Druhým nejvýznamnějším aktérem v životě <strong>dětí</strong> jsou jejich kamarádi,na rozdíl od rodičů ovšem neslouží jako vzor, ale spíše jako zdroj inspiracev ne zcela zásadních věcech. Nejvíce mají kamarádi vliv na výběr hudby,kterou respondenti poslouchají, a způsoby trá<strong>ve</strong>ní volného času. Kamarádirovněž ovlivňují styl oblékání a účesu, ale také výběr přátel.Jak již bylo předesláno, zatímco vliv rodičů s věkem klesá, stále významnějšíhovlivu se dostává kamarádům a vrstevníkům, a to <strong>ve</strong> většiněoblastí. Nejvýrazněji se tento posun v životě respondentů promítá do optikoudospělého méně podstatných záležitostí, jako je výběr hudby, kterourespondenti poslouchají, oblečení a účesu. Kamarádi také se vzrůstajícímvěkem stále výrazněji zasahují do volby trá<strong>ve</strong>ní volného času a rovněžvíce působí na formování názorů. Se zvyšující se vzdělanostní úrovní rodinymírně klesá vliv připisovaný kamarádům, a to zejména pokud se jednáo způsoby trá<strong>ve</strong>ní volného času a formování názorů.Domníváme se, že skutečný vliv médií zůstává pro mnoho <strong>dětí</strong> skrytýa děti si jej zcela jasně neuvědomují. O to větší pozornost by měla býtze strany dospělých směřována k tomu, aby děti uměly informace, kterék nim prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků proudí, zpracovávata rozpoznat jejich skutečnou hodnotu.Graf č. 192 Vlastnosti klíčových hráčůŘada respondentů v některých zkoumaných oblastech nepřipisuje vlivžádnému z nabídky aktérů, ale uvádí, že se rozhoduje sama. Nejméně seděti cítí být ovlivňovány <strong>ve</strong> volbě přátel, výběru hudby, v tom, čím se chtějístát a jaké mají názory. Největší vliv naopak přisuzují svému okolí v oblékání,účesu a věcech, které si kupují. Se vzrůstajícím věkem oslo<strong>ve</strong>ných<strong>dětí</strong> mírně stoupá podíl odpovědí, které vyjadřují vyšší míru autonomiea možnosti se samostatně rozhodovat, a to <strong>ve</strong> většině oblastí. Výraznějise tato tendence projevuje <strong>ve</strong> výběru přátel, volbě účesu a oblečenía formování názorů.Mnohé ze čtenářů pravděpodobně zarazí, že se na předních místechneobjevují tolik probíraná média. Toto zjištění bylo poměrně překvapivéi pro nás, a to zejména s ohledem na skutečnost, že sledování televizeje jednou z nejčastějších činností <strong>ve</strong> volném čase a doba strá<strong>ve</strong>ná předtelevizními obrazovkami je poměrně dlouhá. Rovněž <strong>ve</strong>lká část vzorůa idolů, kterým se děti chtějí podobat, se rekrutuje z mediálního světa.Velmi zajímavé závěry byly rovněž zjištěny v případě srovnání vlastnostía charakteristik, které jsou jednotlivým důležitým aktérům v životě <strong>dětí</strong>připisovány. Zatímco maminka je většinou <strong>dětí</strong> vnímána hlavně jako hodná,ta, která pomáhá a je chytrá, naslouchá, dítěti důvěřuje a je spra<strong>ve</strong>dliváa má na děti většinou i čas, tatínek je v prvé řadě chytrý (ale méně častonež maminka), bývá s ním zábava, pomůže a pro většinu <strong>dětí</strong> je i hodný,156
ZÁVĚRYcož ale neznamená, že není přísný; na děti má ale ovšem evidentně máločasu a snadněji než maminka se rozčílí. Přesto se ukazuje, že jen něcomálo než polovina (u maminky) nebo dokonce polovina necelá (u tatínka)si o svých rodičích myslí, že nikdy nelžou. Celkově tedy z toho vyplývá převažujícíobraz neautoritativní, ochranářské výchovy, v níž se předpokládá,že občas lže každý, ale přesto je možno si v zásadě důvěřovat. Ani otecnefiguruje jako garant racionality – spíš je zdrojem zábavných podnětů.Hodnocení vlastností rodičů se pochopitelně vyvíjí s věkem. U starších<strong>dětí</strong> dochází s nástupem puberty k nárůstu autonomie jejich osobnostia o rodičích už, alespoň v případě některých vlastností, nemají tak vysokémínění jako mladší děti. S rostoucím věkem klesá jejich pocit, že by rodičebyli chytří, hodní, zábavní, a právě naopak si myslí, že více lžou. Pozitivníhodnocení rodičů souvisí i s jejich socioekonomickým statusem a vzděláním.Čím je rodina lépe situovaná nebo jsou rodiče vzdělanější, tím pozitivnějina ně jejich děti pohlížejí. Vnímají je jako chytřejší, mají pocit, že naně mají rodiče více času, že jim spíše pomůžou, více jim důvěřují nebo žeje s nimi větší zábava (platí zejména v případě otců).Podobně jako v případě rodičů hodnotily oslo<strong>ve</strong>né děti také osobnosttřídního učitele. Z pozitivních vlastností děti uváděly, že jsou jejich pedagogovéchytří, spra<strong>ve</strong>dliví, ochotni jim pomoci a příliš se nerozčilují. Nadruhé straně se ovšem domnívají, že pedagogové nemají na žáky příliščasu, nenaslouchají jim, nejsou k žákům příliš důvěřiví, není s nimi zábavaa jsou přísní. Čím jsou děti starší, tím spíše vnímají pedagogy jako přísnějšía myslí si, že se snadněji rozčílí. Pedagogové jsou pozitivněji vnímáníspíše dívkami než chlapci. Na postoje k pedagogům má zcela nepochybnětaké vliv vzdělanostní úro<strong>ve</strong>ň a socioekonomický status rodiny. Zatímcoděti z <strong>ve</strong>lmi dobře či spíše dobře situovaných rodin vnímají pedagogy jakochytré, spra<strong>ve</strong>dlivé a ochotné pomoci, u <strong>dětí</strong> z hůře či špatně situovanýchrodin je znatelný negativnější pohled na pedagogy. Na hodnocení pedagogůmá vliv také vzdělání rodičů dotazovaných <strong>dětí</strong>. Děti z rodin vysokoškolákůčastěji označily své učitele jako hodné, že se ne tak snadno rozčílía více <strong>dětí</strong> z této skupiny si také myslí, že jim učitel/ka důvěřuje. Titorespondenti