ACTUAUUADGEORI í'HILHAfBEETHOVE., -"EGMONT" OVERTURE "NY NO. 3 "EROICA 1 '.EORGE SZELLTSKAPEI-l-f OKE\SÍ>FN»N BRUCK 'HONY NO. 3GEORGEMOZART/MPHÜNÍ NO -I I -1UPCTFR-RI.DGLI tUU.Lf N^ltAM)GEORGE SZELLORCHESTRÜ NATIONAL DE LA R.T.F.MHIY NO 3S HAFFN£Rvmiih ¡-orvCFRTU. L;I>ERKd MCRIM, UOLir»HrtVDNSVMniciNV NO **2 -OXFOÍÍ:Escúchalo enoMOISÉS, EN LA CUMBREAmsterdam: Ópera • i de ui. Holanda. • itvEiiiiiía. 12-X-95. \vnr/j. Arnoid nxii\fi\i Schoenberg. ..'iiiucjiutig. Moses iviuat.;- und ULIU Aron. niuit.• x • • _—i I I _i-i_ I v v l I _i-i_ * I _-• 1 IMerrit, l'ittman-lt-nningí,. Coro de la Ópera de Holanda. Orquesta del Concertgebouw deAniMerdam. Dirección musical:Fierre Bijulez Montaje y dirección esténica. Peler Slein.Se aguardaba este montaje conexpectación. Tildo un cónclave deposos pesadas para una obra tan fascinantecomo infrecuente, muro decarga de la ópera contemporánea, la tanvenerada como temida Alomes und Amnde Arnoid Schoenbcrg. Los gastos, aescole entre la Opera de Holanda(donde se estrenó el pasado 4 de octubre)y el Festival de Salzburgo. donderecalará, dios mediante, el próximo verano.Pues bien, a tenor de lo visto y oídoen Amsterdam, los afortunados que consiganbillete para alguna de las .sesionesaustríacas pueden ir frotándose lasmanos; se trata de un espectáculo grandiosopara una ópera grandiosa, unaadecuación magnífica entre las exigencias-terribles- de una partitura y unlibreto complejísimos y unos resultadosfinales que. respetando escrupulosamenteel universo schoenbergiano. es unmás que brillante ejercicio de imaginaciónvisual, de virtuosismo escénico ymusical y. en suma, de libertad creadora.Ya de entrada, y salvando la insuficienteacústica de la sala el trabajo deHoulez al frente de la portentosaOrquesta del Concertgebouw le! galoexigió dirigir a ésta,y no a la titular de laOpera) y del namenos portentosocoro (este si, el titular)fue más que brillanteen una obrade orquestaciónendiablada. El -gestordel siglo XX-(como hace pocoescuché que le llamaban)grabó laópera para CBS haceveinte años, y eltiempo ha clarificadola lectura, más tísica,menos alucinada ahora que entonces. Lapresencia de Chris Merritt encamando ycantando el papel de Aron despenabadudas, tanto sobre la situación vocal deltenor como -sobre todo- acerca de suadecuación a un repertorio tan alejadodel que en las ochenta le diera fama. Sutrabajo, por fortuna, fue espléndido,sobrado de medios y con gran ajuste enla afinanción de esta especie de helcemtoaluna! que constituye el papel. Menciónapañe merece el sobresaliente trabajodel coro, auténtico protagonista tantovocal como dramático de la obra, querozó lo milagroso y que fue premiado alfinal con aclamaciones entusiastas.No tan previsible parecía a priori loque Peter Stein podía hacer sobre elescenario. Aloses und Aron en' obra espinosa,llena de peligros tanto por losmuy diferentes niveles de lectura posiblesque el drama propone, como porel propio desarrollo del mismo, con laalternancia de escenas de gran estatismo,en donde cada movimiento respondea una serie de combinaciones delógica simbólica, y secuencias de monumentalcoreografía en las que pecar porexceso o por defecto parece muchomás factible que dar en la diana. Y Steinda de lleno. Su producción es de unabelleza visual sobrecogedora ya desdeel comienzo, en el que un escenariodesértico y asimétrico (una mitad seproyecta .sobre el faso dibujando -cómono- una punta de estrellal convoca ladualidad esencial del drama, la contraposiciónpensamiento/ imagen, Moisés/Aron.que se proyectará a lo largode la obra mediante un habilísimomanejo de las combinaciones y deljuego de permutaciones. Stein logra darcuerpo a las minuciosas indicacionesque Schoenlx-rg dispuso para el desarrolloescénico, sin por ello ceder enMoses und Aron de Schoenberg en la Opera de Holandacapacidad de sorpresa. El cnscendo dramáticodel segundo acto, que desembocaen la orgía, es resuelto como si de ungran ballet se tratase, con gran desplieguede mediíxs (caballos, bueyes, camiones...)y una minuciosa dirección de lamasa coral, tratada en abstracto medianteun vestuario sincrético que pretende -yconsigue- representar todas las tases históricasy geográficas del pueblo judío y ala que el escenógrafo dota de vida propiacomo masa homogénea y flexible,individualizandoasí el personaje colectivo quese erige en centro y motor de la obra.Martín Lasalle
LUEGO, LOS PRECIOS.DESCUBRA LAS NUEVAS COLECCIONES DE GASTÓN Y DANIELA.MADRID: HcmiMilte 2& iCnirrab lelúiqtiez. 4" Yelazquez -r_' \¡tmzIÍÍ tolda. Sí Htmam 6/1 'vw-aauíM o CtnTOfJ Sino ¿I IB' bmtksi• AMAVACA; ¡Ha Vayar. 94 • MAJADAHOltDi: i¿¡ .taruj. H •liittlns. /"1 TmiraeraileCnxiii. M- llUUaCann, 2.1(l'KUÍSai'Ciniíliwims. «í-JMüa.'/'uNuIriirflfai». Ju- Mimmi'l • MAUtUA t¡íb íirará. Sn'( 7J-.H 'EÍI/IÍH ÍB ARUIHJ • ZAJUSOZA;^ ,4toí/F liiiníiui * «44071 tíanfuo é Vilfem 2f • AUOm,' üüiin WKualmuw í • IBIGUt-üru Cuf^i. i • KBCM'Mu, ÍK Je Li HÍ-IÜ. - • CAITACBIA: ¡¡mena áe ¡aIspadu 21 • CASTCUOH. -luí" Hffflwxu fluí. U • tlCHt: Oini-» lan. -I • CIJOK: iui Senardu. "idnuH S- GVADAlAjAIA: Yugal árlAmpam. tf'ttOA: Üra toi .Uijiírt, A'jn >'timaEulaliaJ • JUUOCIA fKATlM ñ&nkSm.tobe.sn' U COMVSÁ: ífi . • FÁIEKIÁ; ftpnWrra frjwr H • PJIBJ B£ MAUOKCAJ futen Darío. 2• PiMFlOM: A-.da Catíam Í6 • PVBOU Ot SWTA JIUU: Dnier Utirnimu 1-UVJElUniK'£rh£?ut 6 • H.WJ CKZM lEVO/fC .'í df/sim. .'1• SANTAXDUt lonja* 12- SÍVttlA: lirjrv (WIA.''n,KÉ£X:iiF).lí7ril lu IJ- IMUDOlJft inirn-rfíWnm- I' IKft l'ftopic.lími». 9• WTO1U; «anón v ÜIJOÍ, I • DIVISIÓN ISDIMUAL Veíázqm:. 45 2S001 Madnd. Td «5 OS «