pouze 0,8 % (6 <strong>dětí</strong>) respondentů z věkové skupiny 6–9 <strong>let</strong>, z věkové skupiny10–15 <strong>let</strong> to jsou 0,3 % (5 <strong>dětí</strong>). U této věkové skupiny pak necelá2 % (27 <strong>dětí</strong>) u<strong>ve</strong>dla, že se na televizi dívají jednou měsíčně nebo méněčasto. Míra sledování televize stoupá s věkem a také souvisí s tím, zdaji dítě má <strong>ve</strong> svém pokoji. V tomto případě platí i vztah, že čím staršídítě je, tím spíše televizi v pokoji má. U televize také více času stráví dětirodičů s nižším vzděláním. Vzdělanostní úro<strong>ve</strong>ň rodiny se odráží v celkovémtrá<strong>ve</strong>ní volného času. Děti z rodin s nižší vzdělanostní úrovní bývajípasivnější, navštěvují méně často organizované volnočasové aktivity a natelevizi jim tak zbývá více času. Vzhledem k tomu, že sledování televizepatří v dnešní době k běžným činnostem, byla by na místě otázka, naco a v jaké v míře se dívají a nakolik tomu rozumí, a to především u <strong>dětí</strong>nejmladších. 23 Důležitým zjištěním je, že 33 % nejmladších <strong>dětí</strong> (6–9 <strong>let</strong>)u<strong>ve</strong>dlo, že jejich rodiče jim často (54 % potom občas) zakazují dívat sena pořad, o kterém jsou přesvědčeni, že je pro děti nevhodný. Na druhoustranu 11 % těchto <strong>dětí</strong> u<strong>ve</strong>dlo, že jim rodiče nikdy žádný pořad nezakazují.Z nejstarších <strong>dětí</strong> (13–15 <strong>let</strong>) jich skutečnost, že jim rodiče pořadyv televizi nikdy nezakazují, u<strong>ve</strong>dlo 45 %. Pokud jde naopak o doporučenítelevizních pořadů, o kterých si rodiče myslí, že by pro děti mohly být zajímavé,tak 20 % z nejmladších respondentů vypovědělo, že jim rodičedoporučují pořady často a 59 % občas. Necelá pětina dotázaných <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong><strong>věku</strong> 6–9 <strong>let</strong> vypověděla, že jim rodiče pořady nedoporučují nikdy a <strong>ve</strong>věkové skupině 13–15 <strong>let</strong> se takto vyjádřilo 36 % dotázaných. U <strong>dětí</strong> paknekontrolované sledování televize může mít takové negativní následky,jako je zaměňování „televizní reality“ s realitou všední, běžně žitou. Protoje více než vhodné, aby v případě pořadů, které nejsou primárně určenydětem, rodiče sledovali televizi s dětmi společně. Můžou jim tak okamžitěvysvětlit nepochopené, diskutovat, co se odehrává, a mimo jiné udržujísociální kontakt dítě – rodič.Na pole volného času stále intenzivněji vstupuje také fenomén internetua čas strá<strong>ve</strong>ný u počítače stále narůstá. 24 Z mladších <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong> <strong>věku</strong>6–9 <strong>let</strong> se jich k internetu <strong>ve</strong> všední den „často“ připojuje 10 %, alenaopak nikdy se nepřipojuje více jak 60 % těchto <strong>dětí</strong>. Starších <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong><strong>věku</strong> 10–15 <strong>let</strong> se k internetu denně připojuje více než 20 %, několikráttýdně více než 40 % a alespoň jednou týdně je to přibližně 60 % těchto<strong>dětí</strong>. Z této věkové skupiny se k internetu vůbec nepřipojuje jen 20 %.Když už se děti k internetu připojují, nejvíce z nich na něm stráví čas v rozmezí31–60 minut. Z kvalitativní části víme, že mladší děti počítač používajípředevším k hraní her, starší kromě hraní využívají stále více interneta jeho rozmanité možnosti. V první řadě je na něm atraktivní snadný kontakts kamarády prostřednictvím internetových komunikačních nástrojů(skype, icq apod.) a v posledních <strong>let</strong>ech také komunikace pomocí internetovýchsociálních sítí (facebook, twitter apod.). Starší děti internet rovněžvyužívají ke stahování hudby a filmů, nakupování nebo získávání informacío produktech, které by si chtěly koupit, k prohlížení webových stráneka čím jsou starší, tím spíše jej také využívají pro školní potřeby – vyhledávajípodklady pro výuku, referáty apod. I v případě internetu má řada rodičůpřehled o tom, jaké stránky si jejich děti prohlíží. Necelá třetina <strong>dětí</strong>z věkové kategorie 6–9 <strong>let</strong> vypověděla, že jim rodiče často zakazují některéwebové stránky, protože si myslí, že jsou pro ně nevhodné, 31 % paku<strong>ve</strong>dlo, že jim je rodiče zakazují občas. Ovšem 28 % těchto <strong>dětí</strong> u<strong>ve</strong>dlo, žejim rodiče nikdy nezakazují žádné webové stránky. Starším dětem <strong>ve</strong> <strong>věku</strong>13–15 <strong>let</strong> rodiče často zakazují některé webové stránky <strong>ve</strong> 12 % případů,občas tak činí <strong>ve</strong> 38 % případů. To, že jim rodiče žádné stránky nezakazují,u<strong>ve</strong>dlo 46 % <strong>dětí</strong> z této věkové skupiny. Rodiče ale svým dětem webovéstránky i doporučují, a to především v případě mladších <strong>dětí</strong>. Skutečnost,že jim rodiče alespoň občas nějaké stránky doporučí, u<strong>ve</strong>dlo 57 % <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong><strong>věku</strong> 6–9 <strong>let</strong>, u starších <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 13–15 <strong>let</strong> se tomu děje u 43 % dotá-23Cílem tohoto výzkumu nebylo mapovat skladbu sledovaných pořadů a jejich dopad na děti.24Celkový nárůst času trá<strong>ve</strong>ného on-line potvrzují i další výzkumy např. Czech Kids nebo americký výzkum pro Kaiser foundationGeneration M 2 .114
