Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

Z výzkumu rovněž vyplývá, že životní preference mladších dětí (6–9let) odrážejí především společností obecně přijímané a také deklarovanéhodnoty. Vyjadřují ovšem také to, o čem se děti v tomto věku domnívají,že jejich okolí od nich očekává. Pokles důležitosti těchto životních prioritu starších dětí lze do jisté míry přisuzovat celkovému osobnostnímu vývojidítěte. Po desátém roce života klesá důležitost autorit a mladí lidé sivytváří vlastní názory a postoje a mnohdy se vůči svému okolí snaží spíševymezovat. Pokud bychom se zaměřili konkrétně na postoje dětí ke lži (vizhypotéza č. 5), je možné konstatovat, že děti mají ke lhaní ambivalentnívztah a rozhodující je zejména to, o koho se jedná. Vědí, že lhát by se nemělo,to ovšem neznamená, že nikdy nelžou. Zejména starší děti uváděly,že lhát je sice špatná věc, která by se neměla dělat často, nicméně přiznaly,že za daných okolností tak přece jen činí, a to převážně v situacích,ze kterých mají určitý profit. (Potvrzení hypotézy č. 5 zahrnuto v kapitoleShrnutí kapitoly o hodnotách a životních postojích.)5.3. VyužitíFakta zjištěná výzkumem Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 letbudou mít několikero možných způsobů využití. V první řadě pomohouvíce porozumět životu současných dětí a mládeže, díky čemuž pak můžemelépe reagovat na jejich aktuální potřeby a zajistit jejich zdravou výchovua rozvoj. Proto se tato zpráva stane oporou pro tvorbu resortního koncepčníhomateriálu pro oblast práce s dětmi a mládeží. V rámci projektuKlíče pro život budou s výsledky výzkumu pracovat především realizátořivzdělávacích programů v rámci klíčových aktivit Systému vzdělávání. Titovzdělavatelé vybraná zjištění využijí při tvorbě jednodenních i vícedenníchkurzů v Průběžném vzdělávání, v rámci Studia pedagogiky volného časui Průřezových témat. Získaná data a jejich interpretace budou použitytaké v rámci ostatních klíčových aktivit určených pedagogům a pracovníkůms dětmi a mládeží, jako jsou Podpora informačního systému promládež či Uznávání neformálního vzdělávání. Výsledky výzkumu budoudále využitelné pro širší odbornou a akademickou veřejnost, která se problematikoudětí a mládeže zabývá. Na základě těchto výsledků bude vespolupráci s odborníky z oborů psychologie, pedagogiky a zdravotnictvívypracován dokument, který bude obsahovat návrhy na opatření, kteréby mohly/měly ve prospěch dětí uvést do praxe instituce, jichž se výzkummimo jiné týkal. Jedná se o doporučení směrem k rodině, škole, organizacímposkytujícím volnočasové aktivity a institucím státní správy. Dá sepředpokládat, že tento dokument, ale i výzkum samotný, přinesou podstatnéimpulsy pro veřejnou debatu o dětech a mládeži v naší společnosti,o tom, jaké mají potřeby a kam směřují. Na základě těchto debat pakbudou postupně zpracovány další podněty a doporučení na systémovéči legislativní změny v oblasti politiky dětí a mládeže. Materiál obsahujícínávrhy a doporučení k opatřením na poli dětí a mládeže bude dodatkemtéto závěrečné zprávy. Výzkum může dále sloužit také studentům předevšímpedagogických oborů a zároveň bude zpracována popularizačnípublikace určená široké veřejnosti, například rodičům dnešních dětí.Věříme, že výsledky výzkumu budou využitelné všemi pracovníky pracujícímis dětmi a mládeží bez rozdílu typu a zaměření organizace projejich utěšený odborný rozvoj.160