S náročnou pracovní dobou pak může být spojeno i to, že se rodičesnadno rozčílí nebo že jsou na děti přísní (především otcové).Kromě toho, že děti vnímají konflikty mezi rodiči, zažívají také své vlastníkonflikty s rodiči. Na jednu stranu je trochu překvapivé, že maminkapatří mezi osoby, se kterými přicházejí děti do sporu nejčastěji, nicméněníže vysvětlíme, že se to dá očekávat. Dále je to sourozenec, otec, vyučujícía kamarád. Pořadí se mění vždy v závislosti na dalších konkrétníchfaktorech (věk dítěte, vzdělání rodičů atd.). Otázku, zda mají děti s někýmkonflikt, jsme položili pouze respondentům <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 10–15 <strong>let</strong>, protožeu mladších <strong>dětí</strong> není zaručena relevantní odpověď (často reagují na základěemocí spojených s aktuálním zážitkem, který vůbec nemusí být běžný).K častým konfliktům s maminkou dochází především proto, že s ní jsouděti většinou nejčastěji v interakci, má na děti nejvíce výchovných požadavků,a opakovaně s ní řeší problémy všeho druhu. Je proto zřejmé,Graf č. 42 Konflikty v souvislosti s věkemže čím častěji je jedinec s někým v interakci, tím častěji také docházík vzájemným konfliktům. S maminkou mají také častěji konflikt dívkynež chlapci, a to především z důvodu vymezování se vůči mamince, alei díky vzájemné rivalitě. Nicméně z kvalitativní části víme, že v případěvztahu dítě – rodič se jedná o běžné a banální konflikty, které de factopři správné výchově dítěte a zdravému vývoji osobnosti prostě nastávatmusí. Dítě se prostřednictvím těchto konfliktních situací učí prosazovatsvůj názor, ale i vzájemné toleranci a respektu k názorům ostatních, učíse dělat kompromisy a přejímat zodpovědnost za své chování. Typickýmpříkladem může být třeba povinnost nejpr<strong>ve</strong> napsat úkol, a pak se věnovatsvým zálibám, nebo v případě starších <strong>dětí</strong> určená hodina pro návratdomů z <strong>ve</strong>nku. Konflikty se sourozenci vznikají z podobných důvodů jakos maminkou, tedy především díky <strong>ve</strong>lmi časté interakci. Na základě analýzykvalitativních dat i v tomto případě víme, že jsou to z našeho pohledudospělých důvody v zásadě banální, na druhou stranu jim děti připisujídůležitost a vnímají je <strong>ve</strong>lmi intenzivně. Jádrem sporu jsou hádky o společnévěci, jako například kdo bude právě na počítači (<strong>ve</strong>lmi časté) nebojaký program budou sledovat v televizi. Pokud mají děti starší sourozence,vznikají konflikty z neochoty staršího hrát si s mladším nebo jej vzít s sebou<strong>ve</strong>n. Mladší dítě se cítí ukřivděno, že jej starší nechce vzít mezi svou„partu“, starší pak mladšího sourozence vnímá tak, jako že jej otravuje.Vzájemné konflikty mezi sourozenci demonstrují i následující výroky zeskupinových rozhovorů.Gustav (10–12 <strong>let</strong>): Mě potrestá táta, když se rvu s bráchou nebo třeba<strong>ve</strong>čer, brácha je na mý straně, já mu říkám, jdi dál, on nic, tak ho posunua on mě mlátí, tak jeden jde spát jinam a jeden v pokojíčku.Standa (10–12 <strong>let</strong>): Já mám mladší sourozence a ty mě někdy tak dopálej,že jim jednu bouchnu, a samozřejmě mě rodiče musí pak potrestat.A řeknou, oni jsou ještě malí ...Sloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Často“ nebo „Občas“.Otázka byla položena pouze respondentům <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 10–15 <strong>let</strong>.48
ANALÝZAMichaela (10–12 <strong>let</strong>): Já bych vyměnila svoji ségru za moji nejlepší kámošku,protože ségra mě furt mlátí a ani si s ní moc nevyhraju.Časté konflikty mají děti také s kamarády. Pokud <strong>ve</strong>zmeme v úvahustatus rodiny, zjistíme, že s maminkou a kamarádem mají konflikt nejčastějiděti z rodin s nejnižším socioekonomickým posta<strong>ve</strong>ním. Pokud jdeGraf č. 43 Konflikty v souvislosti se socioekonomickým statusemSloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Často“ nebo „Občas“.Otázka byla položena pouze respondentům <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 10–15 <strong>let</strong>.o konflikty s vyučujícími <strong>ve</strong> škole, nejčastěji je pociťují opět děti z rodins nízkým socioekonomickým statusem, ale také děti z rodin situovaných<strong>ve</strong>lmi dobře. V případě <strong>dětí</strong> z hůře situovaných rodin se dá předpokládat,že se do konfliktů dostávají díky menšímu zájmu jejich rodičů o ně samé,což často <strong>ve</strong>de k větší náchylnosti k rizikovým projevům chování, kteréje spojené i s horším školním prospěchem. Díky menšímu zájmu rodičůbývají tyto děti také méně vychované a neumí čelit autoritě vyučujících.Naopak děti z <strong>ve</strong>lmi dobře situovaných rodin docházejí ke konfliktůms učiteli díky své řekněme jisté aroganci, projevům „frajerství“, kdy jsouučitelé často zesměšňováni a stavěni do role bezmocných. Nástrojů, jaktyto situace řešit, příliš mnoho není. To, že k těmto jevům dochází, máovšem na svědomí i fakt, že povolání pedagoga je v České republice nažebříčku atraktivnosti a potřebnosti profesí umístěno na výrazně nižší pozici,než je tomu především v zemích západní Evropy.Dále můžeme konstatovat, že do konfliktů se svým okolím se dostávajíčastěji chlapci. V případě konfliktů s rodinnými příslušníky je rozdíl mezichlapci a děvčaty relativně nevýrazný, ale například v případě konfliktůs vyučujícími 41 % chlapců u<strong>ve</strong>dlo, že se s nimi do konfliktu dostávajíčasto nebo občas, v případě dí<strong>ve</strong>k u<strong>ve</strong>dlo tuto skutečnost jen asi 25 % dotázaných.Obecně nejméně konfliktů mají děti s <strong>ve</strong>doucími volnočasovýchkroužků/oddílů. Dáno je to především tím, že v dané jednotlivé aktivitěnetráví tolik času jako třeba