jsou často radikální a nekompromisní. Tyto změny se promítají také doneformálních vrstevnických vztahů. V tomto <strong>věku</strong> vzrůstá potřeba identifikaces normami skupiny, záro<strong>ve</strong>ň ovšem přichází také neschopnosthodnotit chování členů vlastní skupiny nezaujatě a objektivně. Přetrvávátlak na dodržování pravidel skupiny, tzv. „morálka sociální konformity“(Vágnerová, 2008, s. 397).Ačkoliv je období dospívaní ovlivněno emoční nestabilitou a také úrovnízralosti osobnosti, morálka některých starších adolescentů může přecházetjiž do fáze postkon<strong>ve</strong>nční. Mladí lidé v tomto <strong>věku</strong> již akceptují, žeurčité normy chování je třeba respektovat jako nezbytnou součást fungovánícelé společnosti, ale záro<strong>ve</strong>ň nechtějí být těmito pravidly manipulovánia snaží se k nim zaujmout vlastní stanovisko. Chtějí se rozhodovatsami, v souladu s vlastními mnohdy radikálními a nekompromisními morálnímiprincipy. Postkon<strong>ve</strong>nční morálka se ovšem neuplatňuje za všechokolností, ale pouze v některých situacích, většinou stále převládají určitéstereotypy kon<strong>ve</strong>nční morálky, které si jedinci osvojili v dosavadním průběhuživota. Často se také projevuje nesoulad mezi morálním uvažováníma skutečným chováním a jednáním, které podléhá kontextu situace.oblastí, které je možné do této kapitoly rovněž zahrnout. Zajímalo nás,s jakými osobnostmi se dnešní děti identifikují nebo které obdivují, jakéjsou postoje <strong>dětí</strong> a mladých lidí k různým společenským jevům a jaká jemíra jejich tolerance. V další části jsme zjišťovali, jak by děti naložily s promnohé vysokou částkou 10 tisíc korun. V neposlední řadě jsme zkoumali,čeho by děti chtěly dosáhnout, zda se cítí být v životě šťastné a zda nemajíz budoucnosti spíše obavy.4. 5. 2. Životní priorityPrvní část analýzy hodnot a postojů byla věnována problematice životníchpreferencí dnešních <strong>dětí</strong>. Respondentům byla položena následujícíotázka: „Řekni mi prosím, zdali následující věci považuješ za důležité?“ 27Připisovaná míra důležitosti v jednotlivých oblastech se potom pohybovalana škále od „Rozhodně ano“ po „Rozhodně ne“.Graf č. 146 Životní priority, děti 6–9 <strong>let</strong>„Problémem adolescentů nebývá nedostatek hodnot, mnohdy spíš jejichmnožství a hlavně neujasněnost priorit“ (Vágnerová, 2008, s. 399).Stále se měnící společnost způsobuje nejasnost jejího hodnotového systému.Problémem se mohou stát také protichůdná očekávání od sociálníchrolí, které jedinec v různých sociálních prostředích zaujímá, a tatomnohoznačnost <strong>ve</strong>de k nejistotě a zmatku. Tepr<strong>ve</strong> až v dospělosti si jedinecuvědomí, že úplného souladu není možné v této oblasti dosáhnout.V našem výzkumu jsme se pokusili pomocí faktorové analýzy určit několikzákladních typů životních priorit, tj. to, co děti a mladí lidé označujíza <strong>ve</strong> svém životě důležité, dále jsme se orientovali na několik dalších27V případě <strong>dětí</strong> <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 6–9 <strong>let</strong> byly některé položky této baterie vynechány. Jednalo se o položky: „nosit značkové oblečení“,„věřit v boha“, „mít partnera/ku“, „cestovat, poznávat svět“ a „zajímat se o politiku“.120
ANALÝZAGraf č. 147 Životní priority, děti 10–12 <strong>let</strong>Graf č. 148 Životní priority, 13-15 <strong>let</strong>Děti <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 6–9 <strong>let</strong> považují za nejdůležitější zejména „mít šťastnourodinu“, „mít dobré přátele“ a „dobře se učit“. Za rozhodně důležité jepovažují přibližně dvě třetiny respondentů v této věkové kategorii. Polovina<strong>dětí</strong> jako rozhodně důležité označila „chovat se slušně“, „pomáhatdruhým“ a „chránit přírodu“. Nejméně preferovanou je v této věkové kategoriipotřeba „být slavný“, za rozhodně důležité ji ovšem stále považuječtvrtina respondentů. Je možné konstatovat, že životní preference v tomto<strong>věku</strong> odrážejí především společností obecně přijímané a také deklarovanéhodnoty. Vyjadřují ovšem také to, o čem se děti v tomto <strong>věku</strong> domnívají,že jejich okolí od nich očekává, že budou za důležité považovat.Žebříček životních preferencí zůstává i u starších <strong>dětí</strong> přibližně stejný,nicméně postupně se mění a vyvíjí důležitost jednotlivých položek. Proděti <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 10–12 <strong>let</strong> je opět nejdůležitější „mít dobré přátele“, „šťastnourodinu“ (pouze v opačném pořadí) a „dobře se učit“. Pro mladé lidiz nejstarší věkové kategorie 13–15 <strong>let</strong> zůstávají první dvě položky v žebříčkustejné, nicméně důležitost dalších většinou klesá.Se vzrůstajícím věkem celkově stoupá důležitost přátel (zatímcov nejmladší věkové kategorii jsou rozhodně důležití pro dvě třetiny, <strong>ve</strong><strong>věku</strong> 13–15 <strong>let</strong> tuto odpověď u<strong>ve</strong>dly již tři čtvrtiny respondentů). Čímjsou respondenti starší, tím častěji také za rozhodně důležité označují„mít hodně peněz“ (43 % v kategorii 6–9 <strong>let</strong> až na 48 % v kategorii13–15 <strong>let</strong>) a také <strong>ve</strong> srovnání s kategorií 10–12 <strong>let</strong> zcela pochopitelně„mít partnera(ku)/s někým chodit“ (rozhodně důležité pro 17 %10–12<strong>let</strong>ých a pro 29 % v kategorii 13–15 <strong>let</strong>). Mírně se rovněž zvyšujedůležitost „cestovat, poznávat svět“ a „mít značkové oblečení“.Se zvyšujícím se věkem respondenta naopak výrazně klesá zejménadůležitost „dobře se učit“ (za rozhodně důležité to <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 6–9 <strong>let</strong> označilo63 % respondentů, <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 13–15 <strong>let</strong> již pouze 35 %), dále „chovat se121
- Page 1:
Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9:
POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15:
a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17:
Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19:
Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21:
3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23:
4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25:
Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27:
dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29:
stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31:
Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33:
Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35:
řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37:
Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39:
Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41:
Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43:
hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45:
Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47:
Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49:
S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51:
45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53:
Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55:
Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57:
Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59:
normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61:
S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63:
Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65:
Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67:
Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69:
Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71: spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73: Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75: Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77: Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79: Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81: S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83: Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85: Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87: Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89: Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91: Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93: Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95: Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97: Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99: Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101: Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103: 4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105: Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107: „Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109: Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111: Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113: Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115: pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117: vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119: Dále kompetence komunikativní:•
- Page 122 and 123: slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125: Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127: lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129: Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131: Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133: Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135: Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137: 4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139: Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141: Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143: Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145: Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147: Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149: 4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151: Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153: jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155: 154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157: Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159: Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161: Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163: 6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165: Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167: 166
- Page 168 and 169: 168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E