Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce patří dnes volný čas mezi 24 sociálníchindikátorů, podle nichž se určuje životní úroveň v určité zemi (NIDM2006, s. 10).Svobodné rozhodnutí pro svébytné aktivity v mimoškolní oblasti, kteréčlověku přinášejí pocit sebeuspokojení a naplnění, je zcela zásadnía typické pro výchovu ve volném čase. V porovnání s touto svobodou senabízí nesvoboda školní. Povinná školní docházka přináší samozřejměcelou řadu společenských výhod, jako je například relativně nízká negramotnostobyvatelstva, nižší kriminalita a lepší uplatnění na trhu práce.„Faktem však zůstává, že z psychologického hlediska pokud něco musíme,náš primárně subjektivní stenizující zájem se proměňuje na astenickoupovinnost.“ Zatímco se v nemálo případech pro mnohé, předevšímstarší žáky stává školní docházka nevyhnutelnou a často ne vždy příjemnounutností, činnosti ve volném čase jsou svobodným naplněním existenčníhovakua každého člověka. Stávají se životním smyslem nehleděna skutečnost, že svobodné rozhodnutí a důsledky s ním spojené jsou základempro konstituování odpovědnosti za svoje chování (Němec 2007,s. 12; In: Čech /ed./ 2007).V následujících kapitolách se zaměříme na fenomén „volného času“ zedvou úhlů pohledu (ačkoli tyto kapitoly jsou vzájemně provázány). Nejprveto bude volný čas trávený individuálně, tedy samostatně, s rodiči a s kamarády,a dále pak čas trávený organizovaně, tedy v institucích poskytujícíchzájmové a neformální vzdělávání (tzv. volnočasové aktivity).4. 4. 1. Volný čas trávený neorganizovaněV našem výzkumu jsme trávení volného času rozdělili zvlášť na aktivityvykonávané ve všední dny a o víkendech, a dále jsme pak zjištěnéhodnoty porovnávali s ohledem na třídící proměnné, jako jsou věk respondenta,vzdělání rodičů, socioekonomický status rodiny a v některýchpřípadech také velikost místa bydliště.Všední denGraf č. 69 Trávení volného času ve všední den, děti 6–9 let 1111 U otázky „Jak obvykle trávíš volný čas odpoledne po škole?“ byla mladším dětem (6–9) nabídnuta škála „Často“, „Občas“,„Nikdy“, a to z důvodu nižší schopnosti rozlišovat podrobnější časové úseky. Starším dětem (10–15) byla nabídnutaškála standardní „Téměř každý den“, „2-3x týdně“, „Alespoň 1x týdně“, „Alespoň 1x měsíčně“, „Méně často“, „Nikdy“.Sloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Často“.Naprostá většina dětí bez ohledu na věk ve všední dny denně nebotéměř denně sleduje televizi a možná trochu překvapivě se věnuje učenínebo přípravě do školy. V případě mladších dětí ve věku 6–9 let se jichkaždý den alespoň chvíli dívá na televizi 71 % a 69 % se věnuje učení. Kromětelevize ale sledují ještě filmy na DVD nebo počítači. Skutečnost, žese na televizi vůbec nedívá, uvedlo necelé 1 % těchto dětí, což konkrétněznamená 6 respondentů z tohoto souboru.Dvě pětiny mladších dětí uvedly, že chodí do sportovního kroužku častoa 13 % z nich uvedlo, že do sportovního kroužku chodí občas. Skutečnost,že do sportovního kroužku nechodí nikdy, uvedlo 43 % dotázanýchv této věkové skupině. Do jiných zájmových kroužků jich chodí často36 % a občas 15 %. Dvě pětiny z nich do sportovního kroužku zatím nechodía 49 % dětí uvedlo, že nechodí ani do jiného než sportovního, aleto platí především u nejmladších respondentů. Jejich čas teprve přijde,o kroužcích více v kapitole o organizovaném volném čase. Pokud jde70