Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

S náročnou pracovní dobou pak může být spojeno i to, že se rodičesnadno rozčílí nebo že jsou na děti přísní (především otcové).Kromě toho, že děti vnímají konflikty mezi rodiči, zažívají také své vlastníkonflikty s rodiči. Na jednu stranu je trochu překvapivé, že maminkapatří mezi osoby, se kterými přicházejí děti do sporu nejčastěji, nicméněníže vysvětlíme, že se to dá očekávat. Dále je to sourozenec, otec, vyučujícía kamarád. Pořadí se mění vždy v závislosti na dalších konkrétníchfaktorech (věk dítěte, vzdělání rodičů atd.). Otázku, zda mají děti s někýmkonflikt, jsme položili pouze respondentům ve věku 10–15 let, protožeu mladších dětí není zaručena relevantní odpověď (často reagují na základěemocí spojených s aktuálním zážitkem, který vůbec nemusí být běžný).K častým konfliktům s maminkou dochází především proto, že s ní jsouděti většinou nejčastěji v interakci, má na děti nejvíce výchovných požadavků,a opakovaně s ní řeší problémy všeho druhu. Je proto zřejmé,Graf č. 42 Konflikty v souvislosti s věkemže čím častěji je jedinec s někým v interakci, tím častěji také docházík vzájemným konfliktům. S maminkou mají také častěji konflikt dívkynež chlapci, a to především z důvodu vymezování se vůči mamince, alei díky vzájemné rivalitě. Nicméně z kvalitativní části víme, že v případěvztahu dítě – rodič se jedná o běžné a banální konflikty, které de factopři správné výchově dítěte a zdravému vývoji osobnosti prostě nastávatmusí. Dítě se prostřednictvím těchto konfliktních situací učí prosazovatsvůj názor, ale i vzájemné toleranci a respektu k názorům ostatních, učíse dělat kompromisy a přejímat zodpovědnost za své chování. Typickýmpříkladem může být třeba povinnost nejprve napsat úkol, a pak se věnovatsvým zálibám, nebo v případě starších dětí určená hodina pro návratdomů z venku. Konflikty se sourozenci vznikají z podobných důvodů jakos maminkou, tedy především díky velmi časté interakci. Na základě analýzykvalitativních dat i v tomto případě víme, že jsou to z našeho pohledudospělých důvody v zásadě banální, na druhou stranu jim děti připisujídůležitost a vnímají je velmi intenzivně. Jádrem sporu jsou hádky o společnévěci, jako například kdo bude právě na počítači (velmi časté) nebojaký program budou sledovat v televizi. Pokud mají děti starší sourozence,vznikají konflikty z neochoty staršího hrát si s mladším nebo jej vzít s sebouven. Mladší dítě se cítí ukřivděno, že jej starší nechce vzít mezi svou„partu“, starší pak mladšího sourozence vnímá tak, jako že jej otravuje.Vzájemné konflikty mezi sourozenci demonstrují i následující výroky zeskupinových rozhovorů.Gustav (10–12 let): Mě potrestá táta, když se rvu s bráchou nebo třebavečer, brácha je na mý straně, já mu říkám, jdi dál, on nic, tak ho posunua on mě mlátí, tak jeden jde spát jinam a jeden v pokojíčku.Standa (10–12 let): Já mám mladší sourozence a ty mě někdy tak dopálej,že jim jednu bouchnu, a samozřejmě mě rodiče musí pak potrestat.A řeknou, oni jsou ještě malí ...Sloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Často“ nebo „Občas“.Otázka byla položena pouze respondentům ve věku 10–15 let.48