modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

14. Výkladový slovník důležitějších jmen a pojmů
Jména a pojmy uvnitř hesel opatřená znakem * znamenají odkaz na jejich existenci ve slovníku.
absolutismus, termín se poprvé objevil ve francouzštině
kolem roku 1796, v angličtině a němčině kolem
roku 1830. Tento termín dnes nemá přesný význam,
často je užíván jako synonymum tyranie a *despotismu.
Volně se užívá k označení vlád, uskutečňujících
výkon moci bez kontroly zastupitelských institucí
a omezení ústavou. V souvislosti se snahou raných
moderních států organizovat společnost na základě
poznání sociální skutečnosti hovoříme o tzv. osvícenském
absolutismu.
Agassiz (Jean) Louis (Rodolphe) (28. 5. 1807, Môtier,
Švýcarsko – 14. 12. 1873, Cambridge, Massachusetts,
USA), americký přírodovědec švýcarského původu;
významný oponent Darwinovy evoluční teorie.
Agassiz vystudoval medicínu na univerzitě v Erlangenu,
kde jej ovlivnili významní představitelé německé
Naturphilosophie Lorenz Oken a Johann von Döllinger.
V letech 1831 až 1832 byl žákem Georgese Cuviera,
jehož učení o kataklyzmatech a klasifikace organismů
Agassize silně oslovily. Ve spisech Étude sur
les glaciers (1840) a Système glaciare (1847) uveřejnil
hypotézu o existenci univerzální doby ledové. V roce
1846 odjel do Spojených států amerických, kde se
o dva roky později stal řádným profesorem na Harvardově
univerzitě. Podílel se na vybudování Muzea
komparativní zoologie na Harvardově univerzitě
(1860) a byl zakládajícím členem National Academy of
Sciences. Působil rovněž v rámci Smithsonian Institution.
Vychoval řadu předních amerických přírodovědců
(Alpheus Hyatt, William Healey Dall, David Starr Jor-
dan, Nathaniel Shaler nebo Edward S. Morse). Agassiz
byl nejvýznamnějším americkým vědcem, který
odmítl Darwinovy teze vyjádřené v knize O původu
druhů na základě své vlastní teorie o glaciálech.
Arendtová Hannah (14. 10. 1906, Hannover, Německo
– 4. 12. 1975, New York, USA), německá filozofka.
Ve dvaadvaceti letech získala doktorát z filozofie na
univerzitě v Heidelbergu, kde byl jejím učitelem Martin
*Heidegger. Po příchodu nacistů k moci emigrovala
do Francie, po jejíž okupaci v roce 1941 odešla do
Spojených států amerických. Působila jako profesorka
na řadě amerických univerzit (University of Princeton,
Columbia University, University of Chicago, University
of Berkeley, New School for Social Research).
Zabývala se především politickou teorií a věnovala se
problematice fenomenologie, totalitarismu, holocaustu
a údělu židovství v moderní době.
Bentham Jeremy (15. 2. 1748, Houndsditch, Londýn,
Anglie – 6. 6. 1832, Londýn, Anglie), anglický právník,
sociální myslitel a etik; zakladatel utilitarismu. Soudil,
že morálka může být vyjádřena jako souhrn radostí
a utrpení vznikajících v důsledku jakéhokoli jednání
– je proto třeba hledat takové modely jednání a chování,
které jsou schopny zajistit pro co nejvíce lidí co
největší potěšení s co nejmenšími útrapami.
Blumenbach Johann Friedrich (11. 5. 1752, Gotha,
Německo – 22. 1. 1840, Göttingen, Německo), německý
lékař, antropolog a fyziolog; jeden ze zakladatelů
rasové klasifikace lidstva a moderní vědecké antropologie.
Studia lékařství, která zahájil v Jeně, ukončil
145