Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

Na toto pojetí hodnotových orientací navazuje řada dalších zejménapsychologických výzkumů osobnosti, které se ovšem zaměřují předevšímna dospělou populaci. V českém prostředí zkoumal preference jednotlivýchhodnot mezi mladou generací ve věku 15–30 let například PetrSak (Sak, 2000, s. 78–101). Vycházel zejména z dat získaných v rámcivýzkumného šetření organizovaného v roce 1996 a na základě výsledkůfaktorové analýzy získal 7 faktorů vyjadřujících obecnější hodnotovouorientaci. Jedná se o:1. Egoisticko-materialistickou hodnotovou orientaci tvořenouhodnotami jako majetek, plat, společenská prestiž, soukromépodnikání, úspěch v zaměstnání.2. Profesně-rozvojová hodnotová orientace, kterou tvoří hodnotyvzdělání, rozvoj vlastní osobnosti, zajímavá práce, úspěšnostv zaměstnání. Nositelé této orientace mají tvořivý a aktivnípřístup k životu.3. Reprodukční hodnotová orientace. Tento faktor je sycenhodnotami jako životní partner, rodina a děti a láska.4. Globální hodnotová orientace je tvořena hodnotami jako zdravéživotní prostředí, mír a zdraví.5. Liberální hodnotová orientace je sycena hodnotami jako svoboda,demokracie a soukromé podnikání.6. Sociální hodnotová orientace je vyjádřena hodnotami jakoveřejně prospěšná práce, politická angažovanost, společenskáprestiž a být užitečný druhým lidem.7. Hédonistická hodnotová orientace je vytvářena hodnotamijako koníčky a zájmy, přátelství, láska. Tato orientace je jistoualternativou k orientacím na rodinu, společnost, hromadění majetkui profesi.Sak dále analyzuje, jak jsou rozloženy jednotlivé hodnotové orientacemezi mladou generací ve věku 15–30 let. Nejsilnější pozice jsou připisoványorientaci globální, dále orientaci reprodukční, hédonistické, profesněrozvojové, následuje orientace liberální, egoisticko-materialistická.Poslední místo zaujímá s odstupem orientace sociální. Autor v dalšíchkapitolách popisuje, jak se orientace vyvíjí vzhledem k věku a životnímfázím, jaké jsou generační proměny a jak se odlišují jednotlivé skupinydle různých sociodemografických a dalších charakteristik, jako je velikostlokality, rodinný stav, výše příjmu a náboženská příslušnost. 7 Přestože jemožné se domnívat, že řada hodnotových preferencí zůstala i během posledních15 let stabilní, předpokládáme, že hodnotový žebříček následujícímladé generace mohly významně ovlivnit další společensko-politickézměny, rozmach konzumní společnosti a také rozvoj nových technologiía komunikačních možností.Zkoumání této problematiky na cílové skupině dětí je ještě značněkomplikovanější. I přesto, že velká pozornost byla věnována formulaciotázek pro odlišné věkové skupiny, je možné se domnívat, že některéproměnné mohou být dětmi vnímány zcela odlišně než dospělými a takévolba odpovědí u některých otázek může být ovlivněna očekáváními zestrany okolí a jistou mírou stylizace, které se ovšem nevyhneme ani v případěšetření na dospělé populaci. Vzhledem k zaměření našeho výzkumua zvoleným metodám v kvantitativní části šetření nebylo možné definovata také blíže popsat typologie hodnotových orientací podobným způsobem,přesto jsme se, jak možno se v další části zprávy dočíst (viz kapitola4.5 Hodnoty, vzory a životní postoje), pokusili pomocí faktorové analýzyurčit několik základních typů životních priorit, tj. to, co děti a mladí lidéoznačují ve svém životě za důležité.7Více viz Sak, 2000, s. 63–101.16