Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

Lhaní a kouřeníPředchozí závěry dobře ilustrují zjištění získaná během skupinovýchrozhovorů. Konkrétně jsme se zaměřili na fenomény lhaní a kouření.LhaníDěti mají ke lhaní ambivalentní vztah a rozhodující je zejména to,o koho se jedná. Vědí, že lhát by se nemělo, to ovšem neznamená, ženikdy nelžou. Zejména starší děti uváděly, že lhát je sice špatná věc, kteráby se neměla dělat často, nicméně přiznaly, že za daných okolnostítak přece jen činí, a to převážně v situacích, ze kterých mají určitý profit.Rodičům nejčastěji zalžou, pokud cítí, že by jim zakázali nějakou činnost,o které se nedomnívají, že je pro jejich dítě prospěšná. Především se totýká trávení neorganizovaného času a pozdějších návratů domů.Naďa (13–15): Já si taky myslím, že by se to nemělo, ale někdy i musí.Jolana (13–15): Já myslím, že každý z nás lhal, že je zbytečné říkat, že jeto špatná věc. Asi se v určitých situacích musí.Katka (13–15): Někdy se to hodí, ale je to špatně.Šimon (13–15): Já si myslím, že na tom není nic špatného. Proč ne? Kdyžse na to přijde, tak je to blbý.Zejména v případě rodičů připouští, že jim je někdy třeba zalhat i projejich vlastní dobro, i když ví, že by se to nemělo.Matěj (6–9): Já taky někdy musím kecat, jelikož pak by mamka dostalatřeba mozkovou mrtvici. (směje se)Jirka (13–15): Já když řeknu tu lež jednomu rodičovi, tak to řeknu i tomudruhýmu. Když je potřeba, aby něco povolili, tak je třeba zalhat.Radim (13–15): Já nevím, já se snažím rodičům moc nelhat, ale kdyždostanu třeba poznámku, tak řeknu mamce, že to bylo celkově strašný.Bára (13–15): Lhaní je špatná věc, ale někdy je lepší říci lež než pravdu,ale jen v určitých věcech, třeba mámě řeknu, že jedu jinam, ale vím, že semi nic nestane.Do odpovědí se často promítal také odlišný vztah k rodičům. Většinadětí připouští, že má větší důvěru k mamince než k tatínkovi.Lucka (13–15): Já taky s mámou si řeknu všechno, mámě říkám pravdu,ale taťkovi třeba i s mamkou něco vymyslíme.Michala (13–15): Když se mi to hodí, tak zalžu, ale spíš tátovi, mamce nelžu.S mámou si všechno říkám, ale tátovi ráda zalžu, protože od něj mámvšechno zakázaný. Ale máma o tom ví.Občas děti zalžou učiteli ve škole, a to ve spojitosti s plněním povinností,úkolů či kvůli žákovské knížce.Veronika (13–15): No tak teď takhle u rodičů jo, ale u kamarádů ne. A třebaučitelce jí řeknu, že jsem si zapomněla žákovskou, i když ji mám sebou.Hlavním důvodem, proč děti uváděly, že lhát by se nemělo, bylo, že sena to stejně přijde nebo že se na to může přijít, a pak to může být ještěhorší.Myslíte, že má cenu lhát, že je to někdy potřeba?Tomáš (10–12): Myslím, že ne. Protože když jsem lhal, tak se na to přišlo.A ještě se to znásobilo, že to bylo horší. Rodiče mi říkali, když budeš mítprůser, tak to řekni hned, nebo to bude ještě horší.Klára (10–12): Já myslím, že to nemá smysl, může se na to pak přijít.Jakub (10–12): Já taky. Kdyby se na to přišlo, tak by ho to strhlo a bylo byto horší.Honza2 (10–12): Nemá to smysl, protože by na to stejně někdo přišel.138