Na toto pojetí hodnotových orientací navazuje řada dalších zejménapsychologických výzkumů osobnosti, které se ovšem zaměřují předevšímna dospělou populaci. V českém prostředí zkoumal preference jednotlivýchhodnot mezi mladou generací <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 15–30 <strong>let</strong> například PetrSak (Sak, 2000, s. 78–101). Vycházel zejména z dat získaných v rámcivýzkumného šetření organizovaného v roce 1996 a na základě výsledkůfaktorové analýzy získal 7 faktorů vyjadřujících obecnější hodnotovouorientaci. Jedná se o:1. Egoisticko-materialistickou hodnotovou orientaci tvořenouhodnotami jako majetek, plat, společenská prestiž, soukromépodnikání, úspěch v zaměstnání.2. Profesně-rozvojová hodnotová <strong>orientace</strong>, kterou tvoří hodnotyvzdělání, rozvoj vlastní osobnosti, zajímavá práce, úspěšnostv zaměstnání. Nositelé této <strong>orientace</strong> mají tvořivý a aktivnípřístup k životu.3. Reprodukční hodnotová <strong>orientace</strong>. Tento faktor je sycenhodnotami jako životní partner, rodina a děti a láska.4. Globální hodnotová <strong>orientace</strong> je tvořena hodnotami jako zdravéživotní prostředí, mír a zdraví.5. Liberální hodnotová <strong>orientace</strong> je sycena hodnotami jako svoboda,demokracie a soukromé podnikání.6. Sociální hodnotová <strong>orientace</strong> je vyjádřena hodnotami jako<strong>ve</strong>řejně prospěšná práce, politická angažovanost, společenskáprestiž a být užitečný druhým lidem.7. Hédonistická hodnotová <strong>orientace</strong> je vytvářena hodnotamijako koníčky a zájmy, přátelství, láska. Tato <strong>orientace</strong> je jistoualternativou k orientacím na rodinu, společnost, hromadění majetkui profesi.Sak dále analyzuje, jak jsou rozloženy jednotlivé hodnotové <strong>orientace</strong>mezi mladou generací <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 15–30 <strong>let</strong>. Nejsilnější pozice jsou připisoványorientaci globální, dále orientaci reprodukční, hédonistické, profesněrozvojové, následuje <strong>orientace</strong> liberální, egoisticko-materialistická.Poslední místo zaujímá s odstupem <strong>orientace</strong> sociální. Autor v dalšíchkapitolách popisuje, jak se <strong>orientace</strong> vyvíjí vzhledem k <strong>věku</strong> a životnímfázím, jaké jsou generační proměny a jak se odlišují jednotlivé skupinydle různých sociodemografických a dalších charakteristik, jako je <strong>ve</strong>likostlokality, rodinný stav, výše příjmu a náboženská příslušnost. 7 Přestože jemožné se domnívat, že řada hodnotových preferencí zůstala i během posledních15 <strong>let</strong> stabilní, předpokládáme, že hodnotový žebříček následujícímladé generace mohly významně ovlivnit další společensko-politickézměny, rozmach konzumní společnosti a také rozvoj nových technologiía komunikačních možností.Zkoumání této problematiky na cílové skupině <strong>dětí</strong> je ještě značněkomplikovanější. I přesto, že <strong>ve</strong>lká pozornost byla věnována formulaciotázek pro odlišné věkové skupiny, je možné se domnívat, že některéproměnné mohou být dětmi vnímány zcela odlišně než dospělými a takévolba odpovědí u některých otázek může být ovlivněna očekáváními zestrany okolí a jistou mírou stylizace, které se ovšem nevyhneme ani v případěšetření na dospělé populaci. Vzhledem k zaměření našeho výzkumua zvoleným metodám v kvantitativní části šetření nebylo možné definovata také blíže popsat typologie hodnotových orientací podobným způsobem,přesto jsme se, jak možno se v další části zprávy dočíst (viz kapitola4.5 Hodnoty, vzory a životní postoje), pokusili pomocí faktorové analýzyurčit několik základních typů životních priorit, tj. to, co děti a mladí lidéoznačují <strong>ve</strong> svém životě za důležité.7Více viz Sak, 2000, s. 63–101.16
TEORETICKÁ A METODILOGICKÁ VÝCHODISKA VÝZKUMU3. 4. 1. Morálka a její vývojJednou z klíčových součástí vývoje dětské osobnosti je schopnostnaučit se rozlišovat a posuzovat, co je dobré, správné, spra<strong>ve</strong>dlivé,a naopak, co je zlé, špatné a nespra<strong>ve</strong>dlivé. I když se náš výzkumvýznamně nezaměřoval na motivace lidského jednání, ale spíše napostoje a míru tolerance k určitým společenským jevům, je právědosažené stádium morálního vývoje jedince a s ním úzce propojenáoblast motivací k prosociálnímu jednání 8 důležitým faktorem formujícímhodnotové <strong>orientace</strong> <strong>dětí</strong> a mladých lidí. I když řada autorů 9 upozorňujena to, že hodnoty, jež dítě interiorizovalo, a postoje, které zaujímá, nemusívždy korespondovat s reálným jednáním a chováním, přesto se významnouměrou podílí na tom, jak vnímá své nejbližší i vzdálenější sociálníokolí.Podobně také pojem morálka není vnímán jednotně, nejčastěji jepopisován jako „soubor hodnot, norem a vzorů chování“, kteréregulují vztahy mezi jednotlivci, jednotlivcem a skupinou i mezi skupinaminavzájem. „Morálka také bývá charakterizována jako schopnost rozlišovatdobro a zlo a v těchto intencích jednat“ (Velký sociologický slovník,1996, s. 648).Morální vývoj jedince je zcela jistě mnohem problematičtější než vývojkognitivní 10 a zejména než vývoj fyzický. Sociální normy, etické principy,zákony, hodnotové systémy jsou dítěti předávány přímo, záměrnýmvýchovným působením, a také nezáměrně – nepřímým působenímsociálního prostředí, v němž žije. Dítě si je tedy postupně osvojuje8Termínem prosociální chování je označován „specifický typ lidského chování, které sleduje fyzické, psychické, morálnínebo materiální dobro jiné osoby nebo skupiny a v němž je vlastní individuální nebo skupinový zájem podřízen zájmu jinýchosob, skupin, společenství, institucí nebo <strong>ve</strong>lkých sociálních skupin, jako je třída nebo národ. Je spojeno s ochotou sdí<strong>let</strong> cíl,utrpení, frustraci nebo smutek, avšak při současném zachování vlastní identity. Vnějškově je prosociální chování charakterizovánotím, že subjekt neočekává žádnou vnější, zejména materiální odměnu.“ (Velký sociologický slovník, 996, s. 408).9Např. Lapière in Hayesová, 2003.10Kognitivním vývojem rozumíme postupnou proměnu uvažování, způsobu zpracování informací a řešení problémů(Vágnerová, 2008, s. 46–48).nejpr<strong>ve</strong> prostřednictvím rodičů, dalších klíčových osob, vrstevnické skupinya později také působením obecnějších sociokulturních vlivů jako jsou zejménamasmédia (Prokopová, 2006).Jednou z prvních teorií, která akcentuje vývoj osobní morálky,byla již Freudova koncepce členění mentálního aparátu na ID, Egoa Superego. 11 Dalším, kdo se zabýval morálním vývojem a vycházel přitom zejména z intenzivního zkoumání dětského myšlení, byl švýcarskýpsycholog Jean Piaget, který proslul zejména svojí teorií kognitivníhovývoje. 