ANALÝZAzaných. Doporučování vhodných webových stránek souvisí i se vzdělánímrodičů – čím vyšší vzdělání rodiče mají, tím spíše svým dětem stránkydoporučují. Z výše u<strong>ve</strong>deného sice vyplývá, že většina rodičů (předevšímu <strong>dětí</strong> do deseti <strong>let</strong>) má alespoň částečný zájem o to, co děti na internetudělají, nicméně je zde poměrně početná skupina těch, kteří se o to, cojejich děti na internetu vyhledávají, nezajímá. Přibližně polovina rodičů<strong>dětí</strong> <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 13–15 <strong>let</strong> svým dětem žádné stránky nedoporučuje a stejnémnožství rodičů jim je nezakazuje. Více než čtvrtina <strong>dětí</strong> ovšem u<strong>ve</strong>dla,že jejich rodiče jim žádné internetové stránky nedoporučují, ale záro<strong>ve</strong>ňani žádné nezakazují. A právě u těchto skupin <strong>dětí</strong> může nezájem rodičůzapříčinit mnohá rizika. Především dívky (ale i chlapci) se mohou snadnostát obětí různých podvodných inzerátů na seznámení, které jsou spojenénapříklad s dalším vydíráním se sexuálním podtextem. Naivita v tomto<strong>věku</strong> může také děti přivést do kontaktu s extremistickou skupinou čihnutím, sektou nejrůznějšího zaměření apod. Rodiče by proto neměli býtlhostejní k tomu, co jejich děti na internetu vyhledávají, neměli by se bátzeptat se na obsah stránek, případně pak společně s nimi některé nedůvěryhodnéodkazy prověřit.Na základě faktorové analýzy jsme způsoby trá<strong>ve</strong>ní volného času rozdělilido pěti oblastí. Mezi aktivity, které jsme pojmenovali „intelektuálníčinnost“, patří četba knížek, četba časopisů, návštěvy knihovny, učenía jiné než sportovní zájmové kroužky. Věnuje se jim výrazně více dí<strong>ve</strong>knež chlapců, ti zase naopak více inklinují k aktivitám, které spadají dooblasti „IT a hudba“ (internet, chatování, počítačové hry, filmy na DVD/PC,poslech hudby). Výrazně více chlapců než děvčat se také věnuje sportu,a to ať organizovaně <strong>ve</strong> sportovním oddíle/kroužku, nebo neorganizovaněs kamarády. Ovšem v porovnání s věkem zjistíme, že sportování, kroužkůma intelektuálním činnostem se věnují spíše mladší děti, po 13 roce seděti orientují na aktivity „IT a hudba“, ale také vykazují více „spotřebníhochování“, jako je nakupování, navštěvování fastfoodů, kin apod. Způsobytrá<strong>ve</strong>ní volného času ovlivňuje zcela pochopitelně i vzdělanostní úro<strong>ve</strong>ňa status rodiny. Děti vzdělanějších rodičů a z rodin s vyšším posta<strong>ve</strong>nímse věnují především sportování, aktivitám patřící mezi intelektuální činnostia aktivitám patřící mezi „IT a hudbu“. Tzv. „neorganizovaná činnost“(<strong>ve</strong>nku s kamarády, návštěvy kamarádů, sport mimo kroužky, sledovánítelevize) zahrnuje aktivity, které patří napříč sledovanou populací mezinejrozšířenější.Kamarádi patří hned po rodičích mezi nejdůležitější aktéry v životě<strong>dětí</strong>. S kamarády jednoznačně zažívají nejvíce legrace a zábavy, prožívajís nimi dobrodružství a mají mezi nimi možnost otevřeně mluvit a projevitsvůj názor. Interakce s kamarády značně ovlivňuje průběh socializačníhoprocesu a může kompenzovat pocity citového strádání. S přibývajícím věkemtráví děti s kamarády stále více času, mají o nich pozitivnější míněnía také jsou jimi více ovlivňovány. Tři čtvrtiny <strong>dětí</strong> u<strong>ve</strong>dly, že mají kamarádya jsou s nimi spokojeny, 27 % u<strong>ve</strong>dlo, že kamarády sice mají, ale chtělobych jich mít více. Pouze 1 % <strong>dětí</strong> u<strong>ve</strong>dlo, že kamarády nemá, ale chtěloby si je najít a 1 % dotázaných dokonce u<strong>ve</strong>dlo, že žádné kamarády nemá,ale nevadí jim to.To, co respondenti společně se svými kamarády dělají, se odvíjí zejménaod jejich <strong>věku</strong>. Od her na hřišti či u někoho doma (u mladších <strong>dětí</strong>) ažpo společné povídání si, procházení se a běžné „nicnedělání“ (u starších<strong>dětí</strong>). Zarážející je spíše skutečnost, že především starší děti nemají příliškonkrétních nápadů, co by mohly společně dělat (i kdyby k tomu měly neomezenémožnosti – finanční, časové apod.), <strong>ve</strong>lmi dobře vědí, co dělatnechtějí, ale už nevědí, co dělat chtějí. Jejich sníženou kreativitu můžemepřipsat i tomu, že v tomto <strong>věku</strong> již méně často docházejí do organizovanýchvolnočasových aktivit, které slouží i jako bohatý zdroj inspirace.Některou z nabídky organizovaných volnočasových aktivit navštěvujepravidelně alespoň jednou týdně 74 % dotázaných <strong>dětí</strong>. Poněkud nepřízni-115
- Page 1:
Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9:
POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15:
a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17:
Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19:
Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21:
3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23:
4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25:
Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27:
dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29:
stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31:
Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33:
Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35:
řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37:
Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39:
Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41:
Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43:
hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45:
Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47:
Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49:
S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51:
45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53:
Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55:
Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57:
Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59:
normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61:
S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63:
Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65: Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67: Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69: Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71: spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73: Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75: Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77: Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79: Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81: S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83: Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85: Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87: Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89: Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91: Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93: Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95: Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97: Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99: Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101: Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103: 4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105: Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107: „Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109: Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111: Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113: Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 116 and 117: vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119: Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121: jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123: slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125: Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127: lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129: Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131: Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133: Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135: Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137: 4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139: Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141: Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143: Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145: Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147: Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149: 4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151: Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153: jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155: 154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157: Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159: Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161: Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163: 6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165:
Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167:
166
- Page 168 and 169:
168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E