealogií, uveřejnil François Bernier, lékař<br />
a cestovatel pocházející z Anjou. Pojednání tohoto<br />
Descartova a Gassendiho žáka, který žil v letech 1654<br />
až 1671 v Indii, 40 vyšlo anonymně 41 pod názvem Nouvelle<br />
division de la Terre, par les différentes especes ou<br />
races d’hommes qui ľhabitent v dubnu 1684 v Journal<br />
des sçavans. 42 François Bernier rozlišil čtyři rasy,<br />
z nichž první obývá Evropu (bez Laponska), západní<br />
Asii včetně Indie, severní Afriku a Ameriku (v tomto<br />
případě měl určité pochybnosti), druhá subsaharskou<br />
Afriku, třetí východní Asii a čtvrtá rasa Laponsko.<br />
43 Univerzální myslitel a filosof Gottfried Wilhelm<br />
Leibniz identifikoval na počátku osmnáctého století<br />
čtyři základní rasy: negroidní, laponskou, orientální<br />
a okcidentální. 44 Leibniz podotkl, že klimatické vlivy<br />
mohou stejně jako v případě zvířat a rostlin způsobit<br />
zkvalitnění či naopak degeneraci lidské rasy. 45<br />
Zásadní význam <strong>pro</strong> formování moderní rasové<br />
teorie měly Lockeovy studie Essay concerning Human<br />
Understanding (1690) a New Essay on the Understanding<br />
(1703–1705), v nichž anglický filosof popřel<br />
vymezení člověka jako „animal rationalis“; rozum již<br />
neměl být pokládán za nutný atribut všech lidí. Tento<br />
předpoklad umožnil pozdějším přírodovědcům<br />
vytvářet rasové hierarchie na základě odlišných vrozených<br />
rozumových schopností.<br />
Tradiční environmentalismus zpochybnil ve svém<br />
<strong>pro</strong>slulém pojednání o povaze národů Of National<br />
Characters z roku 1748 filosof David Hume, který<br />
upřednostňoval před klimatickými faktory, jež podle<br />
Obr. 4. Carl Linné (1707–1778).<br />
jeho názoru nedokáží vysvětlit například rozdíly mezi<br />
Athéňany a Thébany, vlivy „morální“ zahrnující typ<br />
vlády, hospodářství, diplomacii nebo umění. Hume<br />
však zároveň tušil, že hlouběji pod touto sociokulturní<br />
realitou se nalézá permanentní rys lidské povahy, který<br />
je v rozhodující míře odpovědný za variabilitu lidských<br />
populací. Právě v této souvislosti David Hume<br />
učinil poznámku o vrozené podřadnosti černochů<br />
a dalších mimoevropských národech, 46 která vedla<br />
k diskuzi o sklonech k rasismu u jednoho z nejvýznamnějších<br />
západních myslitelů. 47<br />
Carl Linné (obr. 4) rozlišil v prvním vydání svého<br />
monumentálního díla Systema naturae, seu regna<br />
tria naturae systematica <strong>pro</strong>posita, per classes, ordines,<br />
genera et species v roce 1735 v rámci druhu Homo<br />
44