12 Piaget odlišuje dvě stádia morálního vývoje dítěte:1. Heterogenní morálka je charakteristická tím, že chování dítětepodléhá vnější kontrole a odvíjí se od systému sankcí. Chovánídítěte je tedy určováno především příkazy, zákazy a omezenímize strany druhých, zejména rodičů a dalších klíčových osob.Vlastní jednání (i jednání druhých) je posuzováno podle toho,jak se k němu staví právě tito dospělí. Piaget v této souvislostimluví o morálním realismu.2. Morálka autonomní, která odpovídá začátku školního <strong>věku</strong>(7–9 <strong>let</strong>). Dítě hodnotí určitě jednání jako správné či nesprávnébez ohledu na autoritu dospělého. V této době je již s normaminatolik identifikováno, že se podle nich chová, aniž by je někdokontroloval (Piaget, Inhelderová, 1997, s. 110–116).11Více viz např. Drapela, 1997.12Piaget předpokládal, že vývoj dítěte je podmíněn na jedné straně vnitřními, vrozenými předpoklady a na straně druhévnějšími vlivy, které působí společně. Vrozené dispozice, a následně také dosažená vývojová úro<strong>ve</strong>ň, vymezují, jak budedítě chápat okolní svět a jak na něj bude reagovat. Piaget definoval pět základních etap kognitivního vývoje. Každá z nichje charakterizovaná určitým přístupem k poznávání. Jedná se o: Senzomotorické stádium: od narození do 2 <strong>let</strong> života(děti poznávají svět pomocí smyslového vnímání a motorických do<strong>ve</strong>dností). Symbolické a předpojmové myšlení: od 2 do4 <strong>let</strong> (spojené s rozvojem jazyka, dítě ví, že určité symboly mohou představovat něco jiného). Názorné intuitivní myšlení:od 4 do 7 <strong>let</strong> (egocentrické dětské uvažování, zjevná podoba okolního světa je pro děti dominantní). Konkrétní logickéoperace od 7 do 11 <strong>let</strong> (respektování základních zákonů logiky a vázanost na konkrétní skutečnost). Formální logickéoperace: od 11 <strong>let</strong> až 12 <strong>let</strong> (abstraktní myšlení, schopnost uvažovat i hypoteticky o možnostech, které reálně neexistují).(Vágnerová, 2008, s. 46–48)17
- Page 1: Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9: POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15: a další. Kompletní výčet použ
- Page 18 and 19: Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21: 3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23: 4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25: Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27: dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29: stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31: Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33: Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35: řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37: Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39: Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41: Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43: hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45: Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47: Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49: S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51: 45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53: Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55: Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57: Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59: normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61: S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63: Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65: Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67:
Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69:
Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71:
spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73:
Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75:
Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77:
Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79:
Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81:
S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83:
Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85:
Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87:
Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89:
Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91:
Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93:
Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95:
Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97:
Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99:
Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101:
Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103:
4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105:
Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107:
„Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109:
Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111:
Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113:
Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115:
pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117:
vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119:
Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121:
jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123:
slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125:
Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127:
lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129:
Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131:
Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133:
Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135:
Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137:
4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139:
Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141:
Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143:
Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145:
Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147:
Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149:
4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151:
Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153:
jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155:
154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157:
Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159:
Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161:
Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163:
6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165:
Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167:
166
- Page 168 and 169:
168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E