modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Obr. 19. L´Isle-sur-la-Sorgue, rodiště Victora Courteta (1813–1867).<br />
Jeho jméno dodnes nese jedna z hlavních městských<br />
tříd. Ze strany matky, Anne-Marie Rouletové, byl Victorovým<br />
dědečkem lékař Jean-Baptiste Joseph Roulet,<br />
který <strong>pro</strong>vozoval praxi v ĽIsle-sur-la-Sorgue. Roulet<br />
podepsal federalistický manifest Marseillaisanů z 12.<br />
června 1793 namířený <strong>pro</strong>ti pařížskému Národnímu<br />
konventu (Convention nationale) a dokonce několik<br />
dní zastával funkci viceprezidenta federalistické sekce<br />
Midi. 5 Jeho manželka Thérèse-Polyxène byla během<br />
revoluce uvězněna (navzdory skutečnosti, že byla<br />
matkou čtyř dětí) a její bratr Jean-Joseph Roze byl 16.<br />
messidoru 1794 gilotinován jako sympatizant s girondisty.<br />
Byl to údajně právě Jean-Baptiste Joseph Roulet,<br />
kdo ve svém vnukovi Viktorovi vyvolal předčasný<br />
zájem o fyziologii, antropologii a obecně o přírodní<br />
vědy.<br />
Victor Courtet studoval na královském lyceu v Lyonu<br />
společně s dalšími syny z lepších rodin. V roce<br />
1828 se v patnácti letech vrátil do ĽIsle zřejmě bez<br />
přílišné touhy podílet se na vedení rodinného podniku.<br />
Podobně jako jeho bratranec Jules byl Victor<br />
Courtet ovlivněn liberálními myšlenkami. Dne 6.<br />
července 1830, tři týdny před <strong>pro</strong>slulými pařížskými<br />
nepokoji ve dnech 17., 28. a 29. července, Courtet<br />
uveřejnil v opozičním periodiku Le Franc-Parleur du<br />
Vaucluse svůj první článek. Připravoval rovněž esej<br />
Notice sur Pétrarque, který však vydal až v roce 1835<br />
v pařížském nakladatelství Gosselin. Sedmnáctiletý<br />
autor, jenž ovládal italštinu, v něm podle Jeana Boissela<br />
<strong>pro</strong>kázal značnou sečtělost a téměř stendhalovský<br />
literární talent. Courtet se zabýval okolnostmi Petrarkova<br />
pobytu u pramenů řeky Sorgue v La Fontaine ve<br />
Vaucluse, v krajině, jež údajně připomíná Toskánsko<br />
v okolí Florencie. Podle legendy měla v místní vesnici<br />
Cabrières svůj dům básníkova milenka Laura.<br />
Courtet polemizoval s hypotézou abbé Costainga de<br />
Pusignana, který tvrdil, že Laura náležela do rodiny<br />
Baux, nevdala se a nežila v Avignonu, ale ve Vaucluse<br />
a její hrob se nalézal na poloviční cestě mezi Vaucluse<br />
a Saumane. 6 Později se Courtet vyjadřoval o své první<br />
rozsáhlejší studii, v níž se <strong>pro</strong>jevily jeho rané liberálně<br />
revoluční politické sympatie, 7 s určitou přezíravou<br />
shovívavostí.<br />
V červenci 1830 Victor Courtet toužící se připojit<br />
k saint-simonismu 8 opustil Vaucluse a vydal se do<br />
Paříže, kam dorazil začátkem srpna 1830. Za prvotní<br />
příčinu své konverze k Saint-Simonovým idejím<br />
označil četbu knihy Exposition de la doctrine de Saint-<br />
-Simon, kterou vydali Enfantin s Bazardem. 9 Courtet<br />
začal spolupracovat s redakcí časopisu Le Globe,<br />
který se stal pod vedením Pierra Lerouxe a později<br />
Michela Chevaliera hlavním ideovým periodikem<br />
84