se také oproti skupině <strong>dětí</strong> rodičů s nižším vzděláním častějidomnívají, že pedagogové jsou spra<strong>ve</strong>dliví. Což může být způsobenojednak pozitivní motivací ke vzdělání ze strany vzdělanějších rodičů, a<strong>let</strong>aké mohou být děti vzdělanějších rodičů z domova zvyklé na vyšší nárokya větší přísnost.Téměř všichni respondenti své blízké kamarády vnímají tak, že jes nimi především zábava, což je v porovnání s jinými „klíčovými hráči“zdaleka nejvyšší skóre. Dalším zajímavým zjištěním je, že pouze polovinarespondentů si o svých kamarádech myslí, že jsou chytří, jsou jim schopnínaslouchat a že v případě potřeby pomohou. Stejný počet respondentů sedomnívá, že k nim mají kamarádi důvěru. Taktéž pouze polovina respondentůse domnívá, že na ně kamarádi mají dostatek času.Graf č. 193 Situace v klíčových prostředích157
- Page 1:
Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9:
POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15:
a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17:
Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19:
Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21:
3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23:
4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25:
Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27:
dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29:
stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31:
Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33:
Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35:
řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37:
Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39:
Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41:
Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43:
hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45:
Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47:
Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49:
S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51:
45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53:
Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55:
Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57:
Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59:
normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61:
S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63:
Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65:
Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67:
Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69:
Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71:
spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73:
Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75:
Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77:
Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79:
Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81:
S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83:
Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85:
Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87:
Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89:
Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91:
Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93:
Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95:
Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97:
Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99:
Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101:
Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103:
4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105:
Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107: „Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109: Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111: Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113: Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115: pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117: vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119: Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121: jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123: slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125: Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127: lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129: Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131: Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133: Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135: Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137: 4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139: Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141: Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143: Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145: Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147: Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149: 4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151: Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153: jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155: 154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 158 and 159: Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161: Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163: 6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165: Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167: 166
- Page 168 and 169: 168
- Page 170 and 171: MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173: Národní monitorovací středisko
- Page 176: TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E