Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

Dalším, kdo se zabýval psychologickými aspekty morálky a rozvinulPiagetovu koncepci, byl americký vývojový psycholog LawrenceKohlberg, jehož koncepce morálního vývoje vychází a navazuje zejména nazávěry J. Piageta. Kohlberg zastával názor, že kognitivní vývoj je nezbytnoupodmínkou vývoje morálního, ale pokud jedinec dospěl do vyššíhostádia kognitivního, neznamená to ještě, že dosáhl také vyššího stupněmorálky. Kohlberg definoval celkem šest hlavních etap vývoje morálky(seskupených do tří obecnějších kategorií). Jednotlivé etapy vyjadřujívztah jedince k normám. Při konstrukci stádií vycházel zejména z jednáníjedince v interní konfliktní situaci a osobám, které mu posloužily jakopokusné, předkládal tzv. morální dilemata ve formě krátkých příběhů.Zároveň tvrdil, že nezáleží ani tak na tom, jaký názor nakonec pokusnáosoba zaujme, ale spíše na tom, jakým způsobem k němu dospěla. Velmistručně můžeme jednotlivá stádia popsat následujícím způsobem. 13• Prekonvenční úroveň morálky – odpovídá přibližně věku 2–7 let.Chování dítěte může být usměrňováno prostým upevňováním.1. Orientace na trest a poslušnost – Hlavní motivací jednáníjedince je vyhnutí se trestu. Pokud je určité chování potrestáno,je považováno za špatné, a naopak. Zásadní roli tedy hrajedůsledek chování, nikoli úmysl, který mu předcházel. Stádium jeněkdy označováno jako situačně vázaná morálka.2. Pragmatická morálka – Za správné je považováno jednání,které uspokojuje vlastní potřeby. Mezilidské vztahy majív tomto období pouze tržní povahu a jsou účelové. Stádium je takémožno označit termínem naivní instrumentální hédonismus,popř. naivně egocentrickou orientací.• Konvenční úroveň morálky – odpovídá přibližně věku 7–11 let3. Orientace na souhlas ostatních – Dítě se chová podle toho,co za správné považují ostatní, chce plnit očekávání svýchblízkých. Snaží se dodržovat jemu stanovené role. Objevujev sobě schopnost rozeznat zájmy druhých a brát v úvahui perspektivu ostatních. Tento stupeň může být ovšem typickýi pro dospívající, kteří ač se projevují výstředním chovánímnebo zevnějškem, paradoxně projevují konformitu se svojívrstevnickou skupinou.4. Orientace na právo a pořádek – Člověk v tomto stádiu se cítí býtnekriticky podřízen svým závazkům, platným zákonům a zcelarespektuje autority. Mluvíme o tzv. právním pozitivismu.• Postkonvenční úroveň morálky – dosáhne pouze část dospělépopulace.5. Orientace na zákonné chování a sociální úmluvy – Správnostjednání je posuzována dle obecně přijímaných práv a standardůa cílem je dosáhnout co největšího užitku pro co nejvíc lidí.Na rozdíl od předchozího stádia právo stojí nad zákonema člověk neslouží zákonu.6. Orientace na všeobecně platné etické principy – jednánív tomto stádiu vývoje podléhá již pouze univerzálním principůmspravedlnosti, lidské vzájemnosti, rovnosti práv a respektovánídůstojnosti každého jednotlivého člověka. Morálka se neopíráo nic konkrétního a je založena výhradně intuitivně. Totostádium je někdy označováno jako univerzální etika.Tato koncepce morálního vývoje vyvolala mezi odborníky rozsáhlou diskusia také kritiku. Řada autorů (a především autorek 14 ) poukázala na to,že existují rozdíly mezi mužskou a ženskou morálkou. To, že ženy dosahují13Více viz např. Heidbrink,1997; Prokopová, 2006; Vágnerová, 2008.14Např. C. Gilliganová, 2001, nebo Bussey a Manganová, 1982.18