Jako zajímavé se v tomto ohledu nabízí také srovnání s výsledky longitudinálníhovýzkumu týmu <strong>ve</strong>deného J. Kotáskovou, který se mimojiné zaměřil na hodnocení výchovných stylů matky, otce a učitele dětmi2. a 5. tříd základních škol (Kotásková, 1987). Ze závěrů mimo jiné vyplývá,že <strong>ve</strong> většině výchovných prostředků (kam byly pro potřeby výzkumu zařazeny:poučování, pochválení, ignorování, mazlení, pomoc, pohla<strong>ve</strong>k, zákazy,odměna, výčitky, práce v zaměstnání) sice dosahují vyššího skóre matky(s výjimkou poučování, výprasku a zákazu <strong>ve</strong> skupině mladších <strong>dětí</strong>), i přestyto výsledky se otec jeví jako <strong>ve</strong>lmi významný činitel socializace <strong>dětí</strong>. Učitelnaopak <strong>ve</strong> srovnání s oběma rodiči zastává relativně nízký status, a tojak <strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 7,5 <strong>let</strong>, kdy by měla autorita učitele spíše narůstat, tak především<strong>ve</strong> <strong>věku</strong> 10 <strong>let</strong>. Pokud by měl učitel v případech, kdy rodinné prostředínení optimální, nahrazovat autoritu rodičovskou, může se jednat o zjištěníspojené se značnými riziky.Děti už i v raném <strong>věku</strong> vnímají školu jako důležitou pro svůj život.Během skupinových rozhovorů většinou zmiňovaly, že posláním školy jepředevším příprava na budoucí kvalitní život. Škola jim zprostředkováváširoké spektrum informací a záleží již pouze na nich, jak s nimi naloží.Škola je pro ně v oblasti vzdělávání největší autoritou a mají i pocit, žekromě rodiny (jejímž úkolem je sice rovněž vzdělávat a předávat zkušenosti,ovšem v trochu jiných oblastech a jinými prostředky) také autoritoujedinou. Toto tvrzení ilustrují i následující výpovědi vycházející z kvalitativníčásti výzkumu:Co vám škola dává do života? Co se tam naučíte?Standa (6–9 <strong>let</strong>): Oni nás naučí všude něco jiného, třeba na kroužku násnaučí nějaký sport, <strong>ve</strong> škole nás naučí počítat, číst a psát a rodiče ti zaseněco vysvětlí líp než paní učitelka, protože paní učitelka se musí věnovatvšem dětem a ne jen jednomu.Jirka (13–15 <strong>let</strong>): Naučit se práci <strong>ve</strong> skupinách, mluvit, naučit se vyjadřovat,vklad do života.Lukáš2 (13–15 <strong>let</strong>): Myslím, že nám škola dala hodně vzdělání… Budememoci dosáhnout nějaké práce, u které budem štastní pro budoucí život.Z kvalitativní části šetření lze vysledovat, že děti jsou <strong>ve</strong>lice empatickék celkovému nasazení a nadšení pedagogů. Pokud vycítí, že učitele prácenetěší, většinou přestávají projevovat i zájem o vyučovaný předmět.Jolana (13–15 <strong>let</strong>): Paní učitelka má neprofesionální chování vůči žákůma někteří učitelé jsou zoufalí z toho, že musí učit.Respondenti jednotlivých skupinových rozhovorů se často shodovaliv odpovědích na otázku „Co je <strong>ve</strong> škole nebaví, netěší“. Nejčastěji zmiňovalikonkrétní školní předmět. Pokud byl v pedagogickém sboru učitel,který s dětmi nedokázal navázat přátelský vztah či profesionálně předatučivo, projevilo se to negativně na vztahu dítě – předmět. Vztah žáků keškole i k vykládané látce je tedy <strong>ve</strong>lmi silně determinován schopnostmipedagoga zaujmout a nadchnout děti pro probírané téma, ale také jehopovahovými rysy.4. 3. 2. Situace <strong>ve</strong> školeV rámci dotazníkového šetření jsme dětem položili otázku, <strong>ve</strong> kteréjsme se ptali, zda <strong>ve</strong> škole, kterou navštěvují, je vyučování nuda, stresnebo se necítí dobře, zažívají ošklivé chování spolužáků k nim samotným,dále naopak jestli mají dobré kamarády, jsou na ně milí učitelé a jestli seučí věci, které upotřebí v životě.Škola je tedy pro děti především místem, kde potkávají své kamarádya navazují nová přátelství (82 %). Z kvalitativní části šetření také víme,že většinou právě kamarádi bývají nejoblíbenější součástí školy. Pouzepřibližně polovina <strong>dětí</strong> u<strong>ve</strong>dla, že se <strong>ve</strong> škole učí věci, které upotřebíi v životě, 44 % respondentů se domnívá, že jsou jejich učitelé milí. Občas64
děti zažívají pocity nudy (čtvrtina) a také se tam necítí dobře nebo jsoustresovány (desetina). Přestože téměř všechny mají <strong>ve</strong> škole dobré kamarády/ky,setkávají se někdy i s ošklivým chováním <strong>ve</strong> školním kolektivu.ANALÝZAGraf č. 64 Situace <strong>ve</strong> škole, běžná populace v porovnání s ohroženými sociálním vyloučenímGraf č. 63 Situace <strong>ve</strong> školeSloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Ano“ v případě <strong>dětí</strong>6–9 <strong>let</strong> nebo „Rozhodně ano“ či „Spíše ano“ v případě <strong>dětí</strong> 10–15 <strong>let</strong>.Graf č. 65 Situace <strong>ve</strong> škole v souvislosti s věkem <strong>dětí</strong>Sloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Ano“ v případě <strong>dětí</strong> 6–9 <strong>let</strong>nebo „Rozhodně ano“ či „Spíše ano“ v případě <strong>dětí</strong> 10–15 <strong>let</strong>.Pokud bychom porovnali názor na situaci <strong>ve</strong> škole <strong>dětí</strong> z „běžných“rodin s postojem respondentů z rodin ohrožených sociálním vyloučením,je možné konstatovat, že obě zkoumané skupiny <strong>dětí</strong> mají prostředí školyspojené především s tím, že zde mají své dobré kamarády. Děti ze skupinyohrožených sociálním vyloučením se ovšem <strong>ve</strong> škole častěji nudía také <strong>ve</strong> školním prostředí více pociťují stres či se více setkávají s ošklivýmchováním okolí.Sloupce znázorňují podíl respondentů, kteří odpověděli „Ano“ v případě <strong>dětí</strong>6–9 <strong>let</strong> nebo „Rozhodně ano“ či „Spíše ano“ v případě <strong>dětí</strong> 10–15 <strong>let</strong>.65
- Page 1:
Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9:
POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15: a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17: Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19: Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21: 3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23: 4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25: Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27: dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29: stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31: Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33: Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35: řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37: Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39: Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41: Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43: hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45: Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47: Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49: S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51: 45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53: Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55: Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57: Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59: normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61: S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63: Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 66 and 67: Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 68 and 69: Ačkoliv se naše šetření primá
- Page 70 and 71: spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73: Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75: Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77: Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79: Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81: S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83: Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85: Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87: Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89: Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91: Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93: Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95: Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97: Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99: Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101: Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103: 4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105: Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107: „Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109: Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111: Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113: Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115:
pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117:
vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119:
Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121:
jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123:
slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125:
Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127:
lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129:
Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131:
Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133:
Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135:
Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137:
4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139:
Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141:
Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143:
Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145:
Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147:
Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149:
4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151:
Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153:
jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155:
154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157:
Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159:
Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161:
Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163:
6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165:
Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167:
166
- Page 168 and 169:
168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E