v rodině s kamarády či škole, a také proto, žev těchto aktivitách je specifický kolektiv a děti tam chodí v naprosté většiněpřípadů dobrovolně a mají většinou k dané aktivitě vlastní motivaci.Kromě toho, že jsme se respondentů ptali, s kým mají nejčastěji konflikty,zajímali jsme se také o to, komu se svými problémy svěřují. Ačkolivv předchozí části uváděli, že s maminkou mají časté konflikty, uvádělitaké, že právě maminka je osoba, které se nejčastěji svěřují. I tato skutečnostsvědčí o tom, že konflikty s matkou jsou vlastně jen běžné rozpory,které jako konflikt vnímají především samotné děti.Mezi další osoby, kterým se děti svěřují, patří otec a kamarád/ka. Nejméněčasto se děti svěřují vyučujícím a <strong>ve</strong>doucím v kroužcích a oddílech.Ovšem, jak můžeme vidět v následujícím grafu, <strong>ve</strong>lmi důležitým faktoremje věk. Všichni respondenti u<strong>ve</strong>dli, že se nejčastěji svěřují mamince.Ovšem s věkem důležitost maminky klesá a důležitou osobou v této problematicese stává kamarád/ka. Nejmladších <strong>dětí</strong> (6–9 <strong>let</strong>) se často svěřujemamince 71 %, zatímco nejstarších <strong>dětí</strong> (13–15 <strong>let</strong>) jich je už jenom49
- Page 1: Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9: POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15: a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17: Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19: Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21: 3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23: 4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25: Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27: dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29: stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31: Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33: Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35: řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37: Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39: Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41: Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43: hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45: Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47: Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 50 and 51: 45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53: Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55: Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57: Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59: normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61: S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63: Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65: Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67: Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69: Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71: spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73: Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75: Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77: Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79: Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81: S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83: Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85: Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87: Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89: Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91: Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93: Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95: Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97: Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99:
Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101:
Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103:
4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105:
Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107:
„Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109:
Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111:
Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113:
Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115:
pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117:
vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119:
Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121:
jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123:
slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125:
Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127:
lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129:
Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131:
Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133:
Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135:
Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137:
4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139:
Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141:
Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143:
Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145:
Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147:
Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149:
4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151:
Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153:
jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155:
154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157:
Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159:
Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161:
Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163:
6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165:
Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167:
166
- Page 168 and 169:
168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E