28.06.2014 Views

modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

modulové učební texty pro studenty antropologie a - Přírodovědecká ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

teodicey vyplnit. Bez této rámcové změny základního<br />

příběhu lidstva by se rasová ideologie jako inspirativní<br />

součást politické ideologie Západu nemohla <strong>pro</strong>sadit.<br />

O začlenění lidských dějin do kosmického dějství se<br />

zasloužil francouzský myslitel Charles Bonnet, který<br />

ve svém díle Contemplation de la Nature 20 rehabilitoval<br />

renesanční koncept „řetězce bytí“ 21 spojujícího<br />

veškeré jsoucno do jediného hierarchického celku. 22<br />

O postupné emancipaci klasifikace lidstva od<br />

křesťanské teologie svědčily například úpravy v zákonodárství<br />

v americké kolonii Virginie, v níž byl v roce<br />

1670 otrok identifikován jako „nekřesťan“, zatímco<br />

pozdější legislativní úpravy výrazně omezily možnost<br />

černochů získávat <strong>pro</strong>střednictvím křtu svobodu.<br />

23 Současně se začaly striktněji oddělovat jednotlivé<br />

rasové skupiny. Zatímco v sedmnáctém století<br />

docházelo od Pennsylvánie po Georgii poměrně často<br />

k beztrestnému míšení mezi přistěhovalci z Evropy<br />

a Afriky, veřejné mínění se posléze obrátilo <strong>pro</strong>ti zmíněnému<br />

fenoménu a tato změna se odrazila například<br />

v zákonech přijatých v letech 1663 a 1681 v Marylandu<br />

a roku 1691 ve Virginii za účelem „zabránění ohavnému<br />

míšení“. 24<br />

Rasová teorie se mohla opřít o předcházející tradici<br />

polygenismu, jenž <strong>pro</strong>ti monogenismu předpokládajícímu<br />

jednotný původ všech lidí ze stvořeného páru,<br />

kterou hlásala křesťanská ortodoxie, stavěl tezi o vzájemně<br />

nezávislém vzniku lidských fyziognomicky se<br />

lišících populací. Lidstvo se podle mnohých stoupenců<br />

polygenismu skládalo z nezávislých druhů. Polygenismus,<br />

který se objevil jako heterodoxní směr v době<br />

renesance, 25 dlouho přežíval v rámci křesťanské<br />

vzdělanosti pouze jako „disidentské“ hnutí na pokraji<br />

oficiálního intelektuálního a duchovního světa. Velká<br />

historická chvíle polygenismu nastala v sekulárním<br />

ovzduší osvícenství osmnáctého století, kdy se k němu<br />

ve Francii přiklonili někteří francouzští encyklopedisté<br />

a další západní často nonkonformní myslitelé. Polygenismus<br />

představoval intelektuálně přitažlivou alternativu<br />

vůči degeneracionismu, podle kterého je lidská<br />

rozmanitost <strong>pro</strong>duktem různých environmentálních,<br />

klimatických, politických nebo kulturních sil působících<br />

na původně somaticky homogenní lidstvo. Polygenista<br />

John Atkins tvrdil, že běloši a černoši vznikli<br />

z různých předků a že příslušníci černé rasy se mohou<br />

mísit s opicemi. Henry Home, lord Kames, se pokusil<br />

v knize Sketches of the History of Man 26 o kom<strong>pro</strong>mis<br />

mezi pravověrným křesťanským monogenismem a heterodoxním<br />

polygenismem. Lord Kames usuzoval, že<br />

zatímco ve Starém světě vznikla lingvistická rozrůzněnost<br />

jako důsledek „babylónského zmatení“, v Novém<br />

světě <strong>pro</strong>běhlo nezávislé „místní stvoření“. Černochy<br />

ovšem pokládal tento přední představitel skotského<br />

osvícenství za odlišný lidský druh. 27 Německého<br />

lékaře Johanna Friedricha Meckela, člena „ateistické<br />

kliky“ na dvoře pruského krále Friedricha II., údajně<br />

přesvědčila pitva několika černošských těl uskutečněná<br />

v roce 1757 o jejich příslušnosti k samostatnému<br />

druhu. Je příznačné, že polygenisté <strong>pro</strong>jevovali výrazně<br />

větší zájem než monogenisté (s výjimkou Linného,<br />

Kanta a Cuviera) o exaktní rasovou klasifikaci, jejíž<br />

přesnost přívrženci jednotného původu lidstva spíše<br />

relativizovali. 28<br />

Někteří badatelé pokládali rasové učení za výraz<br />

reakce romantického hnutí na univerzalismus osvícenství<br />

osmnáctého století. Například Arthur Oncken<br />

Lovejoy usoudil, že partikularismus romantismu měl<br />

značný rasistický potenciál, a připomněl některé Herderovy<br />

„rasistické“ výroky. 29 Osvícenství hlásalo ideu<br />

„civilizace“, kterou pojímalo jako „přirozenou“ dispozici<br />

všech lidských populací, jež může vyrůst i z „primitivní“<br />

mysli. Změna z „civilizace“ v „rasu“ jako<br />

způsobu konceptualizace lidské odlišnosti byla často<br />

považována za jeden z průvodních znaků přechodu<br />

mezi érou osvícenství a romantismu. Jak nicméně<br />

doložil Voltairův případ, ve skutečnosti to byli často<br />

právě přední představitelé osvícenství, kteří přispěli<br />

k šíření rasistického diskurzu. 30<br />

Již jsem uvedl, že je poměrně obtížné vysvětlit zrod<br />

rasové klasifikace a s ní související rasové hierarchie<br />

výlučně na základě koloniálního zotročování a imperialismu,<br />

<strong>pro</strong>tože řada předních <strong>pro</strong>tagonistů rasové<br />

teorie, například abbé Raynal, Charles White, John Atkins,<br />

Arthur de Gobineau nebo Robert Knox, se buď<br />

přímo hlásili k abolicionistickému hnutí, nebo alespoň<br />

z morálních důvodu otroctví odmítali. 31 Nejde přitom<br />

o osobnosti, které bychom mohli jednoduše obvinit<br />

z pokrytectví. 32 Arthur de Gobineau <strong>pro</strong>testoval <strong>pro</strong>ti<br />

tomu, aby bylo jeho Pojednání o nerovnosti lidských<br />

ras použito k polemice s abolicionismem, 33 a vytýkal<br />

severoamerickým otrokářům, že rezignovali na svoji<br />

otcovskou a výchovnou úlohu a odpovědnost. 34 Úzkého<br />

sepětí mezi rasovou a etnografickou homogenizací<br />

podmaněné populace a západní koloniální expanzí si<br />

byl nicméně vědom již na konci sedmnáctého století<br />

William Temple, jenž uvedl ve spise Essay upon the<br />

Original and Nature of Government z roku 1672, že<br />

Evropané nejdříve objevili nekonečnou rozmanitost<br />

43

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!