modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
žená na metamorfóze anatomické stavby obratlovců,<br />
kterou poprvé prezentoval v přednášce přednesené<br />
roku 1778, hluboce oslovila Denise Diderota a především<br />
Johanna Wolfganga Goetha, kterého podle<br />
Petera Hannse Reilla inspirovala k vlastní teorii ideálních<br />
typů. Petrus Camper je pokládán za jednoho<br />
z průkopníků moderní kraniometrie a studia kraniální<br />
morfologie především díky svým měřením tzv.<br />
faciálního úhlu, 67 jehož hodnoty se podle Campera<br />
postupně zvyšovaly od poloopic (42°) k orangutanovi<br />
(58°), Afričanům a Asiatům (70°), Evropanům (80°)<br />
a ideálním starořeckým sochám, například Apollónovi<br />
belvedérskému (100°). Bylo poměrně snadné<br />
vidět v Camperových měřeních <strong>pro</strong>jev estetizující<br />
Obr. 8 Petrus Camper (1722–1789).<br />
rasistické kraniologie, především také z důvodu, že se<br />
na ně skutečně v devatenáctém století řada rasisticky<br />
zaměřených autorů odvolávala. Petrus Camper však<br />
zůstal monogenistou (a vedl polemiky s polygenistou<br />
Meckelem) a environmentalistou. Jak ukázala Miriam<br />
Claude Meijer v knize Race and Aesthetics in the<br />
Anthropology of Petrus Camper (1722–1789), Camper<br />
sám se snažil při svých konkrétních anatomických<br />
trojrozměrných demonstracích relativizovat estetické<br />
předsudky vůči mimoevropským populacím.<br />
Německý antropolog Wilhelm Emil Mühlmann<br />
označil ve svých rozsáhlých dějinách antropologického<br />
myšlení za „zakladatele moderního pojetí rasy“<br />
Immanuela Kanta. 68 Tento význačný německý filosof<br />
souhlasil s Buffonem, že určení genetického vztahu<br />
představuje klíč ke studiu přírodní historie, jejíž je<br />
člověk neoddělitelnou součástí, a rozlišil <strong>pro</strong>to v tomto<br />
duchu mezi pouhým „popisem přírody“ (Naturbeschreibung)<br />
a „přírodní historií“ (Naturgeschichte). 69<br />
Klasifikace lidských ras musí být založena na jediném<br />
pozorovatelném fyzickém znaku, který se podle Kanta<br />
trvale dědičně přenáší z generace na generaci a jímž je<br />
barva pokožky; Immanuel Kant z tohoto důvodu rozlišil<br />
rasy bílou, bronzovou, černou a olivovou. 70 Kant<br />
však nebyl evolucionistou a věřil, že navzdory všem<br />
individuálním <strong>pro</strong>měnám zůstávají druhy nezměny<br />
(quaelibet natura est conservatrix sui). 71 Vznik jednotlivých<br />
ras Kant vysvětloval pozitivní adaptací na přírodní<br />
<strong>pro</strong>středí využitím již existujícího biologického<br />
potenciálu. 72<br />
Postavení environmentalismu jako dominantního<br />
způsobu konceptualizace lidské rozmanitosti<br />
a odlišnosti bylo v letech 1780 až 1830 výrazně zpochybněno,<br />
v důsledku čehož se ve stále výraznější<br />
míře <strong>pro</strong>sazovali autoři sdílející rasový esencialismus.<br />
Například Delisle de Sales odmítl Buffonovu tezi, že<br />
barva lidské kůže se při změně klimatických podmínek<br />
změní během osmi generací. 73 Když Charles Victor<br />
de Bonstetten v knize ĽHomme du Midi et ľHomme<br />
du Nord, ou, ĽInfluence du Climat 74 z roku 1824<br />
polemizoval s „Montesquieuovou tezí“, že klimatické<br />
a geografické jsou hlavními faktory určujícími povahu<br />
lidí a jejich institucí, byl již environmentalismus<br />
v hluboké defenzivě. Tento obrat měl silný empirický<br />
základ. Ve zmíněném údobí se uskutečnila řada<br />
cestovatelských expedicí, jejichž účastníci, kteří měli<br />
vesměs přírodovědecké vzdělání a badatelské aspirace,<br />
si uvědomili limity tradičního environmentalismu<br />
při objasňování různých, především somatických atributů<br />
mimoevropských populací. Teorie o vrozených<br />
rasových kvalitách byla odpovědí na jejich intelektuální<br />
tápání.<br />
Již Johann Friedrich Blumenbach se zmínil o skrytých<br />
příčinách, jež stále unikají naší pozornosti a které<br />
jsou odpovědné za existenci stálých rasových tvarů<br />
lebky a barvy očí. 75 Prezident pruské Akademie věd<br />
v Berlíně Pierre Louis Moreau de Maupertuis si jako<br />
jeden z prvních západních myslitelů uvědomil význam<br />
náhodných odchylek a snažil se odvodit přírodní<br />
selektivní mechanismus, který by vytvářel stabilní<br />
47
Change language