Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

Katka (6–9): Mě nebaví taky úkoly.Simča (6–9): Když přijedu z toho Tábora z toho tancování, tak jsem unavená,utrápená, tak mně taky nebaví psát úkoly.Julie (6–9): Mě štve, když musím uklízet hračky.Filip (6–9): Mě štve, že musíme chodit do školy.Vladimír (6–9): No, že musím psát úkoly hned v pátek.U starších už se problémy stávají složitějšími: hádánís rodiči, obavy o budoucí studium nebo zdravotní problémy:Tereza (10–12): Mně vadí, že se dohaduju s mamkou.Petra (10–12): Já se cítím spokojená, ale… Co sem to chtělaříct… Trápí mě, že prostě stárnu a tady v tý škole… A nevím,co bude dál, třeba ta střední škola.Eliška (10–12): Já mám problémy s páteří.Teprve srovnání s běžnou populací dětí ukazuje, že subjektivní pocitštěstí zcela jistě souvisí se sociálním prostředím, ve kterém mladý člověkvyrůstá. Zatímco „běžné“ děti jsou v téměř polovině případů v životěrozhodně šťastny a 46 % je spíše šťastno, děti ze skupiny ohroženýchsociální exkluzí se cítí být v životě šťastny v daleko menší míře. Ještě markantnějšíse tato souvislost jeví, pokud respondenty rozdělíme dle věku.Graf č. 178 Šťastný v životě – srovnání s populací dětí ohrožených sociálním vyloučením dle věkuNormální populaci dětí jsme v těchto souvislostech porovnalitaké se skupinou, která je ohrožená sociálním vyloučeníma na niž byl zaměřen výzkum „Zdravé klima v zájmovéma neformálním vzdělávání“ (viz kapitola 4. 2. 4. Situacev rodině).Možnost smysluplně trávit svůj volný čas je jednou ze základních hodnotv životě člověka a podepisuje se i na celkové spokojenosti v životějako takovém. I když si pravděpodobně tuto skutečnost děti ve věku 6–15let ještě plně neuvědomují, situace v jejich případě nebude jiná. Jak z dalšíchzjištění vyplývá, volný čas dětí je z velké části spojen s organizovanoučinností, jako jsou kroužky nebo sportovní či turistické a jiné oddíly. Zdravéklima v těchto aktivitách spojených se zájmovým a neformálním vzdělávánímmůže nepochybně přispívat k tomu, jak šťastné dnešní děti jsou.144