Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

TEORETICKÁ A METODILOGICKÁ VÝCHODISKA VÝZKUMUnižšího skóre, není proto, že by byly méně morální, ale že kladou vyššídůraz na sociální aspekt situace.V českém prostředí se vztahem mezi socializací a morálním vývojemdítěte zabývala mj. také Jarmila Kotásková 15 , která se také zasloužilao popularizaci Kohlbergových stádií morálního vývoje mezi českou odbornouveřejností. Kotásková dále upozorňuje na to, že morální usuzování jesice kognitivní a na intelektové kapacitě závislá složka morálního vývoje,nicméně důležitou roli hraje také sociální zkušenost (především v souvislostis výchovou) a emocionalita jako silný motivační činitel. Konkrétníjednání se také odvíjí od charakteru situace, ve které se aktér nachází,a od role, kterou v ní sehrává. Tyto faktory mohou svým vlivem zcelapřevyšovat očekávanou úroveň vývoje či osobnostní charakteristiku. Vevlastním longitudinálním výzkumu se autorka společně se svým týmemzaměřila na „otázky významu různých socializačních činitelů pro vývojepředevším těch sociálních charakteristik dětí, které směřují k morálníautonomii a kompetenci“ (Kotásková, 1987, s. 89).3.5. Klíčové kompetenceVzhledem k výše uvedeným cílům výzkumu, jeho tematickémuzaměření a povaze získaných dat jsme se rozhodli dílčí závěry jednotlivýchkapitol, v případech, kdy to bylo možné, také porovnat s obsahemtzv. „klíčových kompetencí žáků“, které jsou zahrnuty v Rámcovémvzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). 16 Tyto klíčovékompetence by si žáci základních škol, zejména v průběhu druhého stupněškolní docházky, měli osvojovat.„Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností,schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatněníkaždého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecněpřijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, kterékompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnémuživotu a k posilování funkcí občanské společnosti“ (RVP ZV, 2007).Cílem tohoto výzkumu sice nebylo zjišťovat jaké kompetence (a v jakéintenzitě) si děti v průběhu svého školního (formálního) vzdělávání osvojují,ale přesto data výzkumem získaná nám z části potvrdila, že řadutěchto kompetencí děti získávají v osobním životě – v rodině, v níž žijí, vesvém volném čase, ať jej tráví samy, s kamarády či organizovaně v zařízenípro zájmové či neformální vzdělávání a konečně i v již zmíněné škole.Klíčové kompetence, jež RVP ZV obsahuje, se dělí na:• Kompetence k učení• Kompetence k řešení problémů• Kompetence komunikativní• Kompetence sociální a personální• Kompetence občanské• Kompetence pracovníTyto klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, ale různými způsobyse prolínají, naplňují více funkcí a získávat a osvojovat si je lze vždyjen na základě celkového procesu socializace, kdy vzdělávání je jen jednouz jeho částí. I to je důvodem, proč vybrané výstupy z výzkumu o hodnotovýchorientacích dětí můžeme s požadavky na získávání klíčovýchkompetencí dle RVP ZV srovnávat.15Více viz Kotásková, 1987.16Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – oficiální dokument Výzkumného ústavu pedagogického, Praha, 